Citát
03.399
2005:2016
JN: (..) To byl český muzikant, to byl takovej náš jako, ukázal, že
taky něco dovedem. viděl ste ho? neviděl.
LS: em to byl český film, já [myslím, že sem ho viděl]
JN: [to byl vo vo Kmochovi ((František Kmoch)) takovej]
LS: to byl takový film, ten hrál na tu národní strunu trochu, že jo.
JN: no právě, bylo to vo Kmochovi ((František Kmoch)) a jak jezdil a
po těch, po těch městech a propagoval teda českou muziku dechovou,
to bylo (..)
03.399
2060:2061
JN: to víte, hledal sem něco co b- vždycky něco, co by jako bylo pro
pro tu českou věc, nějak nenápadně, aby to ty Němci nepoznali jako.
03.399
2531:2533
JV: a proč teda ty české víc než ty německé ste měli radši?
ZP: z národnostních důvodů sme preferovali němec- český filmy.
03.399
2756:2773
To byl český muzikant, kdy to bylo? čtyrycet. em to byly
filmy, na který sme chodili a který sme oceňovali hlavně proto, že
em to jaksi povzbuzovalo národní vědomí.
JV: ehm.
ZP: že to byl takovej teda to je vo Kmochovi ((František Kmoch))
myslim, že, ten českej mu- ((To byl český muzikant))
JV: ano...
ZP: že?
JV: ano, ano.
ZP: to je vo Kmochovi ((František Kmoch)), čili tam ukazoval, jak je
to to národní sebevědomí zvyšoval, čili to byly filmy, který
povzbuzovaly em em národní uvědomění.
02.398
2305:2334
JV: vstupu do kina Židům.
MM: ano, ano.
JV: byl zákaz.
MM: ano no samozřejmě, když ne do tramvaje, tak to už vůbec ne.
JV: tak ta tramvaj tam bylo to vyhrazené.
MM: no to bylo jenom, to bylo jenom
JV: nebyl absolutní zákaz.
MM: ano, dovnitř ne.
JV: kdežto u těch kin byl absolutní zákaz. [takže tam nesměli]
MM: [absolutní, ano]
JV: a nebyly ňáké kina, které, nebo kino, kam by Židé naopak mohli,
[že by to bylo jejich kino]
MM: [ne, ne, to neexistovalo.]
JV: a tento zákaz se myslíte absolutně dodržoval, nebyla ste někdy
třeba svědkem toho že...
MM: ne, to se určitě, určitě dodržovalo, protože to byly takový
sankce za to, že to, to nikdo neriskoval.
02.398
2464:2479
ZP: myslim že to bylo německý. že to bylo německý.
JV: a třeba Židé tam taky mohli jít?
ZP: ne, ne, kdepak, ne. Židi měli vůbec zakázaný veškerý kulturní
požitky, ty nesměli ani do kina do divadla, nikam. ani tramvají
nesměli jezdit, museli stát jenom na jak se to řekne platforma na no
prostě tam jak sou sedadla tak mohli stát jenom venku, venku,
nesměli ani dovnitř do té tramvaje, nesměli.
JV: takže myslíte, že neměli nějaké kino aspoň jedno, kam mohli
chodit?
ZP: po, ne. po okupaci rozhodně ne, ale za první republiky byly
židovský kina, kam chodili Židi. mám dojem, že to Excelsior, zrovna,
co sem o něm mluvil, že to bylo takový židovský kino.
02.398
2888:2908
JV: ee vzpomněla byste si, jestli byl do ňákého kina třeba zákaz
zákaz ee vstupu Židům?
JJ: (.) to nevím to...
JV: mhm (.) měla ste třeba nějakého kamaráda [nebo kamarádku
Židovku]?
JJ: [no voni v tech] (totiž) v tech týdenících (.) v tech týdenících
někdy (.) prostě ukazovali ty Němce jak ty (.) Židi jo zatýkají a
takový to, někdy když ste se [dozvěděl]
JV: [hm]
JJ: v tech týdeníkách aj jo (..) aj aj když to ty lidi viděli
většinou, tak každý raději držel [toto]
JV: [hm]
JJ: poněvač se bál (..) něco tohle (..) pač ste nevědel, koho máte
za sebou
01.397
2222:2252
JV: co se týče těch jazykových otázek, tak, ty filmy byly v němčině.
nebo byly v češtině s německými titulky.
MM: ano.
JV: na to si pamatujete.
MM: ale to mně teda nedělalo žádnej problém, protože, protože my sme
měli, na tom gymnáziu dennodenně němčinu,
JV: hm
MM: á
JV: tu ste měli už před válkou? nebo až [za války.]
MM: [ne, ne, až] za války. dennodenně sme měli němčinu a eště sme
měli třeba matematiku jednou týdně jenom v němčině. dějepis, jenom v
němčině. takže já sem němčinu ovládala tak, že to mně nedělalo
naprosto žádnej problém.
JV: mně jenom de o to, jestli si pamatujete, že by s tou okupací ta
němčina vstoupila do života, nejen teda že se vyučovala na školách,
ale že by vlastně názvy, [plakáty, titulky]
MM: [no, no byly, no všechno] všechno bylo.
JV: všechno bylo. české filmy [beze zbytku byly taky ee z titulků]
MM: [všechno, ano samozřejmě, no všechno, ano, ano, ano, ano]
všechno, všechno.
01.397
2820:2832
JV: [(i v titulcích) a přepokládám] tedy i v kinech, že byly titulky
[německé]
JJ: [no no no]
JV: nebo filmy v němčině, tak tam [asi byly titulky, jo]
JJ: [teda já sem neměla ráda filmy] s titulkama, já sem to vždycky
<nemohla přečíst> (.) jo jaksi to
JV: mhm
JJ: to sem neměla ráda filmy s titulkama
01.397
3029:3045
JJ: to se mně fakticky nelíbilo, že po válce, když semka přišli
Němci, tak začli naši lidi, začli hajlovat, začli toto, [jo]
JV: [hm (..) ještě]
JJ: [a to ste] viděl vlastně aji v těch filmech
JV: mhm
JJ: jo (.) to když pustili ten týdeník, tak ste viděl, když tam ti
Němci, jak ti naši lidi, naši lidi
JV: mhm
JJ: přímo jim ee (.) toto (.) no (..) a to stejný bylo... teď se
vžijte do toho (.) to semka přišli Němci, bylo to to stejný a když
semka přišli Rusi