Citát
03.370
532:536
LH: ee bylo pro vás důležité v té době, jestli šlo o film černobílý,
nebo barevný, nebo vzpomínáte si třeba na ňáký barevný film tady z
této doby?
MB: no tak to nebyl ještě b- barevný film.
03.370
553:560
MB: no tak spíš, spíš se mně é spíš se mně líbily český filmy...
LH: [ehm.]
MB: [protože] ee ee jako s těma titulkama to bylo takový aj mm
prostě ne- nebylo možný tak sledovat ten film, když tam byly
titulky, tak přece jenom to bylo mm vel- když ste chcel titulky
přečíst všechny, tak potom jako ó s- nebylo, nebylo to ono.
03.370
568:575
LH: tak já se omlouvám za to přerušení, (.) ee poďme se vrátit k těm
filmům, vy ste říkala, že hlavně ty české filmy ste [si vybírala.]
MB: [no o rozhodně] radši.
LH: ehm. ee kt-...
MB: ono tehdá se ani tolik cich- cizích filmů nehrálo.
03.370
714:724
LH: ehm, a v té době změnil se nějak ee výběr filmů, na které ste
chodila, jestli ste třeba víc začala chodit na komedie, nebo spíš na
ňáké jiné filmy?
MB: mm no tak já moc ee komedie nemam ráda.
LH: takže hlavně pořád ty ty...
MB: [ano.]
LH: [ty] romantické filmy. (..)
03.370
1290:1301
JV: když ste chodila do kina s babičkou, tak ten výběr filmu
předpokládám byl na ní.
MM: na ní, ano.
JV: takže ona prostě řekla, dneska půjdeme na tento.
MM: ano, Vdavky Nanynky Kulichovy ((smích))
JV: to si pamatujete.
MM: to si vzpomínám, <Otec Kondelík a ženich Vejvara>,
03.370
1401:1421
JV: ulpěl vám nějaký v paměti anebo byl nějaký třeba tak výrazný,
pro vás, když ste šla po té ulici, že by na vás zapůsobil a řekla
ste si tak tohle musím vidět, nebo tohle vypadá fakt zajímavě, tohle
chci vidět.
MM: no tak přesně na ňáký určitý si nevzpomínám, ale, ale vím, že
teda bývaly některý, jako dost působivý, ale já mám pocit, že sem si
to podle tohoto nevybírala.
JV: ne, ne. a předpokládám, že asi ani přátelé vás neovlivnili ve
výběru filmu.
MM: ne, ne.
JV: všechno to bylo asi skrze tu vaši babičku, která byla [takový
jako zdroj]
MM: [ano, ano, ano] babička, babička to byla opravdu člověk v mým
životě, které sem všechno věřila a na kterou se vždycky a dala a na
která mně nikdy nikdy špatně neporadila. jinak ostatní lidi sem
vždycky brala velmi skepticky.
03.370
1544:1555
JV: bylo to pro vás důležité pak třeba při tom výběru těch filmů,
jestli jít na film, který by byl kolorovaný nebo barevný?
MM: ne.
JV: ne, to ste
MM: ne
JV: [takhle nikdy, jo]
MM: [ne, vůbec] ne. to je podle obsahu, ale tady toto nehrálo roli.
03.370
1557:1574
JV: em, bylo důležité z jaké byl ten film země? jestli byl z Francie
nebo z Německa, z Ruska, z Ameriky, třeba, možná ani ne tak pro vás,
ale třeba pro tu vaši babičku, myslíte že to bylo důležité?
MM: já myslím že ne, ale my sme většinou chodily to byly samý český
filmy.
JV: český filmy.
MM: samý český filmy.
JV: nelákalo vás třeba jít na americký film.
MM: no ty s tou širlejkou ((Shirley Temple)) byly, to byly americký
filmy, ale jinak si nevzpomínám, že by s tou babičkou že bysme něco
takovýho a tehdy těch českejch filmů byla strašná spousta. tak sme
stačily akorát chodit tak, <protože to ani člověk nestačil> na ty
filmy chodit.
03.370
1723:1723
MM: eště a eště sem měla ráda veselohry.
03.370
417:430
LS: hm, čili co pro vás bylo vlastně rozhodující, když ste si
vybíral to kino, do kterého půjdete, tak podle čeho ste se
rozhodoval?
JN: no, totiž my sme věděli podle novin, co to co to asi je a mezi
sebou sme řikali, hele, Franto, tam maj pěknej kin- pěkný kino,
pudem tam to bylo laciný, vite? já nevim, za tři koruny bylo kino,
možná i lacinější někerý a to v těch exkluzivních kinech skala
((Scala)) anebo tam to bylo ta štyry za pět korun.
LS: takže vy ste si vybíral podle...
JN: to sem si jednak cenově a em jednak podle co sme si řekli mezi
sebou.