Citát

RM: no jistě když se mně ten film (.) líbil nějakej, tak s- se o tom
mluvilo (.) to bylo bezvadný jak to a e každej film takovej co byl
dobrej (.) tak se prožíval ešče doma

LG: a když ste byli třeba e děti (.) hráli ste si na ty filmy (.)
nebo zpívali ste si písničky?

RM: ne ne ne ne to ne to sme si nepamatovali písničky

LG: mhm

RM: ale (.) hráli sme si na tu postavu třeba

LG: jo

RM: když tam byla nějaká princezna nebo něco (.) tak sme si hráli na
tu princeznu a na toho prince, jo takový (.) tak to ano (.) to sme
tak nějak prožívali (.) ale

(..) a tak jó byli byli aj nějaký blbý filmy ee sem
říkala no že sem na ně vůbec lezla (.) ale málokdy (.) jinak se mi
ty filmy skoro všecky líbily (.) některé víc, některé míň (.) když
byl třeba takovej ten Carův kurýr (.) to byl myslím dvoudílnej
dokonce film (.) no to to byl film jak (..) to už (.) no tak tak

JV: ehm, dobře. a teďka bych se zeptala, jaký byl názor vašich
rodičů na film a kina. já vim, že tam teda nechodili moc,

ZP: nechodili moc, nechodili moc do v- do kin, em já si teda
vzpomínám jenom em matku sem měl, a ty s- em rodiče teda vod ten-
nebo ta sestra její a ten její muž, em nechodili moc do kina.

JV: ehm, a měli na to nějaký názor, třeba že si mysleli o tom filmu,
že to není pro ně, nebo že je to pro někoho jiného?

ZP: snad můžu říct, že em kdo chodil do kina z mých příbuznejch,
matka byla ze čtyř ze čtyř em sester, byly štyry sestry, všechny
štyry se provdaly, jenom matka a ta jedna sestra měla měla em děti,
ty dvě byly bezdětný. ta jedna bydlela ve Střelicích a dyš přijely
do Brna, tak vždycky šly do biografu. to si vzpomínám, dyš z těch
Střelic přijely do Brna, tak šly do biografu. a chodily do kina, to
sem tam taky napsal, na Šilingrově náměstí, jak začíná eh
Dominikánská ulice bylo malý kinečko, řik- menovalo se to ekcelziór
((Excelsior)). pak tam bylo ňáký em dyš ta budova patřila Telekomu
moc mluvim hlasitě?

JV: ne, ne v pořádku, já to jenom upravuju, aby to nesměřovalo
jinam.

ZP: em em pak tam v tom měli nějakej sál, Telekom tam byl, ten sál
tam existuje, možná tam existuje dodnes, tak tam bylo malý kino,
ekcelzior ((Excelsior)) se menovalo a oni každý vždycky dyš přijely
do Brna, tak dycky šly do toho ekcelzioru ((Excelsior)) do kina.

JV: a proč zrovna tam?

ZP: nevím. nevím, možná že to bylo blízko teda em blízko em nádraží,
protože voni přijely, voni bývaly ve Střelicích, tak přijely do
Střelic, a chodívaly do toho ekcelzioruv ((Excelsior)) do kina.
proč, to vám neřeknu, protože byly eště blíž kina, toho nádraží, ale
to byly poměrně takový premiérový kina, dost drahý. kdežto tohleto
bylo teda né premiérový kino, to bylo takový levnější kino, tak
chodily do toho ekcelzióru ((Excelsior)).

JV: a chodily vlastně i doma do kina? ne jenom v Brně, ale i tam...

ZP: ve Střelicích bylo kino, to si vzpomínám, bylo kino, protože dyš
sem jezdíval k tetce do Střelic jako na návštěvu, vona vždycky,
protože my sme byli sami, tak vona si nás někdy vzala a bejvali sme
u ní s bratrem, tam sme se kamarádili zase s jinej- s jinou
skupinou, tak tam sme chodili skoro pravidelně taky do kina. tam
bylo kino ve Střelicích. chodili sme do kina.

JV: ehm, dobře. a eště k těm rodičům, oni teda nechodili do kina,
ale podporovali vás v chození do kina, nebo vám to naopak...

ZP: ano. myslím, že to bylo hlavně proto, že se nás matka zbavila,
že měla klid.

ZP: ne. dokonce sme se potom, samozřejmě že byly filmy mládeži
přístupný a mládeži nepřístupný, tak pak jak už sme dorůstali, tak
sme se chodili dycky snažili sme se dostat na filmy mládeži
nepřístupný, ty byly, já nevím, myslím vod patnácti nebo vod
štrnácti let, to už si nevzpomínám, někerý byly vod vosumnácti,
myslím bylo vod patnácti, někerý byly vod vo- od vosumnácti, tak dyš
byly, sme se snažili potom dostat na ty filmy mládeži nepřístupný,
dyž nás bylo, nám bylo těch třináct štrnáct, už sme se dělali jako
vyšší, starší, že sme si vzali klobouk třeba dyš sme šli, jo, sme
vypadali dospěleji.

JV: a proč ste tam chtěli jít na ten film?

ZP: no, tak protože možná to bylo jako zábavnější, nebo em byly to
normální filmy, em prostě kde možná se vyskytovalo to líbání nebo
něco takový nebo bylo naznačený to milování, tak sme se m- sme se
snažili přijít tady na tyhlety filmy, poněvač sme si to užili.

JV: ehm, dobře. a to bylo asi od kolika let ste se tam dostal?

ZP: jak vám řikám, to bylo vod těch patnácti, tak dyš nám bylo
takovej třináct štrnáct, tak už sme se snažili jako bejt dospělejší.
em vim že to bylo tak, že ten biletář nás někdy vracel.

JV: ehm.

ZP: že nám neni šestnáct, no.

LG: a pamatujete si na svou první návštěvu kina?

RM: no to ne (.) to si nepamatuju, protože to sem byla děcko (.) a
vím že to ee né nevím, mohlo to být jedině nějaká pohádka nebo něco
takovýho, jo (.)

a e potom tam byl ee byly pohádky (..) Sně-
Sněhurka e a sedum trpaslíků a e ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) (..)
já si jako děcko na ty filmy moc nepamatuju (.)

LG: mhm (..) a kromě těch týdeníků promítalo se ještě něco (.) jako
(.) z čeho byl složený ten program (.) v kině?

RM: no já myslím že (.) jestli byly (.) před válkou už nějaký ty
reklamy, to nevím (.) ale myslím si, že to začínalo jenom týdeníkem

LG: mhm (..) a ee e (.) a jakou roli hrálo to jestli ten film byl
němý nebo zvukový?

RM: no němý sem (.) němejch to bylo akorát jenom lauri a hardy
((Laurel a Hardy)) takový ty tam [ale]

LG: [mhm]

RM: jinak sem němý filmy žádný neviděla

LG: a na ty na ty němý co ste zmínila, na ty ste chodila do kina?
ten e Laurel a Hardy?

RM: jo jo Laurel a Hardy (.) no (.) sme šli, no

LG: mhm (.) o těch týdenících už sme mluvily a (.) byla ste někdy na
promítání nějakého filmu v domácnosti (.) u někoho?

RM: ne ne

(tak) jako (.) a p- a protože to byla
vždycky (.) do toho kina jít (.) t- to byla vždycky událost taková,
že