Citát
01.386
225:226
MD: né, tak to né, s rodiči ne. ti na to neměli čas ani, bych řekla.
to nám radši dali tu korunu a my sme vždycky šli do toho kina.
01.386
233:254
LČ: a vlastně vaši rodiče na to, na film a na kina měli jaký názor?
MD: ale tak, no když viděli že, že to je třeba jako pro nás, tak pro
děti a a není to nějaký takový totok, tak nás pustili, jo. kdyby to
snad bylo něco takovýho, co by se jim nezdálo, tak nás nepustili,
že.
LČ: [takže ste museli jako říkat, na jaký programy jdete.]
MD: [takže, takže, no tak] voni většinou viděli, že, že a jo vono je
to, vono je to dobrý, no tak můžete jít no.
LČ: takže vám dali peníze, abyste si...
MD: dostali, no.
LČ: a dostali ste třeba na nějaké jako sladkosti nebo jenom tak
peníze na ten lístek.
MD: ale né, tak to, to naši nám dávali, to jo. matka vždycky, matka
vždycky ale říkala, když už teda sestra byla i větší, jo, tak
vždycky říkala, já nevím, holky, vy si nemůžete nic našetřit,
01.386
538:541
LČ: a když ste a s rodiči ste se třeba o filmu bavili? povídali ste
si spolu?
MD: ale né, to né, protože naši na to neměli, neměli prostě ani čas.
01.386
178:189
EF: první moje návštěva kina mně byly čtyři roky, protože to sme
bydleli eště, bydleli ještě na venkově. a ( ) já sem se
narodila původně v Kounicích ((Dolní Kounice)). to bylo malé
městečko, že, a to byly ty pojízdné kina. no a moji rodiče, protože
na to kino chtěli jít, že, to byl zázrak, když něco takového přišlo
za první republiky. no tak mě vzali na záda holt a já šla s nima,
takže... a byly to němé filmy tehdy, že. tak já si akorát pamatuju,
maminka mně potom řikala, první ten film se menoval Sklenice vody. a
to vím, že takovej hézkej s fouskama, že podal takové hezké ženě
sklenici vody, ale o co šlo, to teda sem nevěděla, ale tu Sklenici
vody, ta se mně zafixovala nějak do paměti. tak to byl můj první
film.
01.386
198:201
my děcka někdy sme seděli na
pytlech na zemi, ((směje se)) (vite,) zvrácený úplně hlavy, tam nás
rodiče dali, ale mhm to nás brali s sebou, protože neměli nás kam
dát, že, a chtěli to vidět,
01.386
351:364
LR: a jaký byl názor rodičů na film a na kino?
EF: no tak ti byli rádi, že taky někam vyšli, protože práce od
nevidim do nevidim. jak to bývalo na venkově, že, a takže pro ně to
bylo zážitek, když se do toho kina, oni nechodili pravidelně nebo
něco, to byla náhoda, když se dostali, když práce to dovolovala, že.
takže tak asi.
LR: a vás podporovali nebo odrazovali od chození do kina?
EF: né, mě podporovali, co se týče, mě podporovali. teda ale jó,
jaksi bez námitek jakýchkoli, ne, když to jenom trochu šlo, tak
řikám tatínek mě vzal na záda a a prostě ((směje se)) nějak sme tu
cestu <absolvovali> ((směje se)).
01.386
246:251
BK: no jistě, to byly, nebo potom mě brával tatínek zase
JV: hm
BK: už když na večerní filmy, tak samozřejmě jako policista, tak
zase sme chodívali na detektivky no
01.386
272:299
JV: to ste chodila teda většinou s tatínkem.
BK: ano
JV: (vy) ste říkala, že vás hodně brával právě tatínek,
BK: ano
JV: takže třeba s maminkou ste tak moc do kina [nechodila]
BK: [ne, no] maminka potom zase měla eště mladší
JV: mhm
BK: moji sestru tak ta zase [(dycky)]
JV: [takže ona se starala o děti]
BK: no ta zase víc byla takhle (zase) nebo ty její divadla byly
JV: a tatínek ten chodil myslíte radši třeba do kina než do divadla,
proto právě chodil s vámi? ee
BK: no to ano ano maminka zase do divadla
JV: měla radši divadlo
BK: ano ano (tak) s maminkou do divadla a s tatínkem do kina
01.386
379:394
JV: a vzpomněla byste si, jaký byl rodi- názor rodičů ee na kino ee
jestli v tom se nějak zásadně lišili, vy ste už vlastně tady řekla,
že maminka měla radši divadlo
BK: ano
JV: tatínek zase rád chodil asi do kina
BK: no ano
JV: ale třeba bavili se o tom někdy spolu doma? e nebo ee
BK: no to byly to byly takový zážitek, že že sme to nemuseli taky
nějak (..) (protože) třeba maminka potom šla zase na to se sestrou
nebo mě poslali s tím starším bratrem, takže to nebyl takovej, to
byl to byl (rodinnej)...
01.386
787:799
BK: to ne, to spíš podle toho filmu
JV: mhm
BK: jo se s někým šlo na něco, třeba s tím tatínkem na ty detektivky
JV: mhm
BK: abych se večer nebála, že, potom ((smích))
JV: jo
BK: čarlí čan ((Charlie Chan)) vraždy a takový, takže