Citát
10.377
987:993
LČ: a že by se lidé třeba chovali nějak provoka- ee provokovali při
[těch (týdenících)]
JH: [nemohli] se provokovat, (hned) by je zavřeli (.) gestapo bylo
hned po ruce (.) tenkrát se poslouchal akorát doma ee rozhlas Moskva
nebo Londýn se poslouchal, a to bydleli třeba hned vedle Němci a
musela ste mět strach, aby vás neudali (.) to vy nevíte nic dneska.
10.377
1130:1147
LČ: a v ee teda v té době toho protektorátu bylo vidět, že se ti
diváci v těch kinech chovali jinak (.) na tom promítání?
JH: ne.
LČ: tak e jako...
JH: (jak) se měli chovat, co měli chodit, když dete do kina, musite
sedět, aby nevrzalo sedadlo a a musite sledovat děj, tak jak jak
chovat?
LČ: a když tam třeba promítali ty týdeníky a když se tam [objevil]
JH: [no] muselo být ticho, každej se bál.
LČ: a když se objevil Hitler, muselo se třeba hajlovat?
JH: né [ne]
10.377
1191:1201
LČ: a ten strach teda byl cítit i v kinech, jako že by se třeba lidé
ňák víc báli s ostatními mluvit nebo [ee]?
JH: [a] v kinech se nemůžete bavit.
LČ: ale při jako né při projekci, ale předtím třeba.
JH: né, akorát ee sme nechápali to jejich vé ((V jako vítězství))
furt vítězijó na všech frontách Evropy, jo? to vé ((V jako
vítězství)), to bylo pro nás ee neskutečný (.) a Němci tomu věřili
(.) a my né Češi.
10.377
1222:1231
LG: no a když se potom blížil ten konec války, měnilo se to chování
těch diváků v tom kině?
JH: (..) [no]
LČ: [když] třeba začali prohrávat Němci [nebo]
JH: [ne] (.) ne v kině, když dete do kina, musíte sledovat děj a co
by? to se potom mluví, vykládá někde doma nebo s někým nebo s těma
spolužačkama, copak, já si to pamatuju? neměnilo (.)
10.377
1287:1329
LČ: a vám se teda líbily hodně ty ee muzikální filmy nebo (s
muzikou)?
JH: muzikální, no muzikální, to vite
LČ: a zpívala ste si třeba pisničky?
JH: [no no]
LČ: [z těch filmů]?
JH: no zpívala, ale teď to jak sem vám to německy zpívala, eště bych
tu melodii chytla, ale já já si nepamatuju, jak se menoval ten film
s tou marikou rekovou ((Marika Rökk)), mně se to hrozně líbilo,
myslím, že sem na tom byla víckrát, na tomto filmu.
LČ: a jak ste vlastně s- jak ste si pamatovala ty texty?
JH: no tak když něco slyšíte víckrát, tak anebo umíte trochu to ně-
tu němčinu, vite co je to ich brauche kaine milionen ich brauche
kaine luxusvagn, řiká vám to něco? (.) neřiká?
LČ: no jako co to znamená?
JH: [řiká]?
LČ: [no] tak to to vim, no.
JH: řiká? no tak vidíte nor musik musik musik no zpívá, no.
LČ: a vy ste to teda slyšela v kině a potom [se to]
JH: [v kině]
LČ: hrálo eště v rádiu nebo [kde ste to slyšela víckrát]?
JH: [ne, v tym kině] v tym kině furt v tym kině a to se tam
vopakovalo víckrát, [no]
LČ: [mhm]
JH: a když ste mladá a líbí se vám to, tak se vám to zalíbí, no to
si pamatuju tady toto.
10.377
521:535
LČ: mhm, mhm. a když ste byli v tom kině, jak ste se chovali? měla ste
třeba ve zvyku tam jíst nebo pít, [něco si] přinést?
MS: [ne].
LČ: ne.
MS: ne, to se nenosilo. ani bonbóny. to v té době nic, [vůbec] nic.
LČ: [a] bav- třeba že by se diváci vzájemně spolu bavili, nebo na to
bys-
MS: no zkraje ano, zkraje to oni pouštěli, už byl žurnál a ještě
pouštěly ty uvaděčky. to vím, že to bylo dost jako neklidný a až později
už nesměli, museli lidi stát a a čekat až bude po tom žurnálu.
10.377
574:593
LČ: a mhm reagovali třeba diváci na ty filmy jako nějak hlasitě [že by
se vyjadřovali nebo]
MS: [no ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano.]
LČ: tak tleskali nebo výskali nebo
MS: ne to ani ne. ale smáli se nebo byli zase smutní, to takový ee, že
by bylo takový spontánní tleskání, to (za Němců ne,) já si nepamatuju.
[já si n-]
LČ: [ale] smích teda hlavně.
MS: smáli, smáli sme se.
LČ: a na konci filmu, že by se tleskalo, to ne- to byste si vzpomněla,
že by byla ta...
MS: já si myslím, že ne, že ne, že to sme v tichosti odcházeli. jestli
se to stalo někdy, já nevím.
10.377
1213:1223
LČ: a změnilo se vlastně chování divá- (nebo) měla ste pocit, že na
těch německých filmech třeba se lidé chovají jinak než [( )]
MS: [no tak] ee, dívejte se, ee určitě mnozí lidi, bylo šuškání, že,
byla určitě si kriticky na to dívali, ale každej se bál promluvit, víte,
takže, já jenom z vlastních zkušeností můžu říct, že sem to ráda neměla
a myslím hodně dalších Čechů taky, [protože]
LČ: [a]
MS: sme nic se nedozvěděli novýho.
09.376
206:211
LČ: a kdy ste zhruba přestala pravidelně chodit do kina? jestli byste to
mohla nějak jako vymezit [(kdy ste)]
MS: [celou] válku sme s mužem chodili za korunu, protože manžel dělal tu
průmyslovku denní, kde ho vyučovali nejlepší profesóři ze zavřených
vysokých škol (.) a my sme napřed chodili [ee]
09.376
284:301
LČ: a přímo potom v kině ste pak byla v těch Rosicích?
MS: [v Rosicích.]
LČ: [v Rosicích.]
MS: myslím, že to bylo první kino v Rosicích.
LČ: a ja- jaké jsou na to vzpomínky, na tu atmosféru, když ste byla
prvně v kině v Rosicích (teda)?
MS: a mám dojem, že to byl Jánošík nebo něco takového, že sme tam, no to
celá Kratochvílka šla průvodem. protože tam bylo jenom ochotnický
divadlo a jinak žádná zábava tam nebyla.
LČ: takže ste šli s celou vlastně skupinou [lidí.]
MS: [no ano], to se chodilo. to bylo ee pět a půl kilometru do Rosic.