Citát

LG: a pamatujete si na svou první návštěvu kina?

RM: no to ne (.) to si nepamatuju, protože to sem byla děcko (.) a
vím že to ee né nevím, mohlo to být jedině nějaká pohádka nebo něco
takovýho, jo (.)

a e potom tam byl ee byly pohádky (..) Sně-
Sněhurka e a sedum trpaslíků a e ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) (..)
já si jako děcko na ty filmy moc nepamatuju (.)

LG: mhm (..) a kromě těch týdeníků promítalo se ještě něco (.) jako
(.) z čeho byl složený ten program (.) v kině?

RM: no já myslím že (.) jestli byly (.) před válkou už nějaký ty
reklamy, to nevím (.) ale myslím si, že to začínalo jenom týdeníkem

LG: mhm (..) a ee e (.) a jakou roli hrálo to jestli ten film byl
němý nebo zvukový?

RM: no němý sem (.) němejch to bylo akorát jenom lauri a hardy
((Laurel a Hardy)) takový ty tam [ale]

LG: [mhm]

RM: jinak sem němý filmy žádný neviděla

LG: a na ty na ty němý co ste zmínila, na ty ste chodila do kina?
ten e Laurel a Hardy?

RM: jo jo Laurel a Hardy (.) no (.) sme šli, no

LG: mhm (.) o těch týdenících už sme mluvily a (.) byla ste někdy na
promítání nějakého filmu v domácnosti (.) u někoho?

RM: ne ne

(tak) jako (.) a p- a protože to byla
vždycky (.) do toho kina jít (.) t- to byla vždycky událost taková,
že

JB: taková ta kovbojka, no, a to právě chcu říct to když sem byl ma-
malé, tak sem to samý kovbojky, samý veselohry a český filmy hodně s
Marvanem ((Jaroslav Marvan)), že a s Burijánem ((Vlasta Burian)) a
takový, no.

LG: e teď tu mám teda otázky, které se vztahují ee jakoby do věku
deseti let, jo se vás budu ptát. tak e jestli si vzpomenete kdy ste
byl poprvé v kině.

JB: no poprvé v kině no to sem byl e to si teda nevzpomenu poprvé,
že,

LG: hm jo.

JB: ale když sem byl malé, tak sem chodil s babičkou, já sem měl
strašně hodnou babičku, to byl anděl takové, tak vona byla chytrá
všechno, ale neuměla číst a psát,

LG: mhm

JB: ale jináč byla chytrá a ráda chodila do kina. a my sme chodili
právě tady do toho kina Lípa, jo, na tu Marxovu ulici, a vona tam
měla známýho jednoho, které tam trhal ty lístky které pouštěl tam a
vona mu vždycky prže sem byl malej, to bylo zakázaný do patnácti let
anebo co, chodily kontrole, jo esi tam není nejaké mladé, to svítili
takhle, svítili baterkama a to já sem se dycky schovával takhle, no
a vona tá babička dycky vona mu dycky řekla jako počkejte až se to
setmí a toto tak nás tam pustil, no. no jenomže vona neuměla číst a
já sem jí to četl ty titulky, jo.

LG: mhm

JB: no to víte to jak lidi byli nadšení no že sem jí to četl,
((smích))

LG: ((smích)) <no to si umí představit>. a v té době ste chodili jak
často do toho kina?

JB: prosim?

LG: jak často ste do toho kina chodil v té době?

JB: dost často, prže to nebylo televize anebo

LG: mhm

JB: takovýho, že, no tak rádijo sme měli, to je pravda,

no a tak do toho kina sme třeba chodili
jednou anebo dvakrát týdně a taky podle toho co hráli, no.

LG: a v té době chodil ste třeba ještě s někym jiným do kina? nebo
jenom s babičkou?

JB: no s matkou taky sem chodil anebo s rodičama, sem chodil do kina
ale většinou sám teda, no, nebo s kamarádama nebo, tak no. (.)

LG: a, mhm?

JB: (.) no to právě jak řikám, to se hrály ho- hodně ty americké
filmy, no takový ty westerny, ty kovbojky, že.

LG: mhm

JB: a potom český filmy, no a taky německý filmy se strašně hrály
moc, a já sem měl německý filmy rád docela,