Citát
10.377
492:518
LG: a (.) předtím, když ste tam jako pojídali ty (..) e ty (.) e
cukroví a pili [ste tam]
RM: [no]
LG: vyrušovali ste třeba nějak během toho (.) představení, když ste
byly jako malé děti (.) [ty diváky]?
RM: [no určitě] sme šustili [<papírkama>] <určitě (.) (no ale)>
(protože) sme chodili většinou na tu štvrtou (.) jo jak to bylo
odpoledne
LG: mhm
RM: a tak e (.) nebo možná to bylo aj dřív <já nevím už> na
kolikátou to bylo, ale ty představení kde můžou být děcka, že (.) a
nebylo toho zase strašně moc (..) ale když něco bylo, tak sme šli
(.) no
LG: a pamatujete si (.) e nějaké hlasité e reakce během filmu (.)
při ňákých promítáních?
RM: no jedině smát se smát [jo]
LG: [mhm] (..) a tleskali třeba lidé po [skončení filmu]?
RM: [ne ne ne ne] ne (.) ne
10.377
553:561
proti dnešním filmům> (.) že by tam (.) děcka nemohly
jít (.) jedině (.) třeba strašidelný nebo tak nějak ale (...) to vím
že na tom Fantómu opery ((Fantom opery)) (.) sem seděla a už sem
chtěla křičet (.) nechoď tam ((předvádí)) <chtěla sem napovídat tomu
filmu aj, jo?> ((smích))
LG: ((smích))
RM: tak sme se do toho tak vžívali
10.377
685:693
(.) já si vzpomínám, že sem viděla
těch pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.) ešče (.) dokud ešče běžely
ty filmy e (..) po té válce
LG: mhm
RM: a potom sem ho viděla znovu v tom Ponrepu ((Ponrepo)) (.) a
pamatovala sem si ho že viděla sem to (.) a stejně sem plakala <na
tom filmu> po několika letech (.)
10.377
1149:1161
LG: a během toho týdeníku (.) když se tam třeba objevil Hitler na
plátně nebo tak, tak reagovali na to ti diváci nějak?
RM: ne ne
LG: ne e? (..) em (...) když se teda ta končila válka ee když
končila ta válka, měnilo se nějak chování těch diváků v kině?
RM: to nevím [to už se ani]
LG: [nebo obecně]?
RM: do kina myslím moc nechodilo (.) když končila válka
10.377
1182:1197
LG: a to tu atmosféru třeba toho? j- jestli byste e jestli umíte
srovnat, jaké to bylo jako předtím třeba v době toho protektorátu a
potom to navštěvování po té válce [jako]?
RM: [ta et-] atmosféra po válce
LG: mhm
RM: byla všeobecně (.) všeobecně (.) nejenom v kinech (.) takový
nadšení to bylo
LG: mhm (..) a ee to se třeba projevovalo jak? myslím třeba jestli
si ne- e nevzpomínáte na nějaké projevy třeba přímo v tom kině?
jestli [(ste něco nesledovala)]?
RM: [ne v tom kině] se to nebylo (.) ne (.) ale (..)
10.377
536:608
IK: ty filmy tak nějak víc zaujaly, nebo já nevim, my sme je víc
vnímali jako, takže obyčejně trošku rušno bylo když byly ty žurnály, to
začínalo, a hlavně za války když bylo samý Němci že vítězí a podobně,
tak to eště se dost lidi courali do kina.
LČ: hm
IK: ale jak bylo po žurnále, tak se kino zavřelo, a byl klid.
LČ: hm
IK: a nepamatuju si, že by někdo tam dělal...
LČ: a třeba že by se lidé bavili?
IK: ne, nepamatuju.
LČ: a při tom žurnále se teda bavili, to se nějak komentovalo?
IK: no to se ještě dost courali lidi,
LČ: jo takhle.
IK: protože to sme vlastně tak jako provokovali je, že je nechceme.
LČ: že to nechcete vidět.
IK: ano, ano. chodilo se i po žurnále, že jo.
LČ: aha.
IK: protože to byla provokace Němcům.
LČ: a myslíte, že ňák obecenstvo třeba ňák hlasitěji reagovalo na ty
promítané filmy jakýmikoliv reakcemi, třeba ňákým pískáním, hvízdáním
nebo i hlasitým smíchem?
IK: no tak, když tam byl grosby ((Bing Crosby)), nebo šaplin ((Charlie
Chaplin)), no tak to se kino řehtalo docela nahlas, že, protože to to
opravdu byly veselohry, který přinášely lidem v těch těžkých dobách
toho protektorátu takový takový únik, že, z té skutečnosti, ve které
sme žili. ale em no tak zamilovaný filmy, že, no tak mladí, to sme se
rozplývali, když tam byl šárl boajé ((Charles Boyer)), nebo zarach
leandrová ((Zarah Leander)) nebo já nevim, ty americký herečky, to sme
potom ještě cestou zpátky prožívali celý, ale že by tak přímo, prostě
já teď už do kina nechodím, ale vím, že prostě, já nevim, to tak lidi
respektovali druhý, a myslím si, že kdyby někdo třeba šustil nebo tak,
že ho aj
LČ: aha
IK: klidně napomenuli, víte?
LČ: hm
IK: že prostě tak byli ohleduplnější jeden k druhým. on tam šel každej
že chtěl ten film vidět, chtěl ho prožít, a nechtěl být rušen. ale
respektoval třeba souseda, tak možná že tam někdo usnul, že, nebo mladí
že se tam políbili. ale tak, aby nerušili.
LČ: hm
IK: tak aby každý z toho měl, to se mi zdá, že bylo takový
ohleduplnější.
LČ: a vzpomněla byste si, že by se třeba po filmu tleskalo? jestli
taková tradice byla nebo nebyla?
IK: ne. to si [nepamatuju.]
LČ: [to si] nevzpomínáte. hm
IK: to si nevzpomínám, no jo.
10.377
656:660
no, ovšem třeba em takový ty kina o- okrajový, že, takže, ty
určitě potíže měly s lidma, protože byly všelijaké živly, že, tak je
museli i vykázat třeba, nebo vyvést, opilec se tam třeba dral, ale to
byly právě ty uvaděčky, který tohle hlídaly. ty taky trhaly vstupenky,
že jo, votrhávaly ty kupony, takže...
10.377
1255:1263
LČ: hm a em vnímala ste třeba, že by se ňák měnila atmosféra v kinech a
chování před koncem války, když už ta atmosféra byla trošku jiná s
blížícím se koncem války? že by to i v těch kinech se nějak
projevovalo? ňáké uvolnění nebo tak? neví- nevzpomínáte si.
IK: no tak, řekněme že už si víc lidi troufli, třeba i se zasmát nějaké
scéně, která zesměšňovala určitou situaci třeba v té německé armádě,
tak prostě už se všude cítilo, že se blíží ten konec, že je naděje, že
to skončí, že, to to rozhodně bylo v lidech cítit.