Citát
03.370
1056:1068
LG: e jak ste si vybíral ty filmy, na které ste šel potom do kina?
podle čeho ste si vybral?
JB: no podle to byly cedule, to jak aj teďka eště to v kině je,
LG: mhm
JB: a tam byly ty fotky tech filmů, že, a bylo to napsaný tam kdy se
to bude hrát no a teď člověk už aj ty herce znal dost, tak si řikal
to zase bude dobrý, že byl předtím na nějakým filmu, no tak se na to
šlo, no ale to člověk neviděl, jestli to bude dobrý anebo nebude no,
no ale se člověk mohl zeptat někoho, bylo to dobrý nebo nebylo, že.
to je umělý nebo?
03.370
1307:1316
LG: no jakože jestli to měla být spíše veselohra, nebo ňáká
[dramatická zápletka]
JB: [na všechno sem chodil], na veselohry anebo dramatický anebo na
kovbojky, na všechno, takhle že bych si vybíral něco, tak to ne, to
jako, ale taky se mně nelíbily ňáký filmy, že,
LG: mhm
JB: mně řikali to bylo blbý na to nechoď, anebo tak, no.
03.370
1557:1564
LM: no tak em jo, my sme to vždycky rozlišovali na dobrý film,
MB: mhm mhm
LM: a bylo jedno odkud je, ale musel to být, aby člověku něco získal
ee aby něco říkal, aby z toho člověk něco získal. ne aby to nebylo
jenom tak a teďka se dívám jak hlupák no a a teďka vyjdu ven, že, no
tak to ne. na to nebyl čas. ((smích))
03.370
1858:1883
MB: tam ste nechodili. mhm. jasně. a ee takže to vlastně se to
jakoby projevovalo tím, že do některých kin chodili spíš Němci a do
některých Češi? takhle se to jakoby ro- rozdělilo?
LM: kdo měl, kdo měl uvědomění Čecha, tak nešel. to záleželo prostě
na každém člověku, jak se s tím vypořádal. ale naše rodina se s tím
až do konce nevypořádala že, dycky byla proti. a já dneska, ještě
mnohé věci mě štvou.
MB: hm. (.) a týkalo se to myslíte spíš jakoby toho programu, že
vlastně e [Češi chodili jenom]
LM: [ne, už ze zásady]
MB: nebo
LM: ze zásady, prostě to je německy a ne.
MB: mhm
LM: úplná ignorace.
MB: myslím jakoby ee nejen to, že to byla německá, e německé filmy,
ale i třeba, že to byla jakoby německá kina
LM: ano, ano, [ano, ano, ano]
03.370
1953:1961
MB: tak ta, ten vlastně ten výběr filmů, to už si asi, vlastně ste
mi říkala, že ste prostě [chodili na ty české filmy. takže asi
v tom]
LM: [ano, ano. ano]
MB: v tom byla ta změna
LM: to ano
03.370
642:646
LČ: a když ste vlastně šla ee do kina ee vybírala ste si konkrétní film,
nebo to právě byla jenom prostě ta ak-
MS: tak snažili sme se, když někdo řekl, že je to dobré film, tak se sme
se snažili tam dostat. (.) tak myslím si, že jo.
03.370
690:694
LČ: a mhm bylo pro vás třeba důležité, když ste si vybírala ten film,
kdo v něm hrál? měla ste nějaké [oblíbené herce, herečky, na které byste
prostě šla]?
MS: [určitě, určitě, určitě. určitě], to sem měla. to sem měla. [herce].
03.370
826:830
LČ: a když ste si teda vybírala, tak ste si vybírala e mezi těmi filmy
raději některé a raději jiné třeba?
MS: tehdy mně to bylo jedno. tehdy mně to bylo úplně jedno, jestli je to
romantika, jestli je to cestopisný, jestli je to to. teď e
03.370
1149:1161
LČ: a v- ten výběr se tedy nezměnil.
MS: ee dívejte se ee
LČ: to bylo
MS: za války sme nem- neměli možnosti vybírat. to byly určený filmy,
který mohou být promítány, a který ne. a ee z doslechu, když napřed to
šlo, ty filmy šly do velkých kin. až tam to bylo obehraný, tak šlo do
těch a my do těch velkých kin málokdy sme přišli, (protože) tam byly,
bylo to trochu daleko, hledali sme to nejbližší místo, kam bychom jako
mohli jít a potom to byly lístky dost drahý, já u- nevím kolik. já
[nevím].
03.370
1272:1275
LM: i ta další, no tak to byla věc náhody, když sme třeba mezi sebou
jako ve ( ) tam dávají to, tak se běž, na to podívat. ale
aby to člověk, abych stála před plakáty a dívala se, co se hraje,
tak to ne.