Citát
2.353
285:333
LG: a v té době chodil ste třeba ještě s někym jiným do kina? nebo
jenom s babičkou?
JB: no s matkou taky sem chodil anebo s rodičama, sem chodil do kina
ale většinou sám teda, no, nebo s kamarádama nebo, tak no. (.)
LG: a, mhm?
JB: (.) no to právě jak řikám, to se hrály ho- hodně ty americké
filmy, no takový ty westerny, ty kovbojky, že.
LG: mhm
JB: a potom český filmy, no a taky německý filmy se strašně hrály
moc, a já sem měl německý filmy rád docela, prže aj za války no když
tady byla ta okupace, tak voni nehráli nejaký takový filmy jako,
voni hráli zábavný filmy, no takový revuální, ty zpě- si to aj
pamatuju ty ty zpěváky johanes hestrs ((Johannes Heesters)) nebo
takový ty ména těch těch zpěváků a herců německéch, no. a tak na to
sem chodil rád a potom když sem přišel na to Slovensko, tak tam bylo
jedno kino a to bylo porád narvaný a Slováci měli strašně rádi český
filmy, jo,
LG: jo?
JB: to si vzpomínám když tam hráli třeba Valentin Dobrotivý, tam tam
se to menovalo Šťastlivý milionár, jo.
LG: <to sem nevěděla>
JB: jo název toho filmu, jo, tak to bylo vyprodaný totálně, jo, a my
sme tam byli no tak e s rodičama e a s jeho, co byl zaměstnané u
otca a jeho manž- můžu to vykládat? zajímá vás to?
LG: jo jasně, [nemusíte se ptát]
JB: [a jeho manželka byla] židovka a vona se nechala pokřtít, jo.
voni bydleli ve Velké Bystři a my sme jí byli na tech křtinách, no
to musela velká byca na nohách, jak budó křtít židovku, prže židi se
absolutně nechtěli nechat pokřtít, ale vona se nechala pokřtít a tím
se zachránila, že, vod toho dep- deportování do koncentračního
tábora, tak tenkrát si pamatuju no že, vidíte aj fotky mám z toho
doma. to si pam- pamatuju jak sme byli na tom filmu Valentin
Dobrotivý, že
LG: to bylo na [tom Slovensku...]
JB: [Šťastlivý milionár], a jak se nám to lí- líbilo a všem tem
lidem tam, no.
2.353
1250:1257
LG: a vy ste teda říkal, že pro vás jako nehrálo moc velkou roli
třeba během té války ze které, jestli pro vás hrálo roli, ze které
země ten film byl? vy ste řikal že i během té války ste chodil na ty
německé,
JB: hm
LG: protože měli ty dobré veselohry.
2.353
1467:1504
LG: em býval třeba, bývala třeba přestávka, nebo to živé vystoupení?
JB: bývaly přestávky, no.
LG: bývaly?
JB: no bývaly přestávky, jo, když byl ňáké film delší, jo, no to
taky to si teda pamatuju že byly filmy kratší anebo dlouhý hodně.
LG: jo?
JB: no tak to bývaly přestávky a no to se šlo na záchod, že, anebo
si koupit ňáký bonbóny, anebo tak do toho bufetu, no. (.) ale co
bylo teda dobrý, tak byly ty filmy v přírodě no takový ty letní kina
jak se říkalo, no to bylo dobrý. (.)
LG: a bavily vás ty doprovodné části, toho programu?
JB: no když to bylo zajímavý, no tak mě to bavilo, no. to je težko
říct dneska už, po tolikati letech, že, já už sem nebyl v kině, to
už je aspoň třicet let, prže mně už je čtyryaosumdesát let, no tak e
potom potom už to nebylo vono ty filmy, a ty filmy už...
LG: a byl ste někdy na promítání filmu v domácnosti u někoho? kdo
měl jako promítačku doma?
JB: ne,
LG: ne?
JB: nebyl. jak řikám, my sme bydleli v takovém chudším prostředí
LG: mhm
JB: a ti naši spolužáci to byli většinou no taky jenom takoví
proletáři, že, takže to byste musela se ptát no takových v
Masarykově čtvrti, kde sou samí lékaři, že, nebo podobně tak tam
byste na něco na takovýho narazila, že, ale.
2.353
1860:1884
to víte za války to bylo kolem tohotok, a co se někde ve
světě nebo to dělo, a pak to chvílu přestalo, a začalo kino. že by
se něco tam dělo přímo, tak hrála tam hudba, ale že by se přímo tam
něco, ňáký někdo něco dělal to nevím, to vůbec nepamatuju že by.
SM: a ta hudba em hrála živá? nebo
LZ: ne né
SM: z [reproduktoru.]
LZ: [z reproduktoru,] jo. při tom týdeníku to bylo k tomu, anebo
mezi tím něco pustili, nějakou hudbu, ale jinak že by někdy, že by
tam byla živá hudba, to nevim.
SM: hm a bavi- bavily vás ty týdeníky? měla ste o ně zájem?
LZ: no, když tam bylo něco zajímavýho tak jo, ale jinak to člověk
bral jako součást toho filmu, no.
SM: hm
LZ: to když že tam kdesi byli vojáci, že tam měli vítězství, a tam,
že tam byli poražení to neřekli, ale němečtí, za té války, že, já si
co si tak pamatuju
2.353
1735:1739
že v sobotu, nebo v neděli se upekly buchty. a šlo se do
lesa. maminka to vzala do krabice, a teďkon sme šli, rozďála se
deka, a kabela, a naz- napřed se nasbíraly šišky, a pak se, pak si
můžete hrát. to bylo takové prostranství, že se tam s balónem třeba
sme si mohli hrát nebo házet.
2.353
2330:2364
no a po- pak už
jak sem vám říkala, už to byly takový ty, ty zamilovaný nebo takový
ty už ty filmy, už takový...
SM: takže, takže ste si vybírala jiné jiné filmy než předtím?
nebo...
LZ: no tak, no určitě už to bylo potom ten výběr byl takové, říkám
dospívající, že, už takový ty zamilovaný, nebo už takový ty, třeba
někerý byly vod šestnácti přístupný, že, někerý až vod těch
osumnácti, no taky se třeba tam prošli sme, no, taky.
SM: hm
LZ: když nebo třeba ee ale, tak říkám, tak některý byly, třeba s
tím, jak ste tam měla ten em Burian, ne? Vlasta Burian nebo něco,
tak to bylo takový celkem přístupný ty filmy, tak to sme chodívali.
nebo ty školní filmy takový, no tak to se dalo tak, tak sme
chodívali, anebo, no, tam bysme se šli podívat, Noční motýl, jé, to
bysme se šli podívat. no ale to je nepřístupný <to bylo až potom
později,> nebo takový.
SM: hm a pamatujete si, jak se diváci v době protektorátu chovali v
kině?
LZ: no tak já si myslím že to bylo normální.
SM: takže
LZ: že by, to si nikdo nedovolil třeba proti Němcům, nebo nějak něco
říct, nebo něco, protože by si to třeba mohl vodnést nebo něco. já
si myslím, že to sme brali, že sme se šli dívat na film, ale že
bysme tam ňák, že bysme tam, já si nedovedu představit dneska třeba
em že by totok, jak ne- já nevím jak já dneska do toho kina taky moc
nejdu,
2.353
1331:1332
no a potom už e se známostí a
s mužem. ((smích))
2.353
456:461
no a když sem byl malé, tak
sem byl třeba aj dvakrát po sobě.
LG: jo?
JB: na nejakém filmu který sem se mně líbil, no.
2.353
1055:1105
LG: e jak ste si vybíral ty filmy, na které ste šel potom do kina?
podle čeho ste si vybral?
JB: no podle to byly cedule, to jak aj teďka eště to v kině je,
LG: mhm
JB: a tam byly ty fotky tech filmů, že, a bylo to napsaný tam kdy se
to bude hrát no a teď člověk už aj ty herce znal dost, tak si řikal
to zase bude dobrý, že byl předtím na nějakým filmu, no tak se na to
šlo, no ale to člověk neviděl, jestli to bude dobrý anebo nebude no,
no ale se člověk mohl zeptat někoho, bylo to dobrý nebo nebylo, že.
to je umělý nebo?
LG: já sem si celou dobu řikala, [no to je živý]
JB: [to néni], to je živý.
LG: a em bylo teda důležitější to kino, nebo ten film samotný? jako
[rozhodoval ste se]
JB: [no ten film.]
LG: takže ste když ste chtěl vidět [ňáký film...]
JB: [to kino to mě] ani tak nevadilo jaký bylo, no tak pokud tam
nebyly ty blechy náký no, to člověk dycky dotáhl nějakou blechu z
toho, no to se smějete
LG: [mně to připadá]
JB: [ale to byly blechárny], no vyloženě no, to sme přišli dom a už
sme honili blechy, no ((smích)).
LG: ((smích)) a em vy ste říkal, že ste získával ty em informace o
těch filmech z těch e z těch vývěsek.
JB: no jak byly ty no, to bylo aj dopředu třeba, co se bude hrát až
třeba druhé anebo třetí film, tak už tam byly takový cedule,
LG: mhm
JB: zvlášť tam na té Marxové ((Lido bio)), to byla c- cedula no co
se hraje co se bude hrát teprve bude hrát potom, no. no a to byly
pěkný takový fotky velký tyto z tech filmů, jo,
LG: mhm
JB: na tu dobu jako to bylo pěkný, no, no ty reklamní no takový
fotky. (.)
2.353
1885:1887
ale za té
první republiky, vždycky něco třeba vo masary- vo Masarykovi, nebo
potom Beneš co bylo politický, co bylo tohle, nebo,