Citát

LG: jo. no já tam mám otázku ee jestli byste mohl ňák popsat, jaké
byly rozdíly v těch kinech, jako jestli byly ňáké lepší horší...

FR: no tak e (.) byly lepší, to byla e kino skala ((Scala)) [kina]

LG: [mhm]

FR: Kapitol,

LG: jo.

FR: Moderna, na Dominikánským náměstí (.) to byly klasický kina.

LG: jakoby ty premiérový?

FR: co?

LG: [ty premiérový?]

FR: [to by-] tam se taky promítaly premiéry. a pak e předměstí, tak
tam přišly už ty e došly ty filmy kde běžely kde prostě už to
běželo, v těch velkých kni- kinech.

LG: mhm (.) a hm (.) jak to třeba v tom lepším kině vypadalo, jakoby
vevnitř.

FR: podívejte se, ee kdy- (.) v těch normálních kinech,

LG: (no)

FR: byly e dřevěné [lavice]

LG: [mhm]

FR: a tam už to bylo polstrovaný.

LG: jo. (..) a hm z čeho se obvykle jakoby skládal program té
projekce, (jako) kromě toho hlavního filmu,

FR: e byl e byly tyto, (.) byla reklama a potom e byl e týdeník.

LG: jo. a ty reklamy byly byly jakoby jaké, nebo jak ste o o tom [(
)]

FR: [e ty reklamy] byly e (.) ty reklamy byly e tyto, e co se kde
prodává kde se co vyrábí,

LG: mhm

FR: e e zubní pasta a různý věci,

LG: jo.

FR: ale moc toho už e na jídlo nebylo, protože doopravdy

LG: [mhm]

FR: [nemohli] si toto dovolit.

LG: (.) a hm (.) bývaly běžné (.) ňáké třeba jakoby ukázky z jiných
filmů, jakoby třeba příští týden vám promítneme,

FR: ne ne. [nic]

LG: [ne?]

FR: takovýho.

LG: a nebo ňáké krátké filmy? (.) před tím hlavním?

FR: (.) to někdy bylo, někdy ne.

LG: mhm ale nebylo to pravidelné.

FR: nebylo to pravidelný, a když byly ty krátký filmy, to bylo e na
náměstí Svobody ((kino Central))

LG: mhm

FR: a potom u di- e potom u nádraží ((kino Ohne Pause)).

LG: jo. a to tam probíhalo jak třeba u toho nádraží,

FR: to šlo vod desíti od rána do desíti do večera,

LG: jo.

FR: (furt) se to střídalo.

LG: jo. (..) mhm (.) a hm přitom hlavním filmu byla tam nějaká
přestávka?

FR: hm někdy jo, ee

LG: [jo]

FR: [e kvůli] tomu protože tam neměl dvě pro- e neměl e dva
promítací přístroje, takže aby prostě najel na druhej tak to

LG: (.) jo a o té přestávce se dělo v tom kině jakoby [většinou (
)]

FR: [nic] převážně sedělo se [nebo ee]

LG: [jo jo jo] a čekalo

FR: (..) e děti kecaly a...

LG: mhm

FR: <však to znáte>

LG: <jo jo jo> eště sem se chtěla zeptat na ty rozdíly v těch
kinech, jestli jakoby hm (.) během té války potom byly ňáká kina e
která byla jakoby spíš německá, a některá která byla spíš česká,
protože někteří

FR: [no]

LG: [pamětníci] to jakoby zmi- zmiňovali.

FR: (.) e podívejte se, byly filmy který byly ee kde byly německý
titulky

LG: mhm

FR: potom se dovážely ňáký německý filmy jako řekněme e žid sís
((Žid Süss))

LG: mhm

FR: slyšela ste o tym filmu?

LG: mhm

FR: e musím za Petrem, ten mně ho natočí, von ho má.

LG: mhm

FR: jo? takže doopravdy on má hodně těch filmů, (.) ty který byly,
(.) vždycky se chválili Němci, že ničili všechno na co přišli.

LG: (.) a během té války já sem si teda myslela že (.) jakoby u
všech filmů byly povinné ty německé titulky. tak to to nebylo?

FR: u všech českých filmů ano.

LG: jo.

FR: no,

LG: (.) a

FR: a z německých to za- e to když bylo německy, tak se tam dávaly
český titulky.

LG: jo. mhm a ty e potom během války ty třeba (.) jakoby ty plakáty
k těm filmům (.) ty popisky u těch e kin bylo to německy nebo česky?

FR: bylo to obou- e hm dvoj- dvoujazyčný.

LG: jo, mhm. (.) a když byly ty týdeníky? hm

FR: tak se (vychvalovali) [Němci]

LG: [jo] jasný. tomu rozumím. ale, ee jak se třeba (.) když se třeba
na na plátně objevil Hitler nebo já nevím nějaký důležitý
představitel

FR: lidé byli ticho.

LG: ticho, [takže ani jako]

FR: [protože nikdo] nevěděl jestli tam nejsou agenti, gestapo a tak
[dále]

LG: [mhm]

FR: protože ti (.) ti chodili do kina sledovali lidi (.) a pak e po
případě zabra- sebrali a tak dále.

LG: a a slyšel ste třeba o někom koho takhle sebrali nebo viděl ste

FR: to sem osobně sám neviděl.

LG: neviděl, mhm. (.) a e (.) a nebyli tam třeba na ňákým (německým)
filmu nebo při tom týdeníku německém, nebyli tam třeba lidi, kteří
jakoby projevovali sympatie? jako [k té ideologii?]

FR: [no tak] (.) to se nedá říct, protože lidé e (.) někteří ano,

LG: [mhm]

FR: [někteří] ne.

LG: jo.

FR: to bylo e (.) ne- neobvyklé. ale, aji ti Němci nedávali e ty
filmy válečný nedávali.

LG: [mhm]

FR: [protože] doopravdy museli by dokázat že taky prohrávali.

LG: mhm jasně. a (.) jak na vás jakoby ty doprovodné části toho
programu působily, jako bavilo vás to, nudilo,

FR: no tak e co byly reklamy, tak sme se na to dívali

LG: mhm

FR: a říkali sme si co? potom přišel týdeník e tam sme e viděli
akorát že stále e stále Němci vyhrávali, že

LG: mhm

FR: i když bylo poz- e konec pomalu války, tak

LG: mhm

FR: (.) tak nik- ee (.) oni neřek- nepřiznali pravdu.

LG: jasný (.) mhm. a vy ste a vy ste jakoby vědělo se že třeba to co
se ukazuje v těch v těch týdenících, že to není pravda?

FR: no tak e e ono se to proslýchalo, protože e protože přece jenom
byli lidi, kteří ten zahraniční rozhlas e m- ňákým způsobem získali,

LG: mhm

FR: ňákým, protože oficiálně to byl trest smrti.

LG: [jo]

FR: [to] (ste měla) na (.) rozhlasový přijímač neposlouchat trest
smrti.

LG: [to je hrozný]

FR: [jo, když vás] někdo udal.

LG: mhm (..) a byl ste někdy na ňákém promítání filmů v domácnosti?
nebo...

FR: ne ne ne.

LG: takže [ste]

FR: [tak] to ne

LG: neznal nikoho [kdo měl]

FR: [ne]

LG: třeba promítačku

FR: ne ne ne, to sem neznal.

LG: jo. (..) mhm (..) jo, a teď tu mám (..) on (..) pan učitel mně
tady napsal, že jakoby e Židům se ten ee se zakázalo chodit [do
kina]

FR: [moment] e

LG: někde mezi

FR: je jedno bylo by dobře aby ste do- nevím jestli by se to sehnalo
ale e pou- e zvlášť e po tom devětatřicátým roku,

LG: jo,

FR: Židé nesměli psát, nesměli (mět) telefon (.) nesměli e se dívat
do ulice, prostě

LG: mhm

FR: navštěvovat kina, nesměli do di- do do parku, koupaliště, to
bylo všechno zakázaný, to je e to byste (.) nevím jestli bych to
sehnal a nebo tak tak že e že ty e zákony e

LG: mhm

FR: protižidovský byly tak tvrdý.

LG: já tu mám totiž napsané, že hm tady mně pan učitel přepsal ten
jeden protektorátní předpis, že (se) v tom srpnu v roce třicet devět
byla ta policejní vyhláška kte- která jakoby zakazovala Židům tyhle
věci, a a u kin to bylo tak že mohli do toho [kina jen pokud to bylo
na tom podniku vyznačené]

FR: [ne ne ne ne ne ne ne ne] no tak, to si nepamatuju že by něco
tak u n- e tam u těch kinech co sem chodil že by

LG: [mhm]

FR: [něco] takovýho [bylo]

LG: [mhm] on to tady píše, že to asi žádné kino nevyvěsilo, že [se
jako]

FR: [ne] to [neexistovalo]

LG: [jo] mhm

FR: prostě, e tam přišli e zákony

LG: jo,

FR: který byly e který schvaloval géring ((Hermann Goering)) v roce
třicet pět, že nesměl (.) to ono a tak dále

LG: to nevadí. jo, vy ste říkal, že ste bydlel v té dělnické čtvrti,

FR: to byla dělnická čtvrť ryze dělnická čtvrť,

LG: a

FR: tam,

LG: teda tam bydleli Češi,

FR: [Češi]

LG: [Němci]

FR: [Němci] e bez bez [problému]

LG: [jo] prostě tam, vztahy tam byly

FR: ano,

LG: i během války to tam bylo jakoby [v pohodě]

FR: [no tak] e ty vztahy mezi Němci a Čechy byly takový zvláštní,
ale prostě e my děcka sme si hrály, [takže]

LG: [jo]

FR: doopravdy [to]

LG: [jo jo] (.) mhm

FR: akorát ti e co byly ty německý rodiny a ty děcka co šly do toho
Hitlerjugendu, tak ty prakticky my sme a tak dál, protože oni
(chodili) v těch košilích a tak dále.

LG: mhm (..) jo a třeba před tou válkou, bylo nějaké kino, do
kterého (.) spíš jako chodili Židé? jakoby třeba v ňáké čtvrti kde
víc jako (bydleli) židovští [obyvatelé? jestli o tom]

FR: [ee Židé] navštěvovali víceméně divadla a tak dále,

LG: jo, [mhm]

FR: [kina] ani tak ne, protože to ee Židé, i když se říká e e sou
kulturní národ.

LČ: mhm. a kdy ste přestala pravidelně chodit do kina? zhruba.

LŠ: no tak pravidelně em já sem chodila opravdu pravidelně e aj ve
válce v protektorátě, že, no a pořád sem chodila nakon- já jsem
potom eště ten první chlapeček mně ve válce zemřel, vona nebyla von
dostal takovej silnej průjem a nebyla rýže, nebylo nebyla ani nebyl
čaj ani nic no tak tenkrát to mělo strašně moc tech kojenců, tak
zemřel a já jsem potom,

LŠ: [s bratrem] sem chodila často ano ano, my sme byli jak dvojčata
skoro, no, pořád sem s ním chodila, ano pořád do kina no potom, v
protektorátě taky tak, že.

LČ: a měla ste nějaké kino mezi těmi co jmenujete, které by bylo
vaše oblíbené? nějak zvlášť?

LŠ: no tak...

LČ: (vy) ste ho...

LŠ: já sem si tady poznamenala ty kina, ee, to mám tady, no tak tady
bylo hrozně moc kin tady v Brně.

LČ: ale mě zajímá, jestli měla nějaké radši než než ostatní.

LŠ: no tak radši, no tak když bratr řekl pudeme do toho, nebo v
Královým Poli bylo Oko, teď to byla Moravia, že a teď to zrušili.
anebo sme chodili do Besedního domu ((Besední dům)), to sme z té
Kabátníkové šli pěšky, a to sme měli kósek, že, to nebylo daleko.
tak tak tam se to jmenovalo Jadran.

LČ: ano ale takže nějaké oblíbené zvlášť jste neměla.

LŠ: ale jo, do toho Jadranu ((Jadran)) sem chodila ráda, aj do toho
Oka ((Oko)).

LČ: takže do těch...

LŠ: takže tady v tom Královým Poli jo

LČ: a co se vám na něm na nich vlastně líbilo teda, proč ste tam
chodila [tak ráda]?

LŠ: [no tak vono] to tady nebylo tak drahý jako ve městě, víte taky.

LČ: takže ta cena hrála roli nebo...

LŠ: no ale když se nám ten film líbil, tak sme šli

LČ: mhm. a našla byste třeba nějaké kino, které byste ráda neměla?

LŠ: ne to ne.

LČ: neměla ste třeba ně-

LŠ: vůbec ne.

LČ: a chodila ste třeba do různých kin podle toho, s kým ste chodila
do kina? že by...

LŠ: a no tak když potom sem se vdala v tym protektorátě ee tak, tak
manžel taky byl kinař. a když, tak to von...

LČ: a spolu ste chodili do kterých kin?

LŠ: no tak to víc do takovejch lepších

LČ: jo? takže s manželem ste chodili třeba v centru víc.

LŠ: jo, v centru.

LČ: a s bratrem a kamarádkami, ste chodila do jiných kin?

LŠ: no tak to už bratr se voženil, a tak to už zas sem tak moc
nechodila, kamarádky už byly taky vdaný někerý.

LČ: takže tam už se to potom změnilo, když ste se vdala, tak už ste
chodila víc s manželem, a předtím s těmi kamarádkami.

LŠ: ano ano.

LČ: a jak ste se v tom kině třeba chovali, měli ste ve zvyku třeba
jíst nebo pít v kině?

LŠ: ne ne, to nikdy. no tak někdy manžel koupil bonbóny nějaké, ale
jinak nic, tam se nejedlo.

LČ: a bonbóny ste si kupovali?

LŠ: no to von koupil vždycky nějaký.

LČ: před kinem nebo jak se to...

LŠ: před kinem, tam byl bufet takovej skoro v každým kině takovej
malej bufet, prodávali tam něco na pití a nějaký ty curklata.

LČ: a lidé si to kupovali?

LŠ: ano, hodně.

LČ: takže v tom kinosále to vypadalo tak, že ty lidé si jako
mohli...

LŠ: eště spíš tak šustili těma papírkama, to tak se lidi se některý
rozčilovali, víte

LČ: a jaká byla ta nabídka těch nápojů a cukrovinek?

LŠ: no

LČ: co to vlastně bylo?

LŠ: bylo toho tam dost, víte, a tak tak byla tam taková obyčejně
nějaká sle- děvčica nebo tak, jo,

LČ: mhm

LŠ: aj kolikrát byla fronta před tím.

LČ: a to byly nějaké limonády?

LŠ: jo ty sodovky jak se říkalo eště to se tak za zaklaply.

LČ: a to ste museli

LŠ: nalili to do skleniček a nebo do těch, co se zahazujou, víte, do
tech umělejch.

LČ: do kelímků. a to bylo možné si vzít do kinosálu? přímo?

LŠ: no to bylo až až v tom a že tam nemohl nikdo bez lístka, víte?
jako to trhali ty lístky tam,

LČ: mhm, takže vy ste s tím občerstvením mohli do kinosálu?

LŠ: ne to ne, dovnitř ne to se nesmělo.

LČ: jenom s těmi sladkostmi. s pitím ne.

LŠ: ne. s pitím ne.

LČ: mhm, a bavili ste se třeba s nějak s diváky během projekce s
ostatními?

LŠ: nebavili sme se.

LČ: bavili se lidé v kině?

LŠ: ne, to sme s jako v tom vevnitř?

LČ: v kinosále.

LŠ: v kinosále, em tak jako o tech filmech nebo tak?

LČ: no zajímá mě, jestli při projekci při promítání ste si povídali.

LŠ: ne, to sme se nebavili.

LČ: ale o přestávce třeba potom,

LŠ: no tak přestávka, to bylo tak chvilku. tenkrát ještě chodili tak
víte s tema šplíchačkama,

LČ: tam osvěžovali vzduch?

LŠ: osvěžovali vzduch, jo.

LČ: o přestávce.

LŠ: o přestávce.

LČ: a to byly nějaké speciální zaměstnankyně nebo kdo to dělal?

LŠ: to byly zaměstnankyně tam, jo, asi, třeba uklízečka nebo tak
víte? tak si to ještě vzala mimo.

LČ: a to byly nějaké jako parfémy nebo?
LŠ: jo, takovej parfem nějakej

LČ: tam osvěž-

LŠ: jo jo jo

LČ: a vzpomněla byste si, že byste nějak hlasitě reagovali na
promítaný film?

LŠ: ne, vůbec ne. to nikdy neexistovalo. ne.

LČ: ani třeba jako hlasitý smích, tak to asi...

LŠ: ne to neexistovalo. ne.

LČ: a vzpomněla byste si, jestli se třeba tleskalo? v kině po
představení.

LŠ: ne, netleskalo. ne ne ne.

LČ: netleskalo. a potkávala ste v kině třeba známé? často.

LŠ: no tak málo.

LČ: málo.

LŠ: málo.

LČ: a když ste potom šli z kina chod- když ste chodila s manželem,
povídali ste si potom o tom filmu?

LŠ: ano tak sme si potom přemítali, ano pro promluvili, bavili sme
se o tom. jo.

LČ: dobře. teď bych se vás zeptala, jak ste si vlastně vůbec
vybírala konkrétní film, na který ste šla do kina. podle čeho?

LŠ: no tak sme se podívali, protože všude byly vylepený, že ty ty
třeba na plotech nebo na tech svíc svítil ee jak svítilo ty, ty
světla, tak na tom to bylo, všude to bylo vylepený, no tak sme si
vybrali.

LČ: a to byly plakáty na konkrétní filmy, nebo to byl jako souhrn
souhrn kin.

LŠ: no to bylo jako na všechny na všechny kina tady

LČ: mhm

LŠ: v Brně jako vylepený a měnilo se to myslím každej týden.

LČ: ano a jak ste si teda vybrala film podle podle čeho?

LŠ: no tak vybrala sem si třeba hrála Greta Garbo, že, no tak tu sem
měla ráda a a nebo marlene ditricha ((Marlene Dietrich)) a tak tak
sme si to vybrali podle taky podle herců, a voni spíš opravdu pěkný
filmy.

LČ: a kde ste vůbec získávala ty informace kromě těch plakátů, ee
měla ste ještě nějaké jiné zdroje, kde ste se dozvídala o tom, co se
hraje?

LŠ: ne. to nebyly nikde že by jak dneska třeba v rádiu v televizi
že, a tak v televizi taky málo, ale...

LČ: takže žádný časopisy třeba.

LČ: a třeba v tisku, v tisku nebo v časopisech to ste se takhle...

LŠ: bylo, v novinách bývaly taky, ano kina, tam to bylo.

LČ: a četla ste si to...

LŠ: i kino, divadlo bylo.

LČ: a četla ste si to v těch novinách nebo spíš ...

LŠ: ano, četla sem si to oboje ano ano.

LČ: v obojím tedy?

LŠ: v obojím. a já sem chodila aj na operety hodně, do Reduty. já
jsem tam měla zaměstnanýho bratránka, on tam byl krejčí jako
divadelní, a ee tak von mně dával ty volný vstupenky.

LČ: aha, takže na operetu ste chodila, sama.

LŠ: na operetu sem chodila na všechny co existovaly.