Citát

Zobrazují se záznamy 21 - 30 z celkového počtu 537

Rut (1934) 04.396 .
Po osvobození Brna

RM: [no já nevím] (.) já sem teďka v kině vůbec nebyla (.) já sem
snad byla naposled v kině (.) ne v Brně (.) ale sem byla v lázních
(.) sme měli (.) e autobusem do toho do ee (.) e já sem byla v
Klimkovicích (.) tak do Karviné (.) sme jeli do kina (.) a tam
dávali toho Kolju ((Kolja))

LG: jo [mhm]

RM: [jo] tak tam (.) sem byla to bylo myslím moje poslední kino

LG: a to se vám líbilo jak ten film?

RM: líbil se mně moc (.) ten je dobře udělanej

LG: mhm

RM: ten je tak dobře udělanej, že se člověk tam zasměje <aj zaplače>

Rut (1934) 04.396 1018:1089
Po osvobození Brna

LG: a pak teda e teda ty ta skala ((Scala)) Kapitol a tak to byly ty
lepší kina (.) jaké byly ty ty horší (.) potom?

RM: prosím?

LG: ty horší kina potom byly které?

RM: no horší (.) e ty kina byly všecky (.) udržovaný [takový]

LG: [mhm]

RM: jo?

LG: jo

RM: ale (.) byly takový menší a bylo to takový (.) třeba já vím že
(.) v Židenicích (.) bylo takový kinečko (.) a já nevím už jak se
ten t- to kino menovalo (.) a to bylo takový (..) tam bylo dobrý to
že to šlo hódně tak nějak pěkně dolů (.) takže aj v těch posledních
řadách se vidělo (.) jo?

LG: mhm

RM: a e kino třeba (.) e v tom e (.) jak je (..) ta pasáž nahoře (.)
jak je ten (.) radnice tam (.) v té pasáži tam (.) bylo kino
((Jalta)) (.) jestli tam je to kino ješče pořád (.) to bylo buďto
Moderna (nebo) Metro se to menovalo Jadran to se to myslím potom
menovalo (.) nebo nevím (..) jak je

LG: Jadran

RM: jak je stará ra- jak je Nová radnice tam je pasáž

LG: jak je dom- dominik-

RM: cože?

LG: e je tam ňáké náměstí?

RM: no před před tím

LG: nebyla tam Jalta?

RM: Jalta Jalta

LG: mhm

RM: jo jo jo

LG: jo

RM: tak tam (.) bylo to hlediště plytký (.) tam když si... krásný
kino, ale když se sedělo vzadu (.) tak aby člověk tak natahoval krk,
jo? takže takový ty kina (.) i když byly lóže a všechno (.) už to
bylo něco (.) nebylo to tak pohodlný ale třebas ty starý kina nějaký
měly ten spád takovej, že se tam vidělo dobře

LG: (..) a teda nevzpomínáte si na žádné kino, které bylo (.)
neudržované? [že]...

RM: [ne]

LG: mhm (.) a bylo nějaké kino, do kterého ste třeba nerada chodila
(.) že ste se mu jako vyhýbala?

RM: ne ne ne ne nevyhýbala ale (..) že (.) třeba sem tam vůbec
nebyla (.) jo?

LG: mhm

RM: to byly takový ty malinký kinečka co byly svo- e soukromý tady
byly aj nějaký takový kinečka, tak tam v těch sem ani nebyla

Rut (1934) 04.396 1091:1103
Po osvobození Brna

LG: jo (..) my sme mluvily už o těch týdenících e skládal se teda
ten program projekce ještě z něčeho jiného?

RM: skládal? jestli se [skládal]?

LG: [no jestli] se skládal jestli tam bylo kromě toho hlavního f-
filmu a týdeníků ještě něco jiného (.) ne e?

RM: ne ne

LG: a bývaly třeba přestávky? (.) [( )]

RM: [ne ne]

Rut (1934) 04.396 1177:1203
Po osvobození Brna

LG: mhm (..) a pamatujete si na první návštěvu kina po osvobození?

RM: (..) hm to určitě byl nějakej válečnej film (.) nevim (..) co
byl za první

LG: a to tu atmosféru třeba toho? j- jestli byste e jestli umíte
srovnat, jaké to bylo jako předtím třeba v době toho protektorátu a
potom to navštěvování po té válce [jako]?

RM: [ta et-] atmosféra po válce

LG: mhm

RM: byla všeobecně (.) všeobecně (.) nejenom v kinech (.) takový
nadšení to bylo

LG: mhm (..) a ee to se třeba projevovalo jak? myslím třeba jestli
si ne- e nevzpomínáte na nějaké projevy třeba přímo v tom kině?
jestli [(ste něco nesledovala)]?

RM: [ne v tom kině] se to nebylo (.) ne (.) ale (..) vím že (..) se
chodilo (.) a to se e (.) nahlásilo že se pude tam a tam na brigádu
(.) tam a tam něco udělat (.) odklízení (.) a lidi šli (.) bylo
nadšení (.) do těch májových průvodů lidi šli (.) a kór když eště
byly všechny strany (.) to se tak štichovali jedna strana před
druhou (.) která bude mít lepší tu alegorii a (.) a ty (.) e výzdoby
a všecko tak to bylo (.) to nadšení bylo

Rut (1934) 04.396 1311:1313
Po osvobození Brna

(tak) jako (.) a p- a protože to byla
vždycky (.) do toho kina jít (.) t- to byla vždycky událost taková,
že

Rut (1934) 04.396 1315:1392
Po osvobození Brna

LG: mhm a vy ste si televizi pořídila kdy? nebo

RM: my sme měli první televizi myslím (.) kdy byla prvně
spartakiáda?

LG: nevím

RM: takže (.) po té (.) po té spartakiádě (pač) to sme ju neměli
(..) no to mohlo být někdy (.) já tuším něco kolem šedesátýho roku

LG: mhm

RM: tak nějak

LG: a do té doby ste teda tak nějak pravidelně navštěvovala kina?

RM: no

LG: mhm

RM: ale aj potom ešče [po té]

LG: [aj potom]

RM: taky protože tam toho moc nebylo v té televizi, že?

LG: mhm

RM: to sme chodili pořád do kina (..) manžel byl taky strašnej kinař
(.) to sme (.) lítali z kina do kina (..) (no)

LG: jo ještě mě napadá, jestli ste navštěvovala letní kina?

RM: no ano letní kino taky (.) hodně (.) a sice já sem chodila (.) e
do letního kina na Stadion tady v Brně

LG: mhm

RM: tak tam (...) do každýho (.) tak byly ty festivaly (.) a těch
(.) letních ki- ki- těch letních filmů tam (.) ee teda letního kina
(.) chodili sme hodně (.) do letního kina (..) a dost se mně líbilo
to (.) že tam to vlastně (.) e bylo jedno kam ste si sedla (.) a
nemusela ste kupovat lístky podle (.) čísel (.) prostě kde bylo
místo si člověk sedl

LG: mhm

RM: a když byl dobrej film (.) tak si pamatuju na Jánošíka
((Jánošík)) (.) když byli (.) pršelo jak z konve a seděli sme pod
deštníkama (.) klidně a počkali sme až to skončí (.) a a utekli
nějací lidi, jo, ale (.) my sme seděli a (.) dodívali sme se na to
(..) a a hodně sme chodili (.) to bývaly ty doby, to byl aj vždycky
festival (.) a to bylo každej den, to sme si kupovali lístky na
všechny filmy co byly

LG: a pamatujete si jaké to byly festivaly? nebo co to bylo za
festival?

RM: no to byl filmový festivaly to bývaly

LG: mhm

RM: a to bylo na letním kině (.) to byly takový

LG: Filmový festival pracujících?

RM: no t- to byly jéžiš maria (..) nevím všecky filmy co tam byly
ale

LG: mhm

RM: chodili sme teda na ty (.) všechny filmy (.) ( ) to byly ty
plátna obrovský, že? (..) takže to bylo ( ) (..) ale to už sem
byla vdaná teda (.) to už sem (...) nejvíc mně utkvěl <ten Jánošík,
protože tenkrát tak pršelo> (...) a potom pozdějš bylo to už bylo
zas pozdějš jak bylo třeba ráno vstanu a vopařím se čajem ((Zítra
vstanu a opařím se čajem)) a takový to všecko běželo (.) i v letních
kinech tady toto (.) a bylo dost nabito (.) bývalo na- nabito

Rut (1934) 04.396 1660:1668
Po osvobození Brna

můj syn třeba po válce (..)
<(tehdy dávali) kozáckýho velitele ((možná Kozácký kapitán)) (.) on
na něm byl snad> (.) dvacetkrát, jo? mu se to tak líbilo (.) to já
sem mu musela ušít aj takovou beranicu jakousi z toho (.) takovýho
bílýho leskyma nebo co (.) a můj manžel byl voják, tak mu přinesl
(.) tu hvězdu (.) sem mu musela našít na tu čepicu (.) a s nějakou
šavlou <si tady hrál na dvoře a (.) takže> ten to prožíval hrozně
(.) když mu to dneska řeknu, tak tomu nechce věřit (.) že byl
tolikrát <no>

Ludmila (1920) 04.396 227:247
Po osvobození Brna

to víte, chtěla sem zase hned druhý (.) tak
sem měla v pětaštyrycátém roce, se mně narodil, zase chlapec, ten za
mnou teda chodí tady sem a je moc hodnej a už je taky v důchodě a
eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se
narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně, no tak
to si eště pamatuju, že sem byla s v kině s s manželem a hráli Ona
brání vlast, ruskej film v Jaltě ((Jalta)), víte, v [tý pasáži tam],

LČ: [mhm ano.]

LŠ: Alfa pasáži, a že už sem tam dostala porodní bolesti, jenže
tenkrát to eště nejezdily elektriky, ne- nebylo osvětlení, no a tak
sme přišli z toho kina dom eště, no potom sem musela jít pěšky, já
jsem ho rodila tady v Královým Poli teďka je tam plastika,

LČ: mhm.

LŠ: tak tam byla taková soukromá, víte, jako porodnica, no tak
léčebna na ženský choroby taky, nějakej doktor Kučera tam byl a tak
já jsem k němu chodila, no a tak potom sem tam aj rodila, no a tak
až tam pěšky...

Ludmila (1920) 04.396 257:281
Po osvobození Brna

LŠ: do kina? no, tak já sem potom chodila aj tak, my sme chodili, my
sme m chodili do kina pořád. pořád jak byly nějakej film pěknej a
pořád, my sme byli kinaři aj ten první manžel a já taky. já sem byla
zvyklá chodit do kina pořád.

LČ: takže až třeba v [důchodu?]

LŠ: [protože] sem měla u sebe maminku,

LČ: mhm

LŠ: no a tak tak vona mně ty děti vopatrovala a já sem chodila pořád
do kina ((smích)).

LČ: a teďka teďka už ale nechodíte, takže...

LŠ: <teďka už nechodím.>

LČ: takže až od důchodu, nebo nebo kdy ste přestala teda?

LŠ: no ne aj v důchodě sem chodila eště, jó,

LČ: takže to je [poslední (dobou)].

LŠ: [ale] tady už teďka né, no.

Ludmila (1920) 04.396 718:846
Po osvobození Brna

LČ: a jak ste se v tom kině třeba chovali, měli ste ve zvyku třeba
jíst nebo pít v kině?

LŠ: ne ne, to nikdy. no tak někdy manžel koupil bonbóny nějaké, ale
jinak nic, tam se nejedlo.

LČ: a bonbóny ste si kupovali?

LŠ: no to von koupil vždycky nějaký.

LČ: před kinem nebo jak se to...

LŠ: před kinem, tam byl bufet takovej skoro v každým kině takovej
malej bufet, prodávali tam něco na pití a nějaký ty curklata.

LČ: a lidé si to kupovali?

LŠ: ano, hodně.

LČ: takže v tom kinosále to vypadalo tak, že ty lidé si jako
mohli...

LŠ: eště spíš tak šustili těma papírkama, to tak se lidi se některý
rozčilovali, víte

LČ: a jaká byla ta nabídka těch nápojů a cukrovinek?

LŠ: no

LČ: co to vlastně bylo?

LŠ: bylo toho tam dost, víte, a tak tak byla tam taková obyčejně
nějaká sle- děvčica nebo tak, jo,

LČ: mhm

LŠ: aj kolikrát byla fronta před tím.

LČ: a to byly nějaké limonády?

LŠ: jo ty sodovky jak se říkalo eště to se tak za zaklaply.

LČ: a to ste museli

LŠ: nalili to do skleniček a nebo do těch, co se zahazujou, víte, do
tech umělejch.

LČ: do kelímků. a to bylo možné si vzít do kinosálu? přímo?

LŠ: no to bylo až až v tom a že tam nemohl nikdo bez lístka, víte?
jako to trhali ty lístky tam,

LČ: mhm, takže vy ste s tím občerstvením mohli do kinosálu?

LŠ: ne to ne, dovnitř ne to se nesmělo.

LČ: jenom s těmi sladkostmi. s pitím ne.

LŠ: ne. s pitím ne.

LČ: mhm, a bavili ste se třeba s nějak s diváky během projekce s
ostatními?

LŠ: nebavili sme se.

LČ: bavili se lidé v kině?

LŠ: ne, to sme s jako v tom vevnitř?

LČ: v kinosále.

LŠ: v kinosále, em tak jako o tech filmech nebo tak?

LČ: no zajímá mě, jestli při projekci při promítání ste si povídali.

LŠ: ne, to sme se nebavili.

LČ: ale o přestávce třeba potom,

LŠ: no tak přestávka, to bylo tak chvilku. tenkrát ještě chodili tak
víte s tema šplíchačkama,

LČ: tam osvěžovali vzduch?

LŠ: osvěžovali vzduch, jo.

LČ: o přestávce.

LŠ: o přestávce.

LČ: a to byly nějaké speciální zaměstnankyně nebo kdo to dělal?

LŠ: to byly zaměstnankyně tam, jo, asi, třeba uklízečka nebo tak
víte? tak si to ještě vzala mimo.

LČ: a to byly nějaké jako parfémy nebo?
LŠ: jo, takovej parfem nějakej

LČ: tam osvěž-

LŠ: jo jo jo

LČ: a vzpomněla byste si, že byste nějak hlasitě reagovali na
promítaný film?

LŠ: ne, vůbec ne. to nikdy neexistovalo. ne.

LČ: ani třeba jako hlasitý smích, tak to asi...

LŠ: ne to neexistovalo. ne.

LČ: a vzpomněla byste si, jestli se třeba tleskalo? v kině po
představení.

LŠ: ne, netleskalo. ne ne ne.

LČ: netleskalo. a potkávala ste v kině třeba známé? často.

LŠ: no tak málo.

LČ: málo.

LŠ: málo.

LČ: a když ste potom šli z kina chod- když ste chodila s manželem,
povídali ste si potom o tom filmu?

LŠ: ano tak sme si potom přemítali, ano pro promluvili, bavili sme
se o tom. jo.