Citát

LG: ee jaký byl osud vaší rodiny na konci války

MK: jak jak byl

LG: osud jaký byl prostě

MK: vod mojí rodiny

LG: mhm

MK: můj tatínek zůstal v Brně

LG: mhm

MK: protože ještě musel chodit do služby a moje mamin- von dal mi
maminku sebou aby mně pomohla s těma děckama

LG: mhm

MK: jo a tatínka sme potom našli teprve v Německu

LG: jo a vrátili ste se potom do Brna nebo potom vaši rodiče bydleli
kde

MK: ne my sme já sem byla jak myslim že to vite co se s Brňákama
stalo

LG: no vim

MK: e pochod smrti

LG: mhm

MK: do Pohořelic a potom dál a já sem byla ee vám řeknu větší město
Jindřichův Hradec

LG: mhm

MK: tam byly p- par kilometrů vod tam byli ty moje rodiče vod mého
manžela a od tam sme byli tak jak tak všichni Němci vyhozeny jako
Brňáci do Rakouska

LG: mhm

MK: transportem potom jako pěšky sme šli do Jindřichova Hradce a na
druhé den sme s tó lokálkó co sme tam jede do Nové Bystřice byli
vezeni dráhó tam a tam sme byli vyloženi a zahnani přes hranice a
teď si dělé co chceš

LG: mhm [tak to je smutné]

MK: [takže je to] z domu to co sem z domu vzala a to sem vzala
hlavně jenom na voblečeni pro děcka a trochu pro mě a pro maminku
tak to co sme měli tak to sme měli

LG: mhm

MK: a vod tam sme se s tym museli potom jit pomalu pořád trochu dál
až do Vídně, z Vídně transportem a týden na cestě a přišli sme do
Německa

LG: mhm

MK: až v roku ale v lednu čtyřicet šest

LG: jo

MK: a vyhozeni sme byli třicátýho května čtyřicet pět

LG: je to tak a byla ste na nějakém filmovém představení, které mělo
hudební doprovod živý?

MK: co mělo?

LG: jestli mělo nějaké představení, na kterém ste byla, živý hudební
doprovod, že tam hrála třeba kapela k tomu filmu

MK: ne ne t- to nebylo dřív

LG: mhm

MK: t- to sem ještě neslyšela v kině kapela hrát

LG: mhm á byla ste někdy na promítání filmu u někoho doma?

MK: ne

LG: jo

MK: to taky tenkrát nebylo tedy u mě co já sem měla tady totok, ja
povidam

LG: mhm

MK: na to sem ani neměla čas

LG: jo á jak jaks- jakoby jak vaše okolí vnímalo ty týdeníky
promítané za protektorátu?

MK: jak to myslíte

LG: jestli třeba em jestli ste třeba někdy byla svědkem toho, že
když se v tom týdeníku objevil já nevim třeba Hitler, tak že lidi
buď začali jakoby neso- dávat najevo nesouhlas anebo souhlas .

MK: ale poslóchéte, ale poprvní <vy ste, jak si to představujete>

LG: tak já nevim

MK: [že právě]

LG: [jestli tam byli] třeba nějak- nějaký lidi, kteří s tím prostě
sympatizovali

MK: i kdybyste bévala tenkrát votevřela hubu proti němu

LG: mhm

MK: tak ste byla pryč

LG: mhm

MK: to si žádné netrófal

LG: mhm

MK: rozumite

LG: jo já tomu rozumím

MK: to si žádné netrófal

LG: jo

MK: to žádnýmu nenapadlo (.) jestli to bylo tam nebo tam to si žádné
netrófal, protože věděl, když hubu nebude držet, tak de do cabale

LG: mhm, a když už sme u toho protektorátu, jak na vás působily ty
změny po roce devatenácet třicet devět?

MK: poslóchéte, co ste mohli dělat, co můžete dneska dělat

LG: no no nic

MK: nic a tenkrát taky ne

LG: no já nemyslím jakoby co ste dělala ale spíš jakoby prostě jak
to na vás působilo, co ste si na o tom myslela

MK: no j- jak to to na nás mohlo no pro moji rodinu to bylo dobry že
tatínek byl zase zaměstnán

LG: mhm

MK: a měl měl zase měsíční plat, jo, to bylo to jediný

LG: mhm

MK: že sme pak neměli takový starosti ee co bude a a jak a jaké je
obchod jaké výdělek je

LG: jo

MK: t- to je velké to ví každej obchodník jak to je je velké rozdíl
když máte měsíční plat nebo když žijete z jednyho dna na druhé

LG: mhm

MK: ten kdo má obchod, ten ví co to je

LG: á chtěla sem se zeptat ee jaká byla potom ta situace třeba u vás
doma nebo v té čtvrti ve které ste bydlela, když se blížil konec
války

MK: poprvní kdy- když se blížil konec války, já sem ee devátýho
dubna čtyřicet pět z Brna zmizla

LG: mhm

MK: protože mně to šlo na nervy z vobóma děckama ve dně v noci
chodit do sklepa

LG: mhm

MK: tak sem šla k rodičům od mého manžela

LG: mhm

MK: na venkov

LG: jo áá [vzpomínáte si]

MK: [takže]

LG: mhm

MK: dobrá ee jak byla ta mobilizace třicet devět byla dvakrát e
vlastně třicet osum byla první mobilizace a pak třicet devět to
pravda to bylo pro každýho potom každej věděl kdo vlastně co je

LG: mhm

MK: jo a pravda že nejhorší to bylo když ste zůstal u nás my sme
neměli žádné sklep, když přišly ty nálety, jo, a když ste měla
takový lidi ktery ee to tedy proklínali jo a nedrželi hubu a
nadávali a to, to ste vzala sem a řekla buď normální a buď rád že
ještě žiješ, jo

LG: jo jo jo a kde ste získávala ty informace o filmech

MK: prosim

LG: kde ste získávala informace o těch promítaných filmech, jestli
z novin, časopisů, z plakátů

MK: no to pravda že s plakátů se dozvěděla

LG: mhm

MK: protože tenkrát ste dobrá my sme měli noviny ale německy

LG: mhm

MK: mórgn ((Morgen)) post měl tatínek, ale nebo tágezpote
((Tagesbote)) byl

LG: jo

MK: ta tiskárna byla ee naproti silniční roh tu e legio- ne
Legionářská, jak se ten menoval, no

LG: mhm

MK: k Lažanskýmu z náměstí Svobody ta měla i bůhví kolik men

LG: jejda tak...

MK: vchod silnice taky menovala

LG: no to si asi

MK: Štefánik ne Štefanikova ja nevim teďka už

LG: ja taky nevim

MK: vite ale kerou teďka myslim

LG: jo jako vim

MK: kde je Jakubskej kostel ((kostel sv. Jakuba))

LG: mhm jo ja vim

MK: tu myslim

LG: mhm

MK: tentok ne achjo

LG: a měla ste nějaké oblíbené herce nebo herečky?

MK: tenkrát byla taky póla négri ((Pola Negri))

LG: mhm

MK: a co já povídám tedy česky herce byli byli ten Vlasta Burian a
Nedošínská ((Antonie Nedošinská))

LG: mhm

MK: víte, já sem taky chodila ponejvíc do divadla

LG: mhm

MK: a to musim řict, ponejvic taky do českyho divadla

LG: mhm

MK: proto vám určitě ten herec nic neřekne Juraj Hančevič
((neidentifikováno))

LG: to nee

MK: vám nic neřekne a režisér Karel Smažík

LG: to taky ne

MK: ten byl potom za Hitlera potom byl režisérem na velké operetě v
Praze

LG: jo jo jo jo a teda když se vrátíme ee k tomu programu těch kin
ee z čeho se ten program prostě skládal, jestli tam byl nějaký
týdeník nebo krátký film přestávka a tak, jestli si na to pamatujete

MK: ne jak myslite přestávky

LG: nebo jestli byl předtím hlavním filmem jestli tam...

MK: no za Hitlera byl předtym dycky na vochnšau ((Wochenschau))

LG: mhm

MK: to bylo za Hitlera

LG: jo

MK: všecko co je co je ve válce novýho

LG: mhm

MK: to to bylo to jediný

LG: a bavilo vás to

MK: no bavilo e tenkrát ste neměla televizu

LG: jo jasný

MK: no tak

LG: mhm

MK: tak pravda že to jednyho bavilo

LG: mhm á

MK: muselo bavit

LG: mhm

MK: co ste měla dělat a buďto ste musela, když vás to nemělo bavit,
tak voči zavřít a nedívat se.

LG: mhm

MK: no jo je to tak

LG: jo to nevadí, jestli ste nějak vnímalam jestli ten film byl
český německý americky francouzský, jestli vás to nějak zajímalo
jako když ste se [rozhodovala, na který film pujdete]

MK: [tedy na každé pád] na ty bláznivý americký filmy, co se taky v
té Moderně ((Moderna)) hrály

LG: mhm

MK: na ty sem nechodila

LG: jo (.) a ty český [a německý ste měla aji ráda]

MK: [to ještě aji dnes] ne- neužijete že já se v televizi dívám na
nějaké americké filmy

LG: jo mhm

MK: tó to je něco hroznýho

LG: a tak teda jaké typy filmů ste měla ráda

MK: no jo no takový tentok ee e z vesnic

LG: mhm

MK: to no a nebo tedy s baletem potom později ee tedy právě ty
německý filmy s tou marika reg ((Marika Rökk))

LG: mhm

MK: to byl ponejvíc balet a takovýho něco to bylo úplně jinačí
vybavení

LG: jo

MK: ne

LG: áá byla ste na někte- na některém filmu víckrát

MK: to bych pochybovala

LG: mhm

MK: na filmu ne ale divadlo ano

LG: ((smích)) a kromě toho divadla, měla ste nějaké jiné koníčky?

MK: jo no v letě sme chodili to už je dneska pod vodó

LG: mhm

MK: tam je přehrada, to sme byli v rokli

LG: mhm

MK: na té lóce vod toho pátýho let- mně bylo pět let

LG: mhm

MK: tak sme tam začli chodit až do roku, páč sme museli pryč, třicet
osum třicet devět sme museli potom pryč, tam už začli tu přehradu
stavět, a tak sme potom měli ee chatu e v tym Údolí oddechu to je e
před Bystrcem

LG: jó já vím kde to je

MK: naproti kamenolomu

LG: mhm

MK: mezi Komínem a Bystrcem a teďka dřív se jezdilo s loďkó na druhó
stranu a teďka je tam must mosteček

LG: jo

MK: a tam sme měli chatu

LG: mhm

MK: a to bylo tedy v letě v prázdninách, to sme měli stan podsadó
napřed napřed úplně jenom stan normálně taktok každou sobotu
postavené a potom stan s podsadó to zůstalo pak chatu a to byly
dycky ty táboráky a tak a tak to...

LG: jo

MK: víte a volejbal a to všechno

LG: mhm

MK: tak to bylo zajímavější než filmy

LG: mhm chápu ee když ste chodila na ty filmy s těmi přáteli, byl...

MK: prosim

LG: když ste chodila do toho kina na- na ty filmy s přáteli, třeba
s německými, šla ste na jiný film když ste šla s českými nebo prostě
ste ten rozdíl tak nevnímala.

MK: poslóchéte, když mě napadlo jít do kina, tak to sem šla do kina

LG: mhm

MK: to sem žádnýho nepotřebovala

LG: jo tak dobře

MK: protože v kině tak jak tak sedíte a máte zábavu

LG: jo

MK: a koho potřebuju sebó

LG: no to je jasný

MK: co koho potřebuju

LG: nikoho

MK: beztak se bavit nemůžu

LG: mhm a kdy ste tak nějak přestala navštěvovat kino

MK: tedy navštěvovat kina, to sme chodili buďto eště jak to bylo bez
řeči do Grand kina na Starým Brně, to už neexistuje, to bylo na tym
náměstí jak se šlo k Výstavní k to k té lázni, ty už mně se zdá taky
neexistujou, ne ne, ty sou pryč nebo do Excelsioru ((Excelsior)) to
bylo na teďka se to menuje Šilingorovo náměstí

LG: mhm

MK: tenkrát to bylo štathóf ((Stadthofplatz)) nebo do kin...

LG: no a

MK: kina Central

LG: mhm

LG: mhm a potom e jakoby když ste říkala, že když tu byl potom
Hitler a že ste začala chodit do toho kina víc

MK: e no jo no poslóchéte, to zase sem měla dobrá poprvní sem byla
starší už

LG: mhm

MK: jo a potom sem měla úplně jinačí okolí kolem vás

LG: mhm

MK: jo ne poprvni byly taky německý filmy a ponejvíc hráli dycky
premiéru buďto v Kapitolu ((Kapitol)) nebo v dopsu ((Dopz)) jo

LG: jo

MK: tam hráli ty ty ty první filmy

LG: jo

MK: s tou marika rek ((Marika Rökk)) a to ten ten ó vé fiša ((O. W.
Fischer)) a to to to se šlo tam

LG: jo

MK: ne

LG: mhm á tedy taková otázka, ono to něk- někteří pamětníci se se
trošku se dycky jako nazlobí, když se zeptáme, ale byla ste někdy v
kině bez placení?

MK: ne to ne

LG: mhm á navštěvovala chodila ste do kostela?

MK: ano každou nedělu

LG. a a můžu se zeptat, k jaké k jaké církvi ste se hlásila?

MK: ee no římskokatolické

LG: mhm. a teda když ste si vybírala ty filmy a ta kina, tak jakou
roli hrálo to, že ste jakoby pocházela ee z německého jazykového
prostředí nebo jakoby půl českého a půl německého

MK: jak to nerozumím jak to myslite

LG: jako jestli ste si víc vybírala německé filmy anebo české

MK: poslóchéte, když umíte obě řeči,

LG: mhm

MK: tak je vám to jedno

LG: jo

MK: rozumite

LG: jo jo jo rozumim

MK: když to pran- když to perfektně umíte, dyť to vidíte že že to e
[ovládám]

LG: [mhm ano ano]

MK: tak to sem v životě mě nenapadlo e na to nejdu nebo to

LG: jo ee podle čeho ste si vybírala ten konkrétní film, na který
ste šla?

MK: já vám povídám tolik tolik sem do toho kina nechodilo

LG: mhm em a dávala ste těm hezčím kinům přednost ee když ste šla na
film jakoby třeba šla ste třeba do toho do té skaly ((Scala)) do
toho dopsu ((Dopz)) nebo do Kapitolu ((Kapitol))

MK: poslóchéte, já sem vám povídala, do toho Kapitolu ((Kapitol)) a
to to sme chodili dycky, protože to byl dycky v pátek

LG: v pátek

MK: večer byl první nové film

LG: jo, premiéra nějaká

MK: a ten se ukazoval tolik a tolik dní a pak zase přišel druhé

LG: mhm

MK: ne ale to bylo potom už za Hitlera,