Citát
02.387
133:139
LČ: a s kým ste v tomhle období do toho kina [chodila]?
LT: [no tak ee] s otcem hlavně s otcem, no a taky potom s kamarádama
LČ: ze školy?
LT: ze školy, no.
02.387
165:183
LČ: a ee jaký byl postoj školy? k filmu a ke kinům? vyjadřovala se
škola nebo [učitelé]?
LT: [to se] nedá říct, to si nevzpomínám, že by jako škola (.) byly
některý povinný filmy, že? nebo se chodilo se školou tak (
)
LČ: chodili ste se školou ee a do kterých kin (.) ste chodili?
LT: no zase v nejbližším okolí, aby to bylo bez dopravy.
LČ: a vzpomenete si, na jaké filmy ste se školou [chodili]
LT: [to né]
LČ: to ne?
LT: to je, vite, to je (..) už takových (..) sedumdesát let (..) to
jako (.) tak do detailu ne.
02.387
945:1029
LČ: a ee třeba ještě bych se vrátila k tomu, když se chodilo s tou
ee s tou školou, tak byste si vzpomněla [jak t-]
LT: [na co?]
LČ: se školou, když ste chodili do kina (.) tak jak to bylo vlastně
organizované? jestli se chodilo při vyučování nebo po vyučování
nebo...
LT: mimo ee mimo vyučování.
LČ: a to bylo těsně po škole nebo ( )
LT: ne ne to bylo (.) prostě takhle za vyučováním.
LČ: za vyučováním (takže) dopoledne třeba?
LT: ano
LČ: a ty filmy byly třeba nějakým způsobem jako vybírané, že to byly
nějaké výchovné filmy nebo to byly obvykle ee normální běžné kin-
LT: to byly nějaký filmy, který škola vybrala a to si taky už
nevzpomenu.
LČ: a byly to teda hrané filmy nebo...
LT: ano
LČ: nějaké dokumentární, to ne?
LT: a strašně sem to neměla ráda.
LČ: ani protože ee ani když to bylo jakoby za vyučováním?
LT: ne ne ne, protože mně vždycky vadilo ty štrůdly a to čekání
společný a toto. ještě teď si jde po mně mráz, když si na to
vzpomínám.
LČ: takže to vlastně už nebylo tak příjemné jako jít do kina sama
[vlastně?]
LT: [ne]
LČ: a ee chodilo vás teda víc tříd počítám dohromady, ne? několik
tříd najednou?
LT: víte to nevím (.) to nevím (.) to jako já sem tak nesledovala
LČ: dobře.
LT: akorát nějaký to pošťuchování a že ( ) prostě nepříjemný
LČ: takže ty děti vlastně na tech školních představeních se chovaly
jinak než...
LT: no byly podstatně hlučnější.
LČ: (hlučnější)
LT: zdaleka teda né jako dnešní děti, to teda ne, ale (.) byly
hlučnější, to vždycky jak když je dav někde, že.
LČ: ale když se když ste chodili s dětma ee do těch Židenic sami,
tak ste zas tak hluční nebyli, to se lišilo?
LT: ne ne, my sme byli jako děti hodně ukázněný (..) protože vždycky
tam byl někdo z dospělých ze sousedů, známejch to už taky dělalo
hodně.
LČ: kdežto ten <učitel ten t- ten> nevadil.
LT: no tak to to se ztratilo (.) <v tom davu>
LČ: (.) a e jako děti ste třeba si vybírali i kde si v kině sednete?
jako ee kde přímo budete sedět?
LT: no se školou ano, to byla vždycky rvačka, to si vzpomínám doteď
(.) no jinak byly číslovaný sedadla.
LČ: a to bylo nějak třeba cenově odliš- ee odlišené (.) ty ee jakoby
ty sedadla (.) kde se sedělo, jestli to stálo někde víc nebo míň?
LT: no to se třeba řeklo pá- pět řad jo? a těch pět řad třída třída
obsadila.
01.386
101:108
LČ: mhm (.) a kdy vaš- kdy skončilo ee to že ste navštěvovala
pravidelně kino? kdy ste zhruba přestala pravidelně chodit do kina?
LT: no narozením dětí (.) tím se to omezilo.
LČ: a potom už ste tak pravidelně...
LT: no pak už se tak pravidelně nechodilo, že to (jak) vycházel čas.
01.386
133:135
LČ: a s kým ste v tomhle období do toho kina [chodila]?
LT: [no tak ee] s otcem hlavně s otcem, no a taky potom s kamarádama
01.386
147:163
LČ: a proč právě tato kina? p- protože byla blízko?
LT: no protože byla blízko (.) protože jako děcko ee mě teda
nechtěli naši daleko pouštět, že?
LČ: a jaký byl názor rodičů na film a na kino?
LT: no otec byl milovník a matka na to neměla moc času.
LČ: a podporovali vás v tom chození nebo vás [odrazovali]?
LT: [no jistě] mně na to museli taky dát peníze.
LČ: takže i když ste chtěla jít ee vlastně se spolužáky, tak ste ee
dostávala peníze potom [od rodičů]
LT: [no ano]
01.386
193:194
LT: [to se] dá taky těžko říct, no byla to zábava ee chodili sme
s dětima, že (.) v sobotu obvykle s otcem (.)
01.386
223:245
LČ: a třeba písničky filmové ste [zpívali]?
LT: [to sme] zpívali ve velkým.
LČ: a na nějaké konkrétně byste si vzpomněla?
LT: nejspíš maminka moje, ta je milovala.
LČ: takže je znala z desek nebo (..) nebo ee?
LT: z desek ne tehdy, kdepak.
LČ: to bylo přímo z kina?
LT: ale z rádia.
LČ: z rádia (...) takže ste poslouchali filmové pisničky z rádia.
LT: ano.
LČ: a vzpomínali ste tak.
LT: to vite, moje maminka, ta zpívala moc (.) ( )
01.386
504:508
LČ: a bylo pro vás třeba důležité, jestli šlo o film černobílý nebo
barevný?
LT: no v tý době to byly většinou černobílý (.) barevný byly až až
až já už sem tam tak moc nechodila, protože sem měla rodinu.
01.386
925:926
LT: [no většinou teda] tady na těch sem byla s otcem v tu sobotu, to
obvykle bylo naše to na to si můj otec hrozně potrpěl.