Citát
379.66912
1354:1355
Neviděli jste Bobíka?> jo to bylo s tím
pejskem,
379.66912
2915:2945
Neviděli jste Bobíka? no v tom už zase byl můj oblíbenej
Svatopluk Beneš, kterýho <sem miloval, v té době>.
LS: jo?
SM: no tak platonicky samozřejmě.
LS: ((smích)).
SM: takže em to sem viděla. myslím, že sem taky to viděla. a dokonce
ještě, já mám tu knížku.
LS: jo?
SM: jo jo. to totiž vycházelo v časopise Ahoj, to byl takovej dobrej
časopis, em sportovní mládežnickej em aj ty a tam najednou začal
vycházet na vystřihování tady tento román. [tak]
LS: [a to] bylo to bylo př- před rokem štyrycet pět? když to vycházelo?
SM: tak asi že ano, protože tam [nic]
LS: [jo?]
SM: závadnýho ee ani komunistickýho ani německýho nebylo, takže je to
docela možný, ano.
LS: hm
SM: já přemýšlím, jestli ho mám tady, nebo jestli ho mám na chatě. sem
ho možná dala na chatu.
379.66912
2961:2973
JV: no jo. neviděli ste Bobíka ((Neviděli jste Bobíka?))
MM: no, to byla legrace.
JV: byla to komedie.
MM: komedie, ano. ale to byla hezká komedie.
JV: ta vás neurážela nebo
MM: ta mně, ta mně nevadila. ne že by mně to uráželo, ta mně
nevadila.
379.66912
1398:1409
LG: Neviděli jste Bobíka?
MK: to bylo tam ((mluví německy))
LG: mhm pak je tady ee Neviděli jste Bobíka?
MK: e e viš to bylo vo tym vo tym hraběti a gráf bobi grág bobi a
jak se menoval ten druhé ((neidentifikováno))
LG: to nevim
MK: tak se tak tak jo
379.39447
1415:1425
asi teda tematika, například
taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale
to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by
asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba.
JV: hm
CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový,
takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co
největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že
sem v tom viděl hodnotu,
379.39447
2142:2148
CN: no jo, tak to bylo právě to Světlo jeho očí, to byla ta Maryna ra-
radiměrská, nebo Radoměrská ((Maryna Radoměrská)) nebo jak se menovala
ta autorka, em tý předlohy, tak to bylo silně sentimentální, tam asi
opravdu docházelo k tomu, že se českej divák jaksi přenášel do takovýho
úplně jinýho rozměru životního, vod těch věcí, který nás venku před
kinem a jinde strašily, tak tam sem prožíval takovej sentimentální
citovej příběh,