Citát

Svět patří nám, to je em Voskovec a Werich
((Jiří Voskovec a Jan Werich))...

JV: ano.

ZP: jesi se nemejlím, jo?

JV: ano, ano.

ZP: tak to bylo taky em em vlastně film na sociální téma.

JV: ehm.

ZP: že, ten Svět patří nám, to je to jak voni stavijou, ne?

JV: ano, ano.

ZP: jak je tam ta, ten konflikt mezi tim podnikatelem a tim, že, to
je vono. tak to bylo taky pro mě tak jaksi zajímavý.

RS: Svět patří nám viděl iks krát Voskovec Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich))

jak sem vám říkala. to si dodnes
pamatuju, to (Ich klage an). a potom tedy sem teda měla ráda tu
Mariku Rek ((Marika Rökk)), protože to byla druhá Ljuba Hermanová
v německým vydání.

LS: aha, takže na její filmy ste chodila ráda?

ES: ano.

SM: em no tak e ((smích)) to se nedá říct, jestli důležitý, ale e
rozhodně sme se bavívali,

LS: mhm

SM: o tom obsahu toho filmu. a na hlavně teda na o výkonech herečky,
protože dříve sme ještě na na tych mužský role sme tak nebyly zvědavý
jako na tu třeba tu golovou nataš- ((Nataša Gollová)), ačkoliv nataša
golová ((Nataša Gollová)) nebyla v úplně dětským věku, ta ještě tehdy
nežila, ale byla Hana Vítová, Zita Kabátová em šajnflugová ((Olga
Scheinpflugová)) em kdo ještě, (mě) ta c- co zemřela ta a ta byla
hodně, to byla zpěvačka, to byla taková šansoniérová zpěvačka a zemřela
asi tak před deseti lety.

LS: před deseti lety?

SM: a eště eště do posledních, zemřela asi v pětavosmdesáti letech,
byla velice agilní, ee předváděla třeba svoje všelijaký roznožky em
[baletní a takhle]

LS: [ahá, to byla ta] Ljuba Hermanová

SM: správně. [Ljuba Hermanová]. ((smích))

LS: [Ljuba Hermanová]. ((smích))

SM: <vy to znáte lepší než já>.

LS: <to určitě ne>.

SM: <protože já, mně už ta paměť tak nes- neslouží, no>. ((smích))

LS: ((smích))

SM: ano, tak ee em ta taky a ona dříve ona nehrávala vždycky takový
role teda e co vlastně ona byla ve skutečnosti skutečně taková spíš
varietní umělkyně, ale em e hrávala i ve f- ve filmech em takový co
bych řekla normální role. ale tak se nám dycky líbívala, že je taková
šikovná, že

LS: ((smích))

SM: dobře cvičí, t[ančí]

LS: [ano].

SM: a to se nám jako líbilo no. ((smích))

Otec Kondelík a ženich Vejvara, že jo. evička gérová ((Eva
Gerová)). no. krištof veselý ((František Krištof-Veselý)). a zase
ta... pištěk ((Theodor Pištěk)), a nedošínská ((Antonie
Nedošinská)). no, to byly takový rodinný filmy

Svět patří nám, to byl ten, Voskovec ((Jiří
Voskovec)) s Werichem ((Jan Werich)), že?

JC: ti dycky, ňáký kalhoty šili, ten, <tím parním válcem si žehlili
kalhoty.>

JV: myslíte Svět patří nám.

JC: já nevim, v kerým to bylo, ale to tam,

JV: ale myslíte Wericha ((Jan Werich)) ee [s Voskovcem ((Jiří
Voskovec))]

JC: [jo jo, s Voskovcem ((Jiří Voskovec)),]

já to už, e české filmy pak sme, jo,
chodili rádi na Voskovce a Wericha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),

MJ: ne, leda když byl ňákej takovej, no naučný, ale to byly, to
dávali zvlášť, ale do toho nám nemluvili, jenom řekli p- právě co
oni taky viděli a to byly em to byly ty filmy e zaprvé ty ee
zábavné, ty veselohry e

JV: mhm

MJ: s Burianem ((Vlasta Burian)) a nebo e potom s e byl Pat a
Patachon americkej a nebo byl ten (.) Voskovec a Werich ((Jiří
Voskovec a Jan Werich)), ale to mělo už úroveň aj teda m- mravní, že
jo, to byl boj proti fašismu e t- to e á ty sociální em to nás tam
vodili a nebo říkali, že to je dobrej film, tak sme tam šli sami.

JV: á bylo teda pro vás důležité, kdo ve filmu hrál? říkal ste, že
ste měl rád nějaké herce, [že ste je měl oblíbené].

MJ: [no eee] některé ee z našich, to byl třeba Burian ((Vlasta
Burian)) nebo Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) že
jo, ze zahraničních kde kde byla záruka, že tam bude zábava nebo e
nebo to bude napínavý, ale jinak jinak né, protože herců bylo dost
plno a kvůli hercům sem nikdy nešel.