Citát

Zobrazují se záznamy 31 - 40 z celkového počtu 2075

Libuse 2 (1928) 04.396 1496:1517
Po osvobození Brna

SM: hm a kde ste získávala informace o těch filmech, čím ste se jako
řídila při tom výběru toho filmu.

LZ: no tak rozhodně byly plakáty, to se věše- věšely plakáty,
plakáty vždycky na celý em to byly, vždycky se vyvěsily plakáty,
takhle větší, a tam bylo skala ((Scala)), Kapitol, to, jo? Moskva,
to se tenkrát menovalo, takový ty, už jako, no potom za první
republiky ne, no ale Kapitol, Jalta em skala ((Scala)), a nevim ty,
ty, a tak to byly, a to se prostě, bylo to až do těch nejmenších,
jo, to byly Husovice, Židenice, ty nejmenší filmy, no tak sme se
dívali kde co hraje, tady hrají to, na, na Marxové ((Lido bio))
hrají, nebo v Radosti ((Radost)) to hrají, nebo v Husovicíh ((kina
Jas a Sibiř)) to hra-, prostě takhle tam sme vybírali. to byly
plakáty na každým prostě rohu nebo to, tak tam se to, dneska to tak
není, ale em spíš to teda bývalo, že byly vyvěšený plakáty, a to
vždycky bylo od kdy do kdy, tam se hraje to a to. tak věšelo se to
vždycky, prostě plakáty byly, no.

SM: hm

LZ: to se tak, jé tam hrají to a to, už jeden druhýmu se řeklo,
pudem do kina, nebo pudem se tam, tak to bylo, ale jinak...

Libuse 2 (1928) 04.396 1614:1625
Po osvobození Brna

SM: a kromě toho že třeba se vám špatně četly ty titulky, hrálo pro
vás ňákou roli v které zemi ten film třeba vznikl?

LZ: no tak to bych, to bych neřekla.

SM: hm

LZ: em-em to bych spíš řekla že bych, že mě to zajímalo, jak tam
žijí nebo jak tam, jak tam prostě, jaký prostředí je tam, nebo něco,
to už by mě víc (nadchlo), ale by mně to vadilo, já celkem zas dost,
dost ráda čtu, a dost teda em, a dost jako bych řekla rychle že to
přečtu, ty titulky. nebo si zbytek domyslím.

Ludmila (1923) 04.396 980:984
Po osvobození Brna

do města se chodilo už i když sem byla vdaná, tak sme chodili na
filmy, který byly vyhlášený, tak to jako už po té válce. po té válce se
snad začalo chodit na ňáký vyhlášený filmy, který prostě, byla tam
bárová ((Lída Baarová)), Nedošínská ((Antonie Nedošinská)), prostě
tohle, Pištěk ((Theodor Pištěk)),

Ludmila (1923) 04.396 988:1000
Po osvobození Brna

a takový. takže prostě se třeba na to šlo, no ale zase se nechodilo
každý měsíc, zase třeba za čtvrt roku.

PV: hm

LH: a to už se potom chodilo do města. to už v Řečkovicích
neexistovalo, filmy nejezdily jako po hospodách a tak. takže a no a pak
už člověk chodil do divadla, neměl zájem na na tó, na filmy.

PV: hm

LH: ale říkám, to byly filmy, který natáhly lidi, který byly teda něco
už.

Ludmila (1923) 04.396 1491:1495
Po osvobození Brna

a jedině řikám, a když sem byla vdaná, tak zase, prostě když bylo
něco pěkného, ten řekl to bylo hezké, bylo krásné, to bylo ná-
nádherné, no tak se šlo podle toho. to byla prostě taková reklama.
jeden druhýmu řekne, a to bylo jak reklama, kdybyste měla napsaný na
někde že tohle. tak na to se šlo.

Ludmila (1923) 04.396 2047:2049
Po osvobození Brna

no a když skončila válka, tak bylo všechno rozbité, zas nebyl žádný
zájem, domky sme měli rozbitý, opravovaly se, ee takže zase nebyl žádný
zájem,

Ludmila (1923) 04.396 1861:1882
Po osvobození Brna


po válce, tak to ano, tak to byly teda, no jistě, a pamatuju si, když,
když ee hráli ježišmankote, jako ty indiáni, když hrá- jako byli, a
prostě ten herec, to byl ně- to byl německý to bylo, byl no pře-
přelož- em přé- ((smích)) no přeloženo do jako ty, byly, ale jak se to
menovalo. ti indiáni a ten jejich ochránce veliký.

PV: em vinetů? nebo em

LH: prosim?

PV: vinetů ((Vinnetou))?

LH: no.

PV: jo.

LH: tak na to sme chodívávali.

PV: jo.

LH: no, to bylo prostě taková atrakce, tak na to se chodilo.

Vera (1923) 04.396 181:192
Po osvobození Brna

mhm, my sme chodili i když s- potom sme měli děti, sme do toho
kina z té lajtnerovy ((Leitnerova)) ulice do toho kina, to bylo
potom kino grant ((Grand)) se to jmenovalo, teď se to pak Mír, nevím
co tam teď je, to to už nevím. a tak tam jsme chodívali velice
často, protože televize tenkrát nebyly,
SM: mhm
VB: my sme televizi si koupili až bylo dcerce té starší jedenáct
let, pozdě.
SM: hm (.) takže takže i do po- i do pozdního věku jste
VB: no
SM: pravidelně jste [navštěvovala kino?]
VB: [ano chodívali do kina]

Vera (1923) 04.396 194:201
Po osvobození Brna

do divadla méně, já sem chodívala do divadla s kamarádkou, jsme
měly předplatné na tom na e Lidické ulici tam bylo takové malé ki-
divadlo, jestli to tam je eště teď to divadlo, na ( ) když
vejdete na Lidickou tak po pravé straně hned kousek, tak já nevím
kolik číslo to může být, dvanáct, čtrnáct, ale tam pořád něco je,
ale to není ki- to je pořád divadlo, ale jak se to teď menuje,
SM: hm
VB: to je nějaké menší divadlo.

Vera (1923) 04.396 267:269
Po osvobození Brna

SM: mhm. e vy ste teda říkala, že ste chodila nejvíc se
spolužačkami, a s maminkou, a chodila ste [ještě s někým jiným?]
VB: [no potom] s manželem sme chodili.