Citát
03.395
1467:1504
LG: em býval třeba, bývala třeba přestávka, nebo to živé vystoupení?
JB: bývaly přestávky, no.
LG: bývaly?
JB: no bývaly přestávky, jo, když byl ňáké film delší, jo, no to
taky to si teda pamatuju že byly filmy kratší anebo dlouhý hodně.
LG: jo?
JB: no tak to bývaly přestávky a no to se šlo na záchod, že, anebo
si koupit ňáký bonbóny, anebo tak do toho bufetu, no. (.) ale co
bylo teda dobrý, tak byly ty filmy v přírodě no takový ty letní kina
jak se říkalo, no to bylo dobrý. (.)
LG: a bavily vás ty doprovodné části, toho programu?
JB: no když to bylo zajímavý, no tak mě to bavilo, no. to je težko
říct dneska už, po tolikati letech, že, já už sem nebyl v kině, to
už je aspoň třicet let, prže mně už je čtyryaosumdesát let, no tak e
potom potom už to nebylo vono ty filmy, a ty filmy už...
LG: a byl ste někdy na promítání filmu v domácnosti u někoho? kdo
měl jako promítačku doma?
JB: ne,
LG: ne?
JB: nebyl. jak řikám, my sme bydleli v takovém chudším prostředí
LG: mhm
JB: a ti naši spolužáci to byli většinou no taky jenom takoví
proletáři, že, takže to byste musela se ptát no takových v
Masarykově čtvrti, kde sou samí lékaři, že, nebo podobně tak tam
byste na něco na takovýho narazila, že, ale.
03.395
1506:1530
LG: vy ste říkal, že na Svoboďáku bylo takové to kino pro Němce
((Central)) v době toho protektorátu..
JB: no jo bylo
LG: a byla ještě ňáká další kina jakoby spíš německá?
JB: ne no německá přímo to nebylo ale...
LG: ale kde chodili jako spíš Němci sem myslela jakože,
JB: no Němci chodili do ki- na německý filmy normálně,
LG: mhm
JB: do každýho kina, ale toto jak řikám, tak bylo pro straníky
takový
LG: jo aha
JB: tam na ty na tym,(.) jak jak Svoboďák?
LG: nám- [náměstí Svobody].
JB: [náměstí Svobody], tak tam to bylo to kino
03.395
1530:1543
to potom po válce
bylo, že se tam hrály stále tak jako před nádražím bylo to kino
((Čas))
LG: mhm
JB: kde se stále hrálo, že. tak tam jako tam se taky porád hrálo,
eště navíc večer byla tam velká obrazovka a pouštěli tam všelijaký
já už nevim co, no nějaký filmy nebo já nevim to tam stálo lidí
spousta na náměstím dívali se, aj v zimě.
LG: jo?
JB: zmrzlí.
03.395
1545:1606
LG: a v době toho protektorátu em bývala třeba povinná němčina v
titulcích nebo tak?
JB: jak?
LG: jestli byly německé titulky u filmů? v době protektorátu, třeba
i u českých? nebo jak to bylo?
JB: jo byly tam
LG: jo?
JB: tam byly titulky a e... no já sem toho tady moc jenom do toho
dvaačtyřicátýho roku, a potom sem byl na tym Slovensku
LG: mhm, jo jo
JB: takže to nejhorší potom už sem nezažil tady no, tady už nebylo
co jest, a na Slovensku bylo všechno tam tam to bylo no jak za
republiky, jo.
LG: jo?
JB: tam bylo všechno, prže to byl Slovenskej štát a Hitler řekl že
Slovensko je jeho láska, no.
LG: a em když třeba v době toho protektorátu před tím filmem byl ten
týdenník a byly tam ňáké takové úspěchy Němců na frontě,
JB: no
LG: jestli třeba na to ti diváci v tom kině reagovali.
JB: no tak každej byl potichu, no ale opravdu bylo hodně lidí no
kteří tomu věřili, no že Němci to vyhrají, no, že měli no takový
úspěchy, všade postupovali až potom teda napadli to Rusko tak muj
otec řikal tak to je s Němcama je konec. to bude jejich konec, prže
tak jak Napoleon tam vyhořel, no tak tam shořeli aj oni, prže to je
obrovská země a to aj když tam přijde obrovská armáda, tak ta se
rozplyne, jo, prže to sou takový prostory strašný no že...
LG: a...teď nevim co, jo během toho protektorátu když, než ste odjel
na to Slovensko, em to už sem se vlastně ptala jestli ste
navštěvoval víc nebo míň to kino, to bylo jak ste chodil na tu
měšťanku.
JB: no tak to sme chodili do kina, no.
LG: a pamatu- no vlastně když končila válka, vy ste byl na tom
Slovensku, že?
JB: no od dvaačtyřicátýho až do pětačtyřicátýho roku, ale já už sem
tam byl v jednačtyřicátým v zimě v uhelných prázdninách, to byly
čtrnáct dní uhelný prázdniny, to sme byli doma a já sem tam jel už
za rodičema
LG: mhm
JB: prže sem měl pas a teď sme poslouchali rádijo, voni to zase
prodloužili, o čt- tak už bylo měsíc uhelných prázdnin, tak sem tam
byl měsíc s tema rodičama.
03.395
367:373
LS: a do jakýho kina ste chodili teda spolu?
OH: no vono tady bylo taky Lípa na Marxové, jo
LS: ehe
OH: a nebo tady na Cejlu Radost, tam bylo kino taky v té Radosti.
03.395
377:385
OH: no a ee říkám ten Světozor to sem tam dělal toho mechanika <vlastně> takže sem tam viděl ee že že sem ten film znal několikrát za sebou sem viděl no tak to (.) to mě jaksi tak a jinak moc nebavilo,
LS: mhm. takže vy ste tam pravidelně do toho Světozoru ((Světozor)) docházel [opravovat ty přístroje],
OH: [jo no] no no určitou dobu no potom už nevím přesně (.) pak to ňák skončilo, jo potom von t- takhle to skončilo já vím jako to skončilo, von ten Vozihnoj měl najednou to byla taková drobná živnost jenom, a ee prostě (.) se ňák zadlužil (.) no a tu živnost musel položit, prostě tím pádem já sem vod něho musel odejít a von mě doporučil k tomu Suchánkovi na ty kinoamatérský přístroje,
LS: aha
OH: takže sem potom přešel tam,
03.395
451:473
LS: takže ste chodil zhruba tak ee třeba jednou za čtrnáct dní ste říkal a potom když ste se oženil ještě někdy v v [těch čtyřicátých letech]
OH: [no tak sme taky šli někdy] do toho kina, no ale to no moc ne teda.
LS: to už ste potom tak často nechodili.
OH: no protože vona už tenkrát začala ee <takový ty televizory> všelijaký to bylo ještě zastaralý no (to) byl vývoj no to,
LS: já sem myslel teďka přímo ještě ee v těch čtyřicátých letech, když (jste) vy ste říkal, že ste se oženil v roce [čtyřicet jedna]
OH: [no no] no
LS: tak v tom mezidobí třeba ee od roku čtyřicet jedna do roku čtyřicet tři, než ste odešel do zahraničí, jak často ste asi chodil do toho kina, tehdy.
OH: no, (...) no jednou myslím tak za čtrnáct dní nebo tak nějak.
LS: mhm
OH: sme chodívali, do toho kina (vlast-) já sem ňákou korunu vlastně už vydělával, já sem měl osum korun jak sem měl ty ee kolo na tu půjčku, tak mně zůstávalo dycky ee za ten týden osm korun, tak sme sice někdy sme šli do kina ale obyčejně sme šli ee tady na Kounicovu, tam byla kavárna, tak sme tam
LS: mhm
OH: si dali teď nevím jestli kávu nebo čaj, to (sme měli) mně se zdá že kávu, takže těch vosum korun sem dycky tak ňák <probendil> v tom no ee ale taky sme šli do toho kina někdy.
03.395
475:481
LS: a vzpomněl byste si do toho roku devatenáct set čtyřicet jedna j- jaká kina jste navštěvoval? nejčastěji
OH: (.) no tak to by mohlo být akorát tady to kino tady na té Marxové Lípa (..) a nebo Radost tady to je na Cejlu.
LS: mhm. a
OH: a mně se zdá, že sme ee taky ee ve městě jednou tam tak sme byli taky
03.395
483:501
S: hm. a potom když ste se oženil v tom roce čtyřicet jedna, tak změnilo se ten výběr kin? potom kam ste chodili, nebo to byly pořád stejná kina,
OH: no tak vono (.) v těch Židenicích to bylo laciný vlastně, ten Světozor (.) sme tam mně se zdá (taky) někdy zašli, ale jinak tady sme to měli blízko tu ee Marxovu tu tu Lípu ((Lípa)), (.) (akorát) na Marxově byla ta (.) ta Lípa a nebo tady na tom Cejlu ta Radost.
LS: mhm
OH: to bylo tady tak nejblíž. vod vocuď, sme tady vlastně (.) [nevím]
LS: [a měl ste svoje] oblíbené kino? kam ste chodil úplně nejradši?
OH: hm (.) to bych ani nemohl <říct>
LS: ne, a naopak třeba sem se chtěl zeptat, jestli v Brně bylo ňáké kino, kam ste zásadně nechodil,
OH: no jo, tady bylo víc těch kin, no tak to bylo daleko dycky takže tam sme nechodili, no,
LS: mhm
OH: pochopitelně páč to by musel člověk jet tramvají a to s- to by přišlo jako (a my) sme si nemohli tak ňák dovolit (.) hazardovat třeba korunu dvěma dvouma korunama, to byla úplně jiná doba jako dneska (když) někdo řekne dvě koruny to nic neznamená, že,
03.395
523:553
LS: mhm. a vzpomenete si, jak ste se v tom kině obvykle choval?
OH: no tak ee (.) tehdejší ee ty sály to byla normální lavice sklopený to sedadlo, tak (sem) si sedl a teď když někdo přišel druhej, tak se muselo trošku (uhnout), tak sem si sedl vedle, no e e nijak zvlášť jsem se tam <chovat> nemohl jenom jako ee (bych) řekl tak jako normálně přijdu, najdu si svoje sedadlo (.) sednu si a su poť- potichu pochopitelně, tam se nedalo vykřikovat nebo něco
LS: mhm
OH: v tom kině.
LS: a konzumovat jídlo nebo nápoje
OH: tam se tam to takového nic neexistovalo
LS: mhm
OH: v kině tenkrát.
LS: ani ee to už ste vlastně říkal, že byste se bavil třeba v průběhu projekce s dalšími kdo tam seděli
OH: no no e no to byly jenom strohé ee (.) pardon nebo něco tak kdyby ee (někdo) zavadil vo někoho
LS: mhm
OH: tak se člověk vomluvil, ale jinak jinak že bysme navazovali nějaký debaty, vono to tam jako nešlo, to to už každej si honem koukal sedět a potom začal program, takže tam musel být každej ticho.
LS: takže nikdy ste se nesetkal s tím, že by hlasitě reagovali diváci
OH: [ne ne ne]
LS: [na program] že by tleskali třeba...
OH: to ne.