Citát
01.386
514:534
ES: a když sme byli v tom Králově Poli, tak potom sem chodila s mým
tatínkem.
LS: hm.
ES: a ten mě bral všude s sebou. to víte, že to bylo někdy mládeži
nepřístupný, takže sem u pokladny, když sem procházela, tak sem si
stoupla na špičky,
LS: ((smích))
ES: snažila sem se teda vypadat co nej nejdospěleji.
LS: a tatínek vám to toleroval, jo? ((smích))
ES: tatínek mně to- samo, protože on byl rád, že sem s ním. že
nemusel jít sám.
LS: tak to bylo určitě super, teda.
ES: no. ((smích))
01.386
651:655
ES: tak já sem chodila většinou s příbuznými.
LS: hm.
ES: většinou s bratranci nebo s tetami, a nebo s tím tatínkem.
01.386
723:725
LS: a i s tatínkem ste potom hovořila o tom, co v tom kině bylo?
ES: ano, ano, ano. to vždycky byla debata.
01.386
748:757
ES: tak já myslím, že většinou ti bratranci už byli starší.
LS: ehm.
ES: takže oni brali třebas ten časopis. tenkrát, já nevím, jak se
to, kinoreví ((Kinorevue)).
LS: no, to byl časopis, [ho znám].
ES: takže asi si to vybírali už podle těch informací těch kritiků.
01.386
763:766
ES: no ee (...) dostávaly se mně časopisy. moje maminka brala
Moravanku ((Moravanka)) a někdy koupila Hvězdu ((Hvězda)). a tam na
těch zadních stranách byly prostě fotografie těch filmových herců a
taky reportáže, nebo třebas i popis děje, že?
01.386
662:677
LM: no to si vzpomínám. a to bylo zajímavé, já sem to sme byli o
prázdninách v Sušici v Čechách
MB: mhm
LM: a tam dávali film příšera jezera lochnes ((pravděpodobně
Tajemství jezera Loch Ness)). no tak já sem nevěděla co to, co to
je, ale byla sem poučena, co to co to je a taky sem byla poučena, že
to bude asi takové hrozně, no fantasie, co sem zas nevěděla co je
fantasie, to nevadí, ale že to bude něco umělýho takovýho, že se
nemám bát, že to je prostě tam ňáká pověst kolem toho a tak dále. no
a teď sme přišli do toho kina a jak emm a jak (biletář) povidá, ale
to děvčátko tam nesmí. no co se mnou v cizím ee na dovolené v cizím
e městě, že. bydlili sme v hotelu. no ale byl poučenej, že já vím o
co de a že rozhodně nebudu ani plakat ani se bát a no a tak mě tam
pustil, no a tak sem to viděla.
01.386
691:697
MB: a takže vlastně do do teda tady toho období, co sem říkala,
zhruba do těch deseti let ste [ňák chodila]
LM: [a tak v těch] v těch Hovoranech, kde sme bydleli, tak protože
můj (tať- sme) byla velká sokolská vlastenecká rodina ee tak ee v,
můj tatínek zařídil, že v sokolovně, ze sokolovny teda, že se tam
udělal to em pro- promítací kabina a že tam bylo kino.
01.386
713:726
MB: a vzpomínáte si třeba v ee v té době právě do do těch deseti
let, s kým ste do kina chodila?
LM: ano ee s maminkou.
MB: s maminkou.
LM: s maminkou s maminkou a s tetou. to byla teta mojí maminky, tak
to řeknu. no [ale tak].
MB: [mhm], mhm
LM: můj tatínek, tak ten měl em sokolské starosti e em protože byl
funkcionářem takhle, takže hlavně hlavně s maminkou a s tetou.
01.386
728:741
MB: mhm. takže teď jenom, to ste vlastně ste mi už říkala, že to
bylo to vlastně v té sokolovně [a potom v té Čejči]
LM: [ano, ano, ano]
MB: mhm. takže pak tady je vlastně otázka, proč to byla tato kina,
takže u vás to, tím, že ste nebyla v Brně, tak to byla prostě ta
dostupnost [ta místní, takže vlastně tam]
LM: [no to byla ta, ta dostupnost,] tak my sme sme sem jezdili a to
velice často, protože sme tady měli hromadu rodiny, tak ee sme
jezdili jezdili i sem, ale nemůžu říct, že bych si tak něco velice,
chodili sme do kina, to ano, ale že bych si to pamatovala, to zas to
[zas]
01.386
753:765
MB: ee potom ee vlastně jaký byl názor vašich rodičů na film a na
kino. tak zřejmě asi kladný, [když]
LM: [no tak] tak kladný samozřejmě, protože v té době, to bylo kus
kultury. jednak při všemu byl žurnál, aktuality v tom před před
filmem, že
MB: mhm
LM: aktuality různé, což byly vždycky velice zajímavé, to se pak
nebyla televize no a rozhlas byl sluchový vjem, že, ale tam byl, to
bylo s obrazem. tak ee to teda se chodilo dá se říct každý týden do
kina.