Citát
10.377
173:180
ES: z Kounicově sme šli v první třídě. a byl to film o Ja- o
Kozinovi ((Psohlavci)).
LS: o Kozinovi to byl film.
ES: o Kozinovi. a tím pádem jak se tam objevil ten duch, tak já sem
okamžitě vyskočila, chtěla sem si sednout, jenomže sedadlo sklaplo a
já si sedla na zem. ((smích)) takže to byl-
10.377
681:687
ES: jenomže když to byly katastrofální okamžiky, tak sem zavřela
oči. ((smích))
LS: ((smích)) jo, jo.
ES: když se někdo topil nebo někdo někoho vraždil, nebo když tam
byla nějaká rvačka, tak
10.377
687:687
vždycky zavřela oči.
10.377
689:694
LS: ((smích)) a třeba, když byste ještě měla říct, jestli ste nějak
živě reagovali, v průběhu toho představení na ten film třeba hlasitě
nebo ste se bavili.
ES: no tak to víte, že když se tam objevil ten duch, takže kino
jako, to bylo zřejmé, že děcka jako vzdychaly nebo (..) vyjekly.
10.377
978:989
ES: chodil se svojí babičkou, ee, to bylo kino někde na Starém Brně,
a protože ona chuděra byla analfabetka, tak si brala mého manžela,
kterej jí četl titulky.
LS: aha, takže v tom kině se promítaly ty němé filmy?
ES: němé filmy s titulkama a můj muž té babičce ty titulky četl.
ovšem od diváků byl okřikován, že? a nebylo to vítaný.
LS: a to bylo až po válce ale, zřejmě.
ES: ne, to bylo za první republiky.
10.377
1266:1284
LS: jasně. a třeba vypozorovala ste nějaké změny v chování diváků
v tom kině? po tom roce třicet devět? změnilo se nějak chování
diváků v kině?
ES: na českých filmech diváci se projevovali, kdež-
LS: a jak se projevovali třeba?
ES: ee smáli se, když byla nějaká vtipná scéna. ale (..) hrobový
ticho za protektorátu. nedali vůbec najevo, jestli se jim to líbí,
nebo nelíbí, prostě-
LS: i u těch českých filmů, myslíte?
ES: i u čes- prostě byl, byl klid a pokoj, protože každej se bál.
LS: aha, takže lidi měla strach projev-
ES: strach dávat, ano, svoje pocity najevo. ano.
10.377
496:511
em bylo zajímavé kino na náměstí,
jestli si (pamatuju) Universum. ((Úderka)) nevim. a tam byla
ustavičný provoz, nevím, jestli od rána, ale tož odpoledne sem tam
em mohla jít. a tam se přicháze- perma- stále se opakoval stejný
film, a kdo kdy přišel, tehdy šel dovnitř,
LS: hm
MH: když bylo místo, tak si sedl, když nebylo tak stál, vím, že ti
koně, když proti nám cválali, že sme ustupovali, a když se uvolnilo,
tak si sedl, až došel kon- on třeba začínal v půlce filmu, a zase v
půlce odešel.
LS: hm
MH: žádná kontrola uvádění, nic.
10.377
521:535
LČ: mhm, mhm. a když ste byli v tom kině, jak ste se chovali? měla ste
třeba ve zvyku tam jíst nebo pít, [něco si] přinést?
MS: [ne].
LČ: ne.
MS: ne, to se nenosilo. ani bonbóny. to v té době nic, [vůbec] nic.
LČ: [a] bav- třeba že by se diváci vzájemně spolu bavili, nebo na to
bys-
MS: no zkraje ano, zkraje to oni pouštěli, už byl žurnál a ještě
pouštěly ty uvaděčky. to vím, že to bylo dost jako neklidný a až později
už nesměli, museli lidi stát a a čekat až bude po tom žurnálu.
10.377
574:593
LČ: a mhm reagovali třeba diváci na ty filmy jako nějak hlasitě [že by
se vyjadřovali nebo]
MS: [no ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano.]
LČ: tak tleskali nebo výskali nebo
MS: ne to ani ne. ale smáli se nebo byli zase smutní, to takový ee, že
by bylo takový spontánní tleskání, to (za Němců ne,) já si nepamatuju.
[já si n-]
LČ: [ale] smích teda hlavně.
MS: smáli, smáli sme se.
LČ: a na konci filmu, že by se tleskalo, to ne- to byste si vzpomněla,
že by byla ta...
MS: já si myslím, že ne, že ne, že to sme v tichosti odcházeli. jestli
se to stalo někdy, já nevím.
10.377
1213:1223
LČ: a změnilo se vlastně chování divá- (nebo) měla ste pocit, že na
těch německých filmech třeba se lidé chovají jinak než [( )]
MS: [no tak] ee, dívejte se, ee určitě mnozí lidi, bylo šuškání, že,
byla určitě si kriticky na to dívali, ale každej se bál promluvit, víte,
takže, já jenom z vlastních zkušeností můžu říct, že sem to ráda neměla
a myslím hodně dalších Čechů taky, [protože]
LČ: [a]
MS: sme nic se nedozvěděli novýho.