Citát

já sem měla o ně strach, aby se zbytečně někde netoulaly,
takže sme chodili na pohádky a,

SM: mhm

LS: spíš do toho divadla, ale do kina sme chodili jednou týdně
pravidelně, protože televize nebyla,

SM: mhm

LS: nic takového,

SM: mhm mhm dobře a do těch husovických kin tam ste chodili asi
proto, že to bylo blízko, pokud se nemýlím.

LS: protože tam všude jinde to bylo daleko.

SM: na filmová představení?

LS: na filmová předs- samozřejmě do kina. to byly obyčejně jako
vybrané filmy, které buď ideově nebo zajímavé pro děti nebo ne-
někdy také bylo protože ehm to bylo jakoby za odměnu, na konec
školního roku a tak.

SM: mhm a byl pro vás film v tom dětském věku důležitý?

LS: ano velmi. velmi, já sem se strašně těšila

LS: no tak oblíbené myslím že spíš ten Sibiř se mi zdál nějaký
takový příjemnější, tam sem chodila raději. takže když něco hráli
dobrého v Sibiři tak sme šli do toho Sibiře.

LS: no já sem je neznala ta ta kina, ve městě,

SM: mhm

LS: já sem je neznala a mně eh protože sem neměla nikdy moc penízků,
tak sem se musela vlastně řídit podle toho, kolik na to mám, že.

SM: mhm mhm

LS: že myslím, že některá kina byla dražší, třeba skala ((Scala)),
nebo Kapitol nebo já ne- tak nějak se to menovalo, tak to to byla
dražší kina, tam byli tak komfortnější,

SM: jestli pro vás bylo důležitější, eh když...

LS: že bylo jedno esi du do kina na cokoliv?

SM: mhm

LS: ne.

SM: ne, [takže]

LS: [ne]

SM: takže bylo pro vás důležitější [vlastně]

LS: [no bylo] ano.

SM: ten film.

LS: i když to pro mě byl takový útěk z domova, protože nevlastní
matka mě neustále honila do práce a pracovala sem na zahradě a
prostě sem toho volného času jako jako dítě neměla, ale mm takže to
byl můj útěk z toho domova dost (.) ale byla sem často zklamaná,
když sem šla teda na něco co sem myslela že je pěkné a,

SM: mhm

LS: výsledek nebyl.

takže už potom, tak když byl ňákej film
pěknej, nebo něco, tak taky se šlo. to potom když byli kluci už
větší, tak už se taky do toho kina zase šlo, nebo sme chodili tak,

tam sme to měli kousek
teda. tak to sme tam jako dost, no, to byla sokolovna,

SM: dobře. a proč ste chodila právě třeba do do toho Jasu, a do té
Sibiře,

LZ: no protože sme měli nejblíž, a už to bylo kino, no, jako,

SM: hm

LZ: skutečně, no, už ta, už to promítací, už to s- bylo prostě
zasta- postavený jako kino, jako ta promítací tam se to asi jenom
ňák natáhlo nebo něco, v těch v tom so- v té sokolovně, ale to už
potom, říkám, to, no sme tam bydleli vod toho sedumatřicátýho roku,
ale víc to teda se chodilo do těch Husovic ((kina Jas a Sibiř)), no.