Citát

ale opravdu to byly, no, půs-,
moc, potom když už sem byla, když už sem měla tak, těch dvanáct
třináct roků, tak už mě moc nebraly takové ty limonády, víte,

JV: jo

MM: já sem jak byla ta červená knihovna, já sem to v životě nečetla,
já sem si přečetla jednu a to mně stačilo nadosmrti.

JV: a co se týče třeba žánrů, upřednostňovala ste nějaké žánry víc?

MM: no, ani ani ne, ale neměla sem ráda takový ty limonády, který
nic neříkaj.

JV: em limonády sou ve vašem pojetí romantické komedie.

MM: ((smích)) nemusí to být komedie, <může to být aj vážný>. ale
takový kde se prostě

JV: banální.

MM: banální, správně, banální. to teda to mě nebralo.

JV: vy ste si vy ste si připadala uražená jako divák.

MM: ano sem si říkala, takový pitomosti, na to se nemusím dívat.

JV: hm ale jinak co se týče třeba drama, detektivka, [romantika,]
romantická komedie

MM: [no tak] no vždycky sem měla raději drama nebo detektivku něž tu
romantickou komedii, měla sem prostě ráda, když o něco de.

JV: když je to spíše podáváno v té vážnější rovině.

MM: ano, ano.

JV: ale zároveň říkáte, že ste apriori ne, neodsuzovala ani
[romantickou komedii nebo komedii]

MM: [ano, ano, ano]

jo potom
ještě byl laue a hardy ((Laurel a Hardy)) ty ty

LG: jo

EB: jo, no ((smích))

LG: grotesky.

jo potom
ještě byl laue a hardy ((Laurel a Hardy)) ty ty

LG: jo

EB: jo, no ((smích))

LG: grotesky.

EB: <no>

tak mě by zajímalo, jestli si vzpomínáte
na svoji první návštěvu kina,
VB: no to byl Pat a Patachon,
LR: mhm
VB: <to byl cizí film.> protože tam bylo, maminka povídá e
vodpoledne to bylo, prej, pudem do kina. já povídám ee a můžu? no to
víš, no vona, e první tři řady byly za korunu, no tak to nebyl
<takovej problém> ale, to to byl první film, to si pamatuju, protože
to byla samá legrace, no tak.

a
ten Pepek námořník, ten taky už myslím byl barevný.

sem šla s tou Blankou ta byla vo rok starší než já a šly sme do
Lucerny, byl to nějak film ne nepřístupný, ale možná vod patnácti
šestnácti let a <Blanku tam pustili a mě ne>.

LG: <vás ne?>

EB: <vím, že sem přišla, já sem teda byla vychovaná taky u babičky
hodně a že sem brečela> ((smích))

LG: ((smích))

EB: <nepustili mě, ne> ((smích))

LG: a vyprávěla vám potom ta kamarádka [o tom filmu]?

EB: [to víte], že jo! to vite a <smála se>! ((smích))

LG: a jak to tam teda f- fungovalo, tak že ste že ste si chtěla
koupit ten lístek a on...

EB: já myslím dokonce, že sem měla koupenej, ale nepamatuju se, že
by mě vrátili nebo ne-, nevím o tom, jak to bylo, já sem byla

LG: jo.

EB: strašně <něšťastná>

LG: jo, takže ( )

EB: a šla sem dom.

LG: a náhodou se nepamatujete, co to bylo za film?

EB: ne, ne, ne. ale určitě českej film.

LG: českej.

EB: určitě českej, to byla z- Zita Kabátová a Mandlová ((Adina
Mandlová)) a tototo- že ty [herečky]

LG: ((smích)) a stalo se, že ste třeba na nějakém filmu, ve kterém
on hrál, šla (.) opakovaně?

EB: to víte že jo. jo, jo.

LG: a máte nějaký rekord?

EB: ne ne, to si nepamatuju, ale vím, že sme e na některé filmy šly
dvakrát. to jo ((smích)) ale i naš- naše české filmy, když byly (.)
za války jaksi a to. to si pamatuju Krb bez ohně, to hrála právě
Zita Kabátová a (.) teď si nevzpomenu na jeho méno ten herec.

no, myslím paní Kabátová ((Zita Kabátová)) je eště,

ale já si
vzpomínám, ale to už bylo teda později, potom si vzpomínám na ty
filmy s Adinou Mandlovou ((Adina Mandlová)), se Zitou Kabátovou
((Zita Kabátová)), Věrou Ferbasovou ((Věra Ferbasová)), em Lídou
bárovou ((Lída Baarová)) no s Novým ((Oldřich Nový))