Citát

LG: em vy už ste o tom trochu mluvil, ale mohl byste nějak e víc
popsat, jaké byly to rozdíly mezi těmi kiny.

JB: no jak řikám byly takové bleš- ačkoliv blechu to chytl všady to
v každym, aj v tom lepšim v kině, vyloženě takový ty blešárny to
byly takový ty, kina na té Marxové ((Lido bio)) na Cejlu ((Radio)),
prtže tam bydlela ta chudina, jo, no a tam chodili většinou takový
chudobnější lidi, který aj tech blech měli víc než ty, než ty
bohatí. ((smích))

třeba, no ty kina v Husovicích, na Marxové ((Lido
bio)), nebo na tom Cejlu ((kino Radost)), že byly tak asi stejný,

JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě.

JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior].

JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o
trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)).

JV: mhm.

JG: to nebylo velký.

a eště já nevim, jak se to tam menovalo
čoveče tam dole...

LS: zkuste si třeba ulici jenom vzpomenout, můžeme to tady dohledat.

JN: ulici em myslim Štefanikova. ((pravděpodobně kino Moravia))

LS: tak já se podívám, jestli to tady není, Štefánikova...

JN: to je proti Lužánkám, jo, tam bylo kino, takový menší tam sme
taky chodili.

LS: Štefánikova to tady bohužel teda nikde nemám, tenkrát ta ulice
se menovala jinak že jo?

JN: to se co sem tady tak asi štyrykrát se přemenovala.

LS: Štefánikova ulice naproti Lužánkám, řikáte.

JN: no bylo to kino naproti Lužánkám no, dyš se šlo vod jak se sakra
dyť sem tam tudle jel, no já mám s tou pamětí mám velký...

LS: ne to vůbec nevadí.

JN: no to se tam dyš se de vod města tak je to první stanice.

LS: mhm, Moravské náměstí.

JN: vod Moravskýho náměstí dyš se de, tak je to první...

LS: Moravské náměstí, potom je Pionýrská? Pionýrská.

JN: tak před.

LS: Antonínská.

JN: Antonínská.

LS: Antonínská.

JN: tam to bylo někde vedle Antonínský.

LS: ehm tak jak je dneska Městské divadlo myslíte? ne.

JN: proti to bylo.

LS: proti Městskému divadlu?

JN: ale proti blíž ještě k Antonínský.

LS: blíž ještě, já vím, že tam bylo někde Univerzum, Metro se to se
to menovalo pak to kino.

JN: si to si napamatuju tak...

LS: ale bylo tam ještě jedno.

JN: takovej krcálek to byl.

LS: mhm, takže tam ste taky chodil.

JN: tam sme chodili někdy, jo, ale jak řikám, nejvíc se ch- vono
víte, vono se to kino jed- jeden ten film se promítal v několika
třeba postupně.

MS: a ještě bylo jedno kino ee Smetanova, Lidická na rohu ((kino
Moravia)), tam bylo tam sme chodili taky. ale já už nevím, Laďa by to
(pamatoval si jak se jmenovalo).

my sme totiž sme měli jednu
výhodu.

JV: mhm.

JG: v té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) totiž dělal ten uvaděč,
byl... bydlel u nás v domě, my sme tam chodili zadarmo. ale měli sme
přikázaný, že sme museli obsadit první řadu.

JV mhm.

JG: protože tam [jako nikdy kontrola].

JV: [tam nechodilo moc lidí].

JG: tam to byly ty nejlevnější lístky,

JV: jasně.

JG: to stálo ale kačku [dvacet]

JV: [mhm].

JG: [prosim] vás.

na Marxově ulici bylo Lido
Bio,

LS: hm. a potom když ste se oženil v tom roce čtyřicet jedna, tak změnilo se ten výběr kin? potom kam ste chodili, nebo to byly pořád stejná kina,

OH: no tak vono (.) v těch Židenicích to bylo laciný vlastně, ten Světozor (.) sme tam mně se zdá (taky) někdy zašli, ale jinak tady sme to měli blízko tu ee Marxovu tu tu Lípu ((Lípa)), (.) (akorát) na Marxově byla ta (.) ta Lípa a nebo tady na tom Cejlu ta Radost.

já vím že to dost dávali, to to Magdino štěstí
((pravděpodobně Lízino štěstí)) nebo jak potom Madla zpívá Evropě,
tak to se mně moc líbilo, to všechny tři, to byly asi tři díly,
děvčátko ((možná Bláhové děvče)), nebo ňák takový, tak to sem, tak
to sme tam taky, to sme tam chodívali taky, pak sem to viděla ještě
jinde. to že sme bydleli na té Obřanské, tam sme to měli kousek
teda. tak to sme tam jako dost, no, to byla sokolovna, teď já sem
tam šla, není to dlouho, to úplně to, to úplně ten Sokol tam ňák,
špína škaredý to tam bylo, úplně to tam zaniklo nějak v tom.

SM: hm

LZ: ten

SM: a vy si vybavujete jak to tam vypadalo kdysi v tom Sokole?

LZ: no tak, říkám, jak sme tam chodívali, tak to byl, to byla
tělocvična,

SM: hm

LZ: jo? a bylo tam jeviště, když tak se tam něco pořádalo, bylo tam,
tam dali myslím tu em jako to plátno promítací, a ži- postavily se
tam židle a dívali sme se tam, to bylo skutečně takový malý kino
jenom, jenom tak provizorní, to nebylo ňáký zvláštní, ale spíš
chodívali sme tam cvičit se Sokolem teda, na hřiště nebo někdy tak,
ale jako kino to bylo skutečně jenom takový, takový provizorní. to
tam už v tem, v tem Jasu ((Jas)), a v to Sibiřu ((Sibiř)) to byla
kina, který tam byly už lavice a to,

SM: hm

LZ: a tam jenom postavený židle, tak jako když se v sobotu, nebo
v neděli vodpoledne se tam třeba hrálo, no.

na té Mostecké, tak tam už byly potom
děvčata jako, co sme se seznámily, tak sme už chodily na Marxovu,
tam bylo kino ((Lido bio)), tak tam si pamatuju právě ten Dům u
jezera ((orig. název pravděpodobně Immensee)) to bylo německé, a to
sem tam byla jako taky s jednou tam, s kamarádkou z té práce, a vona
už byla starší, já sem šla s ní tehdá. to bylo od osumnácti let, a
já sem šla s ní, a teď sem říkala, no tak jestli mě tam pustí, nebo
nepustí, to bylo takový buď nebo, a představte si že mě normálně
pustili a ji kontrolovali, <a vona byla vo tři roky starší jak já.>
vona byla taková drobná, <taková,> já sem přece měla trochu, a mě
pustili a no, tak, tak to bylo hezký, to si tak pamatuju dneska, a
jinak,