Citát

ES: ten zpíval. ten zpíval La Palomo, on měl takovej extra spešl
hlas, ten Hans [Albrcht] ((Hans Albrecht)). (...) takže že toho
Hanse [Albrechta] sem taky znala. taky sem viděla ho v několika
filmech.

La Paloma (..) no La Paloma je teda em skladba
hudební, teda melodie (..) byl vokolo toho film, to byl e to byl
zahraniční film?

LS: [to je zahraniční].

SM: [ne náš], náš?

LS: to je zahraniční.

SM: aha je je zahraniční?

LS: mhm mhm

SM: ale je docela možný, že sem ho viděla, protože já sem teda jako po
otcovi, tak to e tů em lásku k té muzice e z- zdědila, takže si myslím,
že jo.

MM: no tak to né, to už sem viděla určitě s tím mládencem.

JV: hm, s tím mládencem.

MM: jo, určitě. a tu la palómu ((La Paloma)) a toho minhauzna
((Münchhausen – Dobrodružství barona Prášila)) už taky.

La Palomu ee ne, v tom hrála ne jak ona se sakra menovala š-
ta šansoniérka v tom hrála teda,

JC: tak taky sme vo tu politiku tolik nedbali, to je pravda, ale
podle tak toho se mi nelíbili, tak sem tu trojku volila. no tak to
sme tenkrát šli ještě na tu orlovnu ((Kino Orel)), a tam sme vlezli
o přestávce, a dávali tu, Celý svět se směje. to ještě bylo, ty
ruský, nebo Děti kapitána Granta, že, to bylo, a tam byly ty pěkný
písničky a to. a to ještě sme tak jako vo přestávce tam vlezli, a
ještě se dívali. tak sme byli takoví, ee dá se říct lidově lační
toho, ňáké té zábavy, že.

tak ten se nám líbil a potom z těch americkejch a anglickejch filmů
(.) byly strašně hezký filmy jako pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.)
e Bíle útesy doverské (..) e a teď liš- e listonoš zazvoní (.)
dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát)) nebo tak nějak se to
[menovalo]

LG: [Pošťák] dycky zvoní dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát))

RM: prosím?

LG: Pošťák dycky zvoní dvakrát?

RM: tak nějak [jo]

LG: [mhm]

RM: tak nějak se to menovalo (.) a