Citát

MH: třeba adyna mandlová ((Adina Mandlová)) hrála v jednom, v jednom
jediném německém filmu Svěřuji ti svou ženou, tam hrála, hajnz rýman
((Heinz Rühmann)), to nebudete znát, to byl komik, a tu scénu... on
ji furt sledoval a hlídal,

AV: hm, hm.

MH: a vona mu nemohla uniknout, takže já se vás zbavím, podržte mně
ak- kabelku a von ju vzal a vona začala křičet pomóc, von mně
<ukradl kabelku>. ((smích))

JV: (.) em a taková otázka em jestli si vůbec jako vzpomenete, co
vlastně tenkrát v tomhle věku raném pro vás ee znamenalo, pro vás
znamenal dobrý film ee em jestli můžete to ňák tak popsat

ŽH: určitě si vzpomínám, že byly filmy, Svědomí se to menovalo

JV: mhm

ŽH: jak e to byl náš český film, ale já už tu paměť mi taky
vynechává, em to to vím, že mě to dlouho, ee em sem měla v paměti,
že on on vlastně jeho hryzalo svědomí, protože tam v tom filmu
[zabil dítě]

XX: [ne, ten byl natočenej v devěta] devětašedesát- devětaštyrycátým
tak.

JV: mhm

ŽH: je to možný, no. že [zabil dítě a]

XX: [po (osnácté-), zabil dítě]

ŽH: tajil to, protože byl někde s milenkou na záletech, tak to mně
utkvělo, no.

Přítelkyně pana ministra, Adina
Mandlová, to dokonce se dávalo už ned- eh teď jako po roce osmdesát
devět, se to mám dojem dávalo Přítelkyně pana ministra.

MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se
rozejít a šly sme do kina Edison,

LS: hm

MH: na Dornychu.

LS: hm

MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za
korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej.