Citát
379.61029
883:901
MB: no tak ee pak eh jako sem ech se mně hrozně líbil jeden film,
ale to byl nějaký cizí a menoval se... (...) Pastorální symfonie, na
tom sem byla taky víckrát a ten se mně hrozně líbil.
LH: co vás na tomto filmu (.) zaujalo, že ste na něj šla častěji,
nebo víckrát tedy?
MB: nó ten se mně líbil (.) to bylo o takové jako dívce, která byla
slepá a která em našel ten pastor a pak vlastně se eh ju nechal
operovat, aby viděla a zamiloval s- von ju miloval a ee i ten jeho
syn ju miloval a tak takový to tak asi to bylo.
LH: takže spíš to bylo kvůli tomu, že to byl zamilovaný film...
MB: [no taky.]
LH: [s takovýmhle] příběhem.
MB: no.
379.68040
1026:1033
ML: no potom to byly pochopitelně filmy s válečnou tématikou.
LR: to vás taky zajímalo. [ale to bylo až po tom roce devatenácet
čtyřicet pět.]
ML: [gvadalkanal ((Guadalcanal)) a tak dále, jo, to bylo u toho.] to
bylo prakticky do toho roku, já nevim, štyrycet osum, čtyrycet devět
a potom už byly ty budovatelský, no tak to,
379.89726
946:997
FR: no, jeden velmi krásnej film, na ten se běžte podívat, je
Králova řeč.
LG: to sem viděla, to bylo nejlepší. tam hraje můj oblíbený herec,
já sem se nejvíc těšila na to, (.) to bylo fakt <bylo to úplně
super, ta Králova řeč.>
FR: to bylo slyšet e e (.) jehlu spadnout, [jak ( )]
LG: [to bylo] nejlepší,
FR: on hraje velmi dobře,
LG: [<jo, ten konec je super>]
FR: [jeho paní ta] jeho paní ee
LG: mhm
FR: prostě to e e (.) on nastoupil v době v začátku války
LG: [mhm]
FR: [kdy] doopravdy musel být, a von ten člověk kterej učil, tu řeč,
jak nakonec [víte]
LG: [mhm]
FR: nebyl žádnej profesor, žádnej [doktor]
LG: [jo jo jo]
FR: [a] naučil ho to.
LG: mhm
FR: je to doopravdy e krásnej film. e s tou dámou, tou co sem vám
ukazoval,
LG: mhm
FR: občas deme spolu ee do kina,
LG: [mhm]
FR: [a tak] spolu sme byli na tym (.) na té Králově řeči, e a
doopravdy sme e odcházeli velmi spokojeni,
LG: [mhm]
FR: [(protože)] doopravdy herecký výkony všechno co tam to nemá
chybu.
379.13604
178:189
EF: první moje návštěva kina mně byly čtyři roky, protože to sme
bydleli eště, bydleli ještě na venkově. a ( ) já sem se
narodila původně v Kounicích ((Dolní Kounice)). to bylo malé
městečko, že, a to byly ty pojízdné kina. no a moji rodiče, protože
na to kino chtěli jít, že, to byl zázrak, když něco takového přišlo
za první republiky. no tak mě vzali na záda holt a já šla s nima,
takže... a byly to němé filmy tehdy, že. tak já si akorát pamatuju,
maminka mně potom řikala, první ten film se menoval Sklenice vody. a
to vím, že takovej hézkej s fouskama, že podal takové hezké ženě
sklenici vody, ale o co šlo, to teda sem nevěděla, ale tu Sklenici
vody, ta se mně zafixovala nějak do paměti. tak to byl můj první
film.