Citát

LR: a vzpomínáte si na první návštěvy kina po osvobození a na jejich
atmosféru?

EF: ano. po osvobození jsem byla na sovětském filmu Bylo jedno
děvčátko. byl to nádhernej film, strášně smutnej, strašně smutnej.
to byla holčička, která přišla o rodiče o všechny a s babičkou
prostě cho- v tech mrazech a to všecko tak chodila pro vodu tam
kamsi a všechno, prostě ten život takovej eh e ve válce jak. ti Rusi
prožívali ten život ve válce. byl to krásnej film, ale strašně
smutnej a ta holčička hrála jak nejlepší snad hérečka. to sem
neviděla, to dítě, jak ta teda odvedla tu práci. to bylo. a ta
babička její. moc sem se tam naplakala, jo, ale to byl můj první
film a dodneška si ho pamatuju.

LR: mhm.

EF: jak to bylo krutý. v té válce.

<jo a takže> (..) no anebo toho e (..)
Doktor Živágo ((Doktor Živago)) (.) tak to teda (.) sem byla taky s
tím úplně sem ho četla toho Živága (.) a potom teda sem ho viděla
(.) a tam mi vadilo to i když se mi ten film strašně líbil (.) a že
(.) to neskončilo, že to nebylo tak jak to bylo v té knize (.) že to
tam bylo takový trošku, jo?

Cácorka
to byl český film, si myslím.

Cácorka to nevím, to byl myslím slovenskej film nebyl? ne?

myslim, že poslední film co bylo než tu
Hvězdu ((Hvězda)) vybombardovali, že to byl paracelzus
((Paracelsus)), tušim, že to hráli, ten doktor, jak tam... to bylo
taky drastický to bylo. no a pak to pak to, to byl asi poslední
film, co sem tam