Citát

SM: on uměl perfektně česky, že, čili hrával a dodneška, před rokem sem
viděla, myslím sem vám to už asi řekla, ne, před rokem se objevil na v
té, ani ne před rokem, to eště míň, se objevil najednou film, který
vůbec sem z toho mládí neznala.

LS: no vidíte.

SM: ale jenže já (.) a opravdu sem si uvědomila, jakou jakou ten film
udělal ohromnej skok

LS: mhm

SM: z e ten rakouskej třeba ano, páč ten sme zase neviděli, za války to
nesmělo, za komunistů, e tady rakouský filmy žádný nebyly, čili já sem
ho dlouho neviděla, snad jenom opakování, jestli bylo ňákýho toho
starýho filmu z té první republiky, ale toto se objevilo jako to byl
nový film ale em hrála tam eště s nim Hana Vítová, čili em nebyl to tak
novej, protože vona zemřela tak deset, patnáct roků už to je. no, takže
a ta tam byla s ním jako jeho partnerka a em byl to e film e který už e
měl úplně jiný téma, víte, už to nebylo jenom to zamilování a e jenom
takový ty em povrchní věci, ale em ona byla propuštěná ze zaměstnání a
nemohla dostat nový nový zaměstnání a nějak potom pomocí toho herce
tedy, který tam měl ňákou roli někde, takže em se pak nakonec dostala
někam a e pr- a me- menovalo se to, mělo to takovej dobrej název, že
třeba jestli se vám už někdo vo tom nezmínil, kterej prostě em jako
vobsahoval to, že ee jakoby ženy em e že byla v takové situaci, ona
dost dlouho nebyla zaměstnaná, takže se jí dařilo špatně a takhle a em
rozhodně to b- v tom názvu byl dvou dvouslovní a byly to ženy, ale

LS: Výdělečné ženy? nebyly to Výdělečné ženy?

SM: možná že ano.

LS: to se mi vybavuje název jako takového filmu

SM: ano.

LS: Výdělečné ženy, ale nejsem si [jistej, jestli (sto pro-)]

SM: [ale on se obje]vil řikám určitě poprvé se u nás objevil [takhle]

LS: [mhm mhm mhm mhm]

SM: [rok to slabě] bude. že sem byla, jak sem uviděla e v televizi em
mám taky program, že, tak sem uviděla, že tam hraje <Rolf Wanka jako
první,> tam byl jako na prvním místě a Hana Vítová, no tak hned sem si
řekla, no to je pro mě, takže to sem si určitě ten čas našla, abych se
na to dívala a že se mi to moc líbilo, že to bylo už úplně jinýho rázu
než to, co sem viděla za svých dětských a mladých let.

EF: ano. tak když hráli Světlo jeho očí, ee, ten, em eh, Dohnal,
Jiří Dohnal ze Zitou Kabátovou ((Zita Kabátová)), on byl slepej, ona
ho ošetřovala. no vite, to byl slaďáček, nádhernej slaďáček,

asi teda tematika, například
taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale
to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by
asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba.

JV: hm

CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový,
takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co
největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že
sem v tom viděl hodnotu,

CN: no jo, tak to bylo právě to Světlo jeho očí, to byla ta Maryna ra-
radiměrská, nebo Radoměrská ((Maryna Radoměrská)) nebo jak se menovala
ta autorka, em tý předlohy, tak to bylo silně sentimentální, tam asi
opravdu docházelo k tomu, že se českej divák jaksi přenášel do takovýho
úplně jinýho rozměru životního, vod těch věcí, který nás venku před
kinem a jinde strašily, tak tam sem prožíval takovej sentimentální
citovej příběh,

nó, to byly Dohnal ((Jiří Dohnal)) a Vítová ((Hana Vítová)),
Sextánka i Hana Vítová, Sextánka, Rolf Wanka, to byl krásnej e em
původně Němec, ale mluvil česky, tady to byl, to byl jé, to byl taky
můj taky ten...

jó, když byla ta
Sextánka, tak tam hrála takovou kamarádku a vždycky takového
diblíka, kde zpívala nějakou pisničku takovou, jo. já sem hned uměla
tu pisničku. my sextánky sami na to dbáme, naše třída ustavuje
vzory, to ještě do dneška si pamatuju. ale ta byla taková moje bych
řekla i, i nejmilejší. skoro bych řekla. Ferbaska ((Věra
Ferbasová)).

pak byly ty školní, sme se rády chodily dívat na ty školní, že,
filmy, tak Sextánka, já nevim, takový, to už taky bylo takový už
trošku zamilovaný, no tak, to, v těch letech,

LV: [let] jo, si vzpomínám ee když se hrála Sextánka pro- to bylo
někdy ve čtyřiatřicátým roce, tak jsem ji tam viděla, ale umluvila
jsem maminku, a byla jsem den předtím, protože se dávala německá
verze,

LG: německá?

LV: tam byla je- byla německá verze Sextánky ((Sextánka)),

LG: no to vim ale

LV: (.) no, takže tu sem viděla, že, protože sem si myslela, že na
tu českou už nepřidu, ale přemluvila sem maminku ((smích)) <že mi
dala ty ( ) dvě nebo tři koruny> a že sem šla tam teda potom i i
jako druhej den.

LV: po tom desátým roce. no tak to sem vám říkala, no tak to už e

LG: [to ste (to ste začala)]

LV: [teda (to už byly) ty Sextánky ((snímek Sextánka)) ta Ferbasová
((Věra Ferbasová))]

LG: [chodila ste častěji do toho kina]

LV: [ee] ale eště vá

jo ee (..) vidíte na koho jsem si
ještě vzpomněla [jako děc-]

LG: [řekněte]

LV: na Rolf Wanky ((Rolf Wanka)) milovníka Rolf Wanka, který hrál
v té Sextánce ((Sextánka)) a m- a já sem a teď nevím jestli byla
sobota nebo jako neděla, já sem se vodctla u kina Moderny
((Moderna)), který jo?

LG: mhm

LV: a (no byl pět) nebo šest lidí, ale já nevím proč sem se tam šla,
tak to už vám ee nevím a najednou vyšla paní (.) vím že byla Židovka
protože tenkrát se moc vo Židech mluvilo, a s ní krásnej chlap, a
von to byl Rolf Wanka,

LG: ((smích))

LV: a teď asi pár lidí to to vědělo a byli u toho, a on mně utkvěl
v pamě- on byl malej. a on byl opálenej, ale on byl natřenej, ale to
já jsem nevěděla tenkrát, protože kolik mně mohlo být těch třináct
dvanáct třináct let (.) a to si pamatuju (.) že to sem nevěděla a on
byl úplně snědej, jo, <a teď měl ty tmavý voči, klobouk> ano, ano. a
ona ho tam teda to hráli tedy myslím tu Sextánku ((Sextánka)) nebo
něco takovýho a vona ho si tam jako pozvala, no. (.) takže.