Citát

když to byla taková veselohra nějaká, jak třeba když Pešek
((Ladislav Pešek)) hrál třeba když ze študákovy duše ((Cesta do
hlubin študákovy duše)) a takový ty, jo, tak prostě tak to, se
člověk zasmál, zasmál, že, a to už, to už aspoň, se mi aspoň líbilo
lepší.

velice se nám líbily filmy podle toho, těch Žákových ((Jaroslav
Žák)) knih ee Cesta do hlubin študákovi duše a Študáci a kantoři, to
eště teďka ty filmy někdy dávají e v ve filmech pro pamětníky nebo
jak se to menuje? em no to občas [bejvá]

JV: [(ano)]

MJ: tak ale to se díváme všichni staří, ale aj ti mladí, ono to mělo
svoje kouzlo tehdy, no to byly filmy em velice jako zábavné a to.

ale (.) anebo hrozně se mně líbil náš film a byl
to ee ročník (.) osumnácet štyřicet osum ((Revoluční rok 1848))

LG: mhm

RM: a tam (.)

když) máte takový ty filmy (..)
ty ang- am- jestli sou americký nebo anglický ja teď nevim (.) (jak)
(.) no americký (.) ten (.) co zemřel (.) ne gery kůpr ((Gary
Cooper)) ne (.) ten druhej ten fešák takovej (.) co hrál taky tu
Milionovou bankovku ((Milionová bankovka)) a Velká země (.) takovej
ten vysokej (.) gregory pek ((Gregory Peck)) jo

LG: [<jo gregory pek ((Gregory Peck)) mhm>]

RM: [jo jo jo] (.) takže (.) to byly vždycky hezký filmy (..) bylo
to takový zkreslený, že (.) vždycky zvítězilo to dobro (.) vždycky
se řeklo (.) no to nemůže skončit špatně přece ten nemůže umřít nebo
<tak nějak jo>?

LG: a kdy ste jakoby přestal navštěvovat pravidelně kino?

JB: no to už je strašně dlouho, prže to jak začala televize a to ,
tak už sme do toho kina moc nechodili a naposledy sem byl asi tam v
tym Králově Poli to panoramatický ((Jadran)), to hráli ten americké
film Velká země, jo to byla taková ta,
LG: jo

JB: taková ta kovbojka, no,

tak sem chodil nejradši do těch
kin, co byly blízko, právě taky s manželkó, ale taky sme si vyjeli
někde, jak řikám tam do toho do toho Královýho Pole jak se to
menovalo velký kino panoramatický ((Jadran)), hráli tam tu velkó,
Velká země to byla taková, to hrají i teď v televizi, to kolikrát
hrají.

tam sem se dočetla, já si vzpomínám i na ty
americké filmy, který ještě tak, v tom osumatřicátým roce, co tady
byly, byly to ty velkofilmy, Greta Garbo, jo, a vzpomínám si na film
Hraběnka Walewská, kde hrála Greta Garbo a Napoleona hrál herec,
který se menoval šárl boajé ((Charles Boyer))

MM: no, já si třeba vzpomínám, že hrozně se mně líbil, jak sem
mluvila o té, Hraběnky Walewské ((Hraběnka Walewská)), tam tak Greta
Garbo a šarl boajé ((Charles Boyer)), to mně teda hrozně zůstalo
zůstalo v paměti tady to. ale to už to už sme něco teda vo tom, něco
málo sem vo tom věděla, ale né moc. ale opravdu to byly, no, půs-,
moc, potom když už sem byla, když už sem měla tak, těch dvanáct
třináct roků, tak už mě moc nebraly takové ty limonády, víte,

JV: jo

MM: já sem jak byla ta červená knihovna, já sem to v životě nečetla,
já sem si přečetla jednu a to mně stačilo nadosmrti.

JV: a čím myslíte že zrovna tehle film vám utkvěl v paměti tak moc.

MM: no, ti herci byli teda vynikající, potom to je, to je, po tom
Napoleonovi to je prostě vždycky něco vynikajícího, drama něco
takového,

JV: hm

MM: no a samozřejmě asi taky výprava, na tehdejší dobu.