Citát

už tenkrát já sem strašně rád
tancoval a já sem potom miloval freda astéra ((Fred Astaire)) a
džindžr rodžrs ((Ginger Rogers))

LG: mhm

JU: byli nejlepší tanečníci

LG: jo

JU: lepší dodnes nebyl kdo u nás se jim trochu přiblížil taky sem ho
dycky miloval a dodnes Korn ((Jiří Korn))

LG: Korn?

JU: no Korn ((Jiří Korn)) taky uměl takovou tu tanec trochu takovou
tu artistiku salta že a všechno možný no a ten fred astér ((Fred
Astaire)) taky a ta džindžr rodžrs ((Ginger Rogers)) taky

a to některý byly
taky už potom přístupný, že sme mohli na to, em na to Zdena Baldová,
Glazarová ((pravděpodobně Marie Glázrová)), tak ta většinou hrávala
takový ka- Zita Kabátová, no tak dneska paní Kabátová, no, už stará
paní, no. Štěpničková ((Jiřina Štěpničková)),

a třeba tehdy už potom to bylo pozděj, že když byla Baldová ((Zdeňka Baldová)) někde, a a no prostě a nejvíc sem milovala Rženku Naskovou ((Růžena Nasková)). ona měla tak lahodné hlas, že ju každej musel milovat pro její hlas. ona byla opravdu k obdivu pro, a pro to všecko jako ona em tak krásně všecko podávala. moc pěkně. to byla, no a potom byl, byli jiní a jiní. no, potom.

LH: no my sme to doma potom sme přišli, a my sme to všecko probírali, a říkali to nehrál dobře, nebo hrál, ale já našim hercům velice fandím. všem. takovou Baldovou, ((Zdeňka Baldová)) to je, ona přece nehraje, ta, víte koho myslím.

JV: no.

LH: ta ona nehraje. ona to, jak kdyby to prožívala.

MH: nebo Zvoník u Matky boží, co bylo původní s tím čárl lautonem
((Charles Laughton)) a ( ) ho hrát a teď to potom ( ) a
lolobridžida ((Gina Lollobrigida)) a ten, no... ten indián, jak on
se menuje, nevzpomenu si. no tak to to nebylo už nic proti tomu. to
už jsou takový nadělaný, to už... anebo člověk má právě tím, že to
může <srovnávat, jo>.

MH: jo? prostě ee ee my si em máme řádu dob- vynikajících herců,
Menšík ((Vladimír Menšík)) přece. Menšík bydlel na Bratislavské, em
to je hned vedle úrazovky tam. když umřel, tak měl tam takový
malinký eem malinkej ee stan- em pro auta, ee od stanoviště, jo? a
tam by stávalo jeho auto, jo? když umřel, tak byla kytička na tom
autě. a jeho tatínek nakupoval ve stejném obchodě jako já, na rožku
tam, a jednou moje paní pode mnou, ho nepoznala, něco, něco měla
ňáká řeč, a von se postavil a povidá, no nepoznáváte mě? a říkal,
dyť syn je celej já.

LS: ((smích))

MH: jo? čili byl hrdý na svého syna. Menšíka ((Vladimír Menšík)) sem
milovala.

otec byl ee do roku devatenácet čtyrycet byl
prokurista u jedné pražské firmy, to byl velkoobchod s uhlím, a
potom byl v ee jako technik, to byla ta, říkalo se tomu Na špitálce
mydlárna. mimo jiný tam byl Menšík.

LR: aha

ML: otec Menšík a pochopitelně i mladej Vladimír ((Vladimír
Menšík)).

LR: hm

ML: jo takže můj otec si s otcem Menšíkem si tykali. a já sem si
tykal

LR: s Vladimírem ((Vladimír Menšík)).

ML: s mladým.

LR: ((smích))

ML: a von byl vo něco starší, von byl myslím vo štyry roky starší.
von byl myslím osumadvacátej ročník

LR: hm

ML: nebo tak ňák.