Citát

JK: já vím jenom že prostě když když skončila válka

LG: mhm

JK: tak (.) část... já sem byla nemocná, já sem měla tuberkulózu

LG: mhm

JK: takže takové věci vlastně mě vůbec nezajímalo

LG: mhm

JK: vůbec ne

LG: jo [a]...

JK: [to] musíte vědět když to o čem co by mohlo zajímat mladého
člověka když když má těžkou tuberkulózu a a a tak co co by ho mohlo
zajímat?

LG: mhm (.) a ještě když se [teda]...

JK: [ten se] jedině zájem je výhradní zájem uzdravit se

LG: mhm

JK: pokud ee ho nezabili ty Němci, že?

JU: aji sem viděl v Brně Ferbasovó, Věra Ferbasová a Buriana
((Vlasta Burian)) když měl Burian pětasedmdesát, tak vystupoval v
Brně v Rozmarýnu

LG: jó

JU: tak sme ho nó tak sem ho viděl

LG: a jaké to bylo?

JU: bezvadný

LG: jo?

JU: když poprvé přijel do Brna p- po po tym když mu to poprvé po-
povolili ne tak na Zimním stadióně v Brně, ten byl ještě otevřené
nebyl zastřešené teď už tam není žádné, tak ten Burian ((Vlasta
Burian)) tam vystupoval na tym Zimním stadioně a všeci sme čekali
jak s jakou příjde ten Burian né ponevadž on měl zákaz,

LG: mhm

JU: řekli vo něm že kolaboroval s Němcama a no a ten Burian ((Vlasta
Burian)) přišel k tomu mikrofonu tak si ho dal a udělal he he

LG: ((smích))

JU: potom jo jo jeho styl a burácel celej stadion

LG: ((smích))

JU: já sem no tak t- to to to bylo to bylo tak tak ten Burian
((Vlasta Burian)) no a pak vystupoval no nějak se živit musel neměl
divadlo, tak jezdil já sem byl aji v Praze

JV: do kolika let ste chodila tak pravidelně do kina, vzpomenete
si?

ŽH: no v tom v tady v Brně už bohužel ne, jedině tam

JV: a em

ŽH: v tom Zlíně, tam sme chodili (.) jednou týdně určitě

JV: (..) a em po osvobození? vzpomenete si, teď vlastně, že jo, byla
euforie ee lidi byli šťastní a slavili. tak jak tady v tomhle ee
časovém úseku [ste vy vlastně]

ŽH: [vůbec sme,] vůbec sme to ne- nebyli, snad se ani nehrálo kina

XX: nešel proud nešel proud.

ŽH: a nebo nešel proud, [nebo já vim, že já vim, že]

XX: [nešel proud a tramvaje nejezdily]

ŽH: sem byla dlouho doma

JV: (.) em a taková otázka em jestli si vůbec jako vzpomenete, co
vlastně tenkrát v tomhle věku raném pro vás ee znamenalo, pro vás
znamenal dobrý film ee em jestli můžete to ňák tak popsat

ŽH: určitě si vzpomínám, že byly filmy, Svědomí se to menovalo

JV: mhm

ŽH: jak e to byl náš český film, ale já už tu paměť mi taky
vynechává, em to to vím, že mě to dlouho, ee em sem měla v paměti,
že on on vlastně jeho hryzalo svědomí, protože tam v tom filmu
[zabil dítě]

XX: [ne, ten byl natočenej v devěta] devětašedesát- devětaštyrycátým
tak.

JV: mhm

ŽH: je to možný, no. že [zabil dítě a]

XX: [po (osnácté-), zabil dítě]

ŽH: tajil to, protože byl někde s milenkou na záletech, tak to mně
utkvělo, no.

JV: (byla) docela dobrý celkem se dá říct přírodní kino v přírodě si
vám někdo zmínil o něm nebo ne?

PS: no ale kdy v kterém období?

JV: no už teďka v pos- [teď už teda]

PS: [já vím] že potom hrála eee na přehradě hrávala maringotka, jo, až
dál do roku [po válce v šedesátých letech]

JV: [no no no] kousek jak se de k sokoláku, tak na té výspě tak tam
bylo takový letní kino ((Letní kino Stadion)), ale to už bylo až taky
až hodně po válce.

PS: no

JV: tak kolem osumdesátejch let [nějak, no]

PS: [jo až takhle] no to vím že tam hrávalo už už i v šedesátých letech
[tam byla maringotka, jo]

JV: [no a na stadionu sokolským] bývalo taky letní

PS: no tam bylo...

JV: no a teďka nám tady nedá spát to kino Na dobráku ((Letní kino Na
Dobráku)), tam bych tam bych někdy hodila nějakej, no sice je to jen o
víkendu, ale pokud člověk není zrovna někde pryč, tak to je hroznej
rambajs, tady se to nese, jo, vod toho, no možná no teďka nám to ten
jejich vnuk ještě taky zvýrazňuje ta stavba těch <tunelů, takže to je
ještě na dlouho tady>.

JV: [(i v titulcích) a přepokládám] tedy i v kinech, že byly titulky
[německé]

JJ: [no no no]

JV: nebo filmy v němčině, tak tam [asi byly titulky, jo]

JJ: [teda já sem neměla ráda filmy] s titulkama, já sem to vždycky
<nemohla přečíst> (.) jo jaksi to

JV: mhm

JJ: to sem neměla ráda filmy s titulkama

JV: a (.) pamatujete si třeba, že ty diváci během těch představení
byli najednou (.) to jejich chování bylo (jiné, že) byli tišší, že
se třeba moc nesmáli nebo (..) ee [netleskali]?

JJ: [tak (.)] já bych řekla, že byl poměrně klid v tech kinech

JV: mhm

JJ: nebylo nějaký [že by tam]...

JV: [ale (.) ee] jesi to třeba ovlivnila ta atmosféra toho
protektorátu nějaká (.) atmosféra strachu?

JJ: já bych řekla spíš, že že žádné každé raději (.) to ste akorát
slyšel zašustět třeba nějakej

JV: [hm]

JJ: [ten] papírek nebo něco, jo (.) [jako bonbóny nebo to (...) no
ale...]

JV: [takže na jednu stranu kino bylo pro ty diváky vlastně místo
nějakého] (.) úniku, na druhé straně ale asi všudypřítomný strach
tam byl jako přítomen? [že zřejmě asi si nedovolili komentovat třeba
něco]

JJ: [no taklec jako že by někdo] aj při tom týdeníku

JV: mhm

JJ: byl poměrně klid

JV: mhm

JJ: jaksi (.) je možný, že (.) to potom kritizovali [ale]

JV: [mhm]

JJ: po straně jako jo [(.) (poněnač se každej se každej)]...

JV: [hm (.) a nepamatujete si,] že by byly nějaké projevy (.) během
(.) [projekce ( )]

JJ: [tenkrát] byla doba (.) bych řekla tak jako zrovna za komunistů

JV: mhm

JJ: raději každý držel hubu

JV: mhm

JJ: jo, bál ste se něco říct (...) no (.) a to stejný bylo (.) za
komunistů taky

JV: ee vzpomněla byste si, jestli byl do ňákého kina třeba zákaz
zákaz ee vstupu Židům?

JJ: (.) to nevím to...

JV: mhm (.) měla ste třeba nějakého kamaráda [nebo kamarádku
Židovku]?

JJ: [no voni v tech] (totiž) v tech týdenících (.) v tech týdenících
někdy (.) prostě ukazovali ty Němce jak ty (.) Židi jo zatýkají a
takový to, někdy když ste se [dozvěděl]

JV: [hm]

JJ: v tech týdeníkách aj jo (..) aj aj když to ty lidi viděli
většinou, tak každý raději držel [toto]

JV: [hm]

JJ: poněvač se bál (..) něco tohle (..) pač ste nevědel, koho máte
za sebou

JV: [á ee] dejme tomu do toho roku třicet čtyři, do těch deseti let
než ste začala vlastně chodit na eee

BK: no

JV: na měšťanku tak ee tam ste chodila jak často vzpomněla byste si?
BK: no ano tak (když) mně bylo třicet čtyři mýho věku?

JV: do těch deseti let

BK: do dvaceti let, no tak zase to už byly malý malý děti, tak se to
tak často nechodilo, to je samozřejmý.

JV: a třeba tak jednou za čtrnáct dní

BK: tak asi, no

JV: [bylo třeba] pro vás ee v tom protektorátu důležité, kdo v tom
filmu hrál za herce nebo za herečku? vybírala ste si i na základě
toho?

JJ: no tak (.) pokuď tam hrávali (.) já si pamatuju hrávala Adina
Mandlová, Ferbasová ((Věra Ferbasová)), ee ta (...) ee ježiš

JV: bárová ((Lída Baarová))?

JJ: Mandlová ((Adina Mandlová)) hrála, tako- všechny ty

JV: mhm

JJ: takový ty starý herečky t- hrávaly tenkrát [hodně v tym]...

JV: [a měla ste] někoho opravdu oblíbeného z těch hereč- hereček?

JJ: no tak co se nám tenkrát tenkrát sme vobdivovali bych řekla Hanu
Vítovou ((Hana Vítová))

JV: mhm

JJ: jo (...) a (..) Dvorský ((Alosi Dvorský)), že

JV: mhm

JJ: pak (.) Pešek ((Ladislav Pešek)) (.) jo a taková ee většinou
bych řekla ty starý herce

JV: vzpomínáte si na některé filmy s těmito herci, které ste tenkrát
viděla?

JJ: ježiš já si ( )... už tak moc vám

JV: hm

JJ: to si to si pamatuju ten Krb bez ohně si pamatuju, to sme viděli
aspoň pětkrát, [tak]...

JV: [a čím] vás to tak zaujalo? ja- jaktože ste na to tolikrát
<zašli>?

JJ: já nevim, to bylo em (..) mě se tam třeba strašně líbila ta
pisnička, jak vona zpívá tu ukolébavku [tomu]

JV: [hm]

JJ: děťátkovi (..) jo (.) to se mně tam líbilo (.) (u ní) (.) jak
ona stála u toho a Dvorský ((Alois Dvorský)) stál kousek za ňou

JV: mhm

JJ: to to mám furt to si na to si [nezapomenu]

JV: [to si pamatujete] teda jako [to si-]

JJ: [jo]

JV: silně vidím

JJ: no to bylo snaď ee (.) jinak to byl celkově pak tam hrála
(Miroslava) Milošinská ((neidentifikováno)) (..)

JV: mhm

JJ: já už si nepamatuju všechny ty co tam (.) prostě samí ty staří
herci

JV: mhm

JJ: tam hráli (.) a bylo to skutečně fakt (.) já sem řikala to (.)
snaď (.) by byl (pěkné ale jenom) jesi se to dochovalo (...) [( )]

JV: [ten] film ste pak už neviděla později?

JJ: ne po ee mně se zdá, že po válce to ešče ešče sem někde viděla

JV: mhm (.) ale třeba v televizi že byste...

JJ: ale to už potom po té válce už člověk neměl takové tu
příležitost (..) ale já mám dojem já... to to už si nevzpomenu (..)
že po té válce to ešče (...)

JV: hmm

JJ: a bylo víc těch filmů, já si na to [ne- nevzpomenu (.) už tak na
všechno (.) no]

JV: [(já to po vás nechci) že ono je to i těžké jako] konkrétně si
na ty názvy vzpomenout, tak tady mám ještě ňáký soupis, který bych
vám ukázal (.) filmů a jestli si třeba vybavíte em něco konkrétního,
tak pak můžete říct

JJ: já řikám, já si akorát tak vzpomínám, to si to si to si tak
nějak vybavuju

JV: mhm

JJ: to ee Krb bez ohně a potom potom to Mzda strachu, jo

JV: mhm

JJ: [to mě tak nějak]

JV: [tyhle dva ee hodně...]

JJ: a to se hrálo, to vím, že se hrálo aj po válce

JV: [ne ne ne, to nevadí.] ale, ale ee držme se radši teda v těch
čtyřicátých letech em bylo pro vás třeba důležité, jestli ten film
byl černobílý nebo barevný, hrálo to ňákou roli, nebo vám to bylo
jedno? nebo [vás naopak třeba ( )]

JC: [no to nebyly ( )] já myslím, že barevný ani nebyly, jo, to
nevim, až....

JV: po válce.

JC: až pak, pak nějako to, Jih proti severu pak ňák spravovali na
barevno, ne?

JV: to mohl být jaký rok? válka ještě?

JC: né, no Jih proti severu, to nebylo, ten byl akorát ta Loď
komediantů, to si vzpomínám,

JV: takže vy si nepamatujete, že byste viděla barevný film [ještě do
konce války.]

JC: [ne, ne, to ne.] to sem vůbec, jestli byl to Dům u jezera, vim
ty Němci měli něco barevnýho,

JV: hm

JC: to vím, že byla ta válka, taková jako, a voni měli takový
romantický filmy. ale voni prej to, aj i těm, promítali vlastně těm
vojákům, ne? nebo něco se tak.