Citát

no anebo dyš ten
<Hugo Tuskány> tak to s- to von tam nikdo nechtěl jít, bylo
nařízení, že kolikrát nás tam musí, bylo to v neděli, jo a kolik
musí bejt a a to sem měl průšvih málem s tím, protože em em vybrali
nás, já sem byl vybranej kvůl- kvůli nějakýmu vyrušování nebo co a
já sem se ňák vzpouzel a a pak sem prohlásil tak dobře, dyš tam
musim, tak tam pudu a on em se zarazil strašně si pamatuju a říká,
ne, vy tam dete dobrovolně.

LS: mhm, dobře a dyš se teda dostaneme zpátky ještě do toho Brna,
tak vzpomenete si konkrétně, která ta kina ste nejčastěji tady
navštěvoval?

JN: nejčastěji Studio. to bylo to sme měli po ruce, to bylo to
laciný,

JN: tam sme chodili někdy, jo, ale jak řikám, nejvíc se ch- vono
víte, vono se to kino jed- jeden ten film se promítal v několika
třeba postupně.

LS: mhm mhm

JN: jo, takže my sme si to vybrali, abysme se aby to přišlo
nejlacinějc.

LS: takže ste čekali, až...

JN: až až až to tam příde.

LS: až to příde do toho lacinějšího kina.

JN: potom byl už takovej systém, že třeba voni to promítali tejden,
anebo někerý to sme vědeli, co se tak sme se podle toho sme se
zařizovali.

LS: mhm a teda které které z těch co ste řikal bylo nejoblíbenější
pro vás to kino.

JN: no to Studio.

LS: a proč bylo zrovna oblíbený.

JN: protože je laciný.

LS: protože bylo nejlacinější, jiný...

JN: bylo laciný a byli my sme bydleli sme dost vokolo, tak ty ty co
sme tady byli em to sme byli teda em venkovský, jo.

LS: mhm.

JN: Brňáci třeba byli byl- v Krpoli ((Královo Pole)) no tak chodili
do Krpole nebo tak.

LS: jasně a jiný důvod, třeba že by se vám líbilo, jak to vypadalo
vevnitř, nebo...

JN: no tak tenkrát takovej rozdíl nebyl, víte.

LS: nebyl? to by mě právě zajímalo, vy ste určitě těch kin navštívil
spoustu...

JN: jó.

LS: tak kdybyste měl [porovnat]

JN: [tak velký rozdíly] nebyly.

LS: ne?

JN: vono to bylo dost em dost chudý, víte, celkově.

LS: takže která vlastně z těch z těch zábav pro vás byla taková
nejpřednější?

JN: no nejlacinější bylo kino, jo.

jak sem studovala gymnázium,
tak sem chodila skoro každou sobotu. to sem chodila, protože sme
bydleli na té Grohové a nejblíž to bylo jednak na ten Stadion,

do toho Artu, potom do skaly
((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie
((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia,
skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to
bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem
jako chodila

JV: ehm, a jak na vás tyto filmy působily? měl ste nějaký pocit z
toho, nebo nějaký zážitek, zajímavý?

ZP: ne. já bych řekl, že z toho sme si nic neodnesli, em spíš to
bylo tak em většinou teda na pobavení. sme jaksi tak strávili ty dvě
hodiny sme strávili tady em tím zážitkem. moc sem si z toho
nevodnesl.

JV: ano, a byl pro vás v tom dětském věku film důležitý?

ZP: em důležitý jako em jako em zdroj zábavy. em nějaký výchovný em
působení bych řekl, že to bych z toho nevodnesl. že to byla pro nás
taková zábava, že sme ty dvě hodiny nebo půldruhé hodiny tam
strávili a koukali se na ty grotesky.

tak tam bylo malý kino,
ekcelzior ((Excelsior)) se menovalo a oni každý vždycky dyš přijely
do Brna, tak dycky šly do toho ekcelzioru ((Excelsior)) do kina.

JV: a proč zrovna tam?

ZP: nevím. nevím, možná že to bylo blízko teda em blízko em nádraží,
protože voni přijely, voni bývaly ve Střelicích, tak přijely do
Střelic, a chodívaly do toho ekcelzioruv ((Excelsior)) do kina.
proč, to vám neřeknu, protože byly eště blíž kina, toho nádraží, ale
to byly poměrně takový premiérový kina, dost drahý. kdežto tohleto
bylo teda né premiérový kino, to bylo takový levnější kino, tak
chodily do toho ekcelzióru ((Excelsior)).