Citát

MH: [akorát] takovej zážitek, to bylo někdy v sedmačtyřicátým si
vedle mě sedly dvě cigánky,

AV: hm.

MH: ještě v těch barevnej šatech a ty smrděly <strašně

MH: člověk přišel těsně před začátkem, že tak, a člověk si sedl a
hned zhasli a...

MH: v sedmačtyřicátým dávali v Alfě ((Alfa)) nějakej ruskej film o
operaci oka.

AV: hm.

MH: a jak se to (jen) běželo, mně se (udělalo) špatně, jsem vyšel
ven a oni už na to byli zvyklí a řekli, vám je špatně, jo, tak tady
máte vodu. ((smích))

AV: ((smích)) <už věděli, že nejste první jako, tak už...> ((smích))

MH: (zpočátku) to bylo dobrý, jak říkám, ale pak ukázali zblízka to
voko, jak se to chvělo, že jo, tak...

AV: přes celé plátno, přece jenom.

MH: no.

LČ: a když ste v tom kině byli, tak jak ste se chovali, měli ste ve
zvyku konzumovat ňáké jídlo nebo nápoje?

MD: a tak to většinou ne, to ne, to ne.

LČ: a bavili ste se během projekce?

MD: né, to ne, to zas musím říct, že sme byli slušně vychovaný, [to
teda ne].

LČ: [takže ste třeba] nereagovali nějak hlasitě na film [nebo tak].

MD: [né] to ne.

LČ: a pamatujete si, jestli se třeba po, během filmu nebo po jeho
skončení tleskalo?

MD: to teda nevim, to ne, to snad ne.

LH: jasně. no a v té době, jak vy ste se obvykle v tom kině chovala?
em jestli třeba v tom kině v té sokolovně, jestli se třeba j- jedlo
něco v průběhu promítání?

MB: ne, ne.

LH: ne. a nebo třeba bavili ste se s kamarády o...

MB: [no to ano.]

LH: [v t- nebo] myslím v kině třeba.

MB: no to ano.

LH: bavili ste se kon- ee...

MB: hlavně při týdeníku. ((smích))

LH: ((smích))

MB: <když tam byli, jako pochodovali třeba ti němečtí vojáci, tak to
sme se bavili.>

LH: takže spíš, že vás to nebavilo, nebo, že vás to nezajímalo,
nebo...

MB: ne spíš sme si dělali takovou legraci, (.) <aby to nikdo
neviděl.>

LH: ((smích)) takže sté při v průběhu toho týdeníku ňák to
komentovali a pak třeba potom, při tom [filmu po tom týdeníku?]

MB: [ne, no tak potichu] ((smích)) <a všechno,> protože voni
pochodovali v jako tak tím způsobem, že mo- tak ee vysoko...

LH: [hm.]

MB: [dávali] nohy, že, a to to pro nás bylo výsměšný.

LH: á při filmu samotném ee reagovali třeba diváci hlasitě nějak na
film, třeba tleskalo se, [nebo...]

MB: [ne, v té] v té době ne.

LH: [ty] romantické filmy. (..) em změnilo se nějak chování diváků v
kině s blížícím se koncem války, bylo to ňák cítit v tom kině na
těch divácích?

MB: (.) no em já myslím, že jo, že spíš jako když když tam ne- ee
něco bylo, ňákej ten pochod tech Němců, tak že, žé jako spíš se tomu
usmívali, nebo smáli.

LH: ehm. takže bylo to třeba i nahlas slyšet ňák ty reakce těch
lidí?

MB: no, později potom ano.

LH: ehm.

MB: to pokud byla válka, tak ne, protože to se každej bál.

LH: á změnila se třeba nějak atmosféra toho em ta atmosféra v tom
kině, chovali se diváci jinak, bylo to znát?

MB: no určitě.

LH: a jak se to třeba projevovalo?

MB: nó ch- byli všichni <spokojenější.>

PSz: hm a nevšiml ste si toho že em například Němci reagujou jinak na
em filmy třeba české, nebo německé s českými titulky, než Češi, nebo
naopak, že Češi reagujou jinak na německé filmy kde je špatný em špatný
překlad,
PD: to já nevim. abych se, já myslím že, já sem viděl filmy české, já
sem viděl filmy filmy německé, francouzské byly,
PSz: hm
PD: někeré italské, hlavně francouzské v tý době. ale neviděl sem
velkej rozdíl. a em já mluvim vo vo Brnu před rokem třicet šest,
PSz: hm
PD: to je před henlajnem, ((Henlein))
PSz: hm
PD: kde ty věci nebyly tak rázně definovaný ještě.
PSz: hm
PD: to se všechno motalo všelijak, že, ovšem byly byly raný nacisti, to
vám ještě vyložím, a byli čeští nacionalisté, ale mezi tím bylo sto
tisíc lidí kerý prostě žili.

PD: [no nejdřív] se sedělo v předsíni, takový židličky [byly,]
PSz: [foajé] ((foier)) hm
PD: kolem zdí, to v oranium ((Orania)) přesně vím,
PSz: hm
PD: každej si sed na tu židličku, tam se patnáct jich tam bylo, malej
malé malá předsíň, a potom přišel ten biletér, nebo byla to biletérka
obyčejně, kerá votevřela dveře a říkala, jede se, no tak sme se hrnuli,
a myslím že sme sedli kam sme chtěli, více méně, ačkoliv bylo číslo,
tenkrát.

PSz: a vzpomínáte si jak ste se chovali s těmi kamarády když ste šli do
kina, jestli jestli ste třeba em v průběhu projekce mluvili nahlas,
nebo jestli ste...
PD: ne, to my byli dě- děsně slušný lidé.
PSz: takže spíš ma- bylo ticho nebo, [ale obecně]
PD: [ale ticho,] abychom byli nenápadný.
PSz: hm
PD: ale tenkrát em školní mládež ještě s kravatou a kalhoty a sako,
PSz: hm
PD: a slušné chování. to sme byli rádi že sme tam byli, to sme nemohli
vyvádět aby nás vyved biletér nebo bi- biletérka že jo.
PSz: hm
PD: to, to na to, zas to nebylo možné.
PSz: takže si nevzpomínáte na žádný druh konfliktů nebo ňákého em ňáké
interakce s jínými diváky nebo něco, to ne?
PD: vůbec ne. každej seděl a čuměl s prominutím.
PSk: a potlesk? ozýval se někdy potlesk po filmu?
PD: to se nepamatuju.
PSz: a co ste dělali o přestávce.
PD: no buď sme seděli nebo sme seděli venku,
PSz: hm
PD: a dívali se na holky kerý tam obcházely, pak sme se vrátili na
sedadlo. nedostatek kapesného asi.