Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 21

Ludmila (1923) 01.389 107:109
Sokol

no a v těch Řečkovicích to bylo, kino vlastně to byl Sokol ((Kino
Sokola v Řečkovicích)), bylo to, byla to sokolovna, tam se cvičilo, a
bylo tam i to kino.

Ludmila (1923) 01.389 303:311
Sokol

nebo sme
slyšeli, že se v Králově Poli em něco teda vy- významného jako tohle,
no tak sme si zašli do toho Králova Pole.

PV: hm

LH: protože to víte, to, to se tak mezi náma dozvědělo. chodili sme do
Sokola, chodili sme tohle, no tak sme věděli, co se kde asi děje, no
tak sme šli do kina.

Ludmila (1923) 01.389 1371:1384
Sokol

a ty Řečkovice ((Kino Sokola v Řečkovicích)), to bylo jenom takové,
prostě tak, jako když se díváte na světelné obrazy, a prostě tak jak,
nemělo to takovou úroveň, tak jako když to bylo opravdu kino. protože v
těch Řečkovicích museli voddělat židle, tam sme cvičili, a cvičilo se
tam prostě celý týden, že, děcka, em dorostenci, muži, a ženy, chodilo
tam teh- tehdá ee prostě ten Sokol přitáhl velmi mnoho lidí.

PV: hm

LH: takže, ee prostě to se muselo zase židle všechny vyklidit, a to
všechno. takže, no a platil nájem, se tomu Sokolu, že se tam dělají ty,
protože se tam muselo po nich uklidit. takže musel em to kino vlastně
nepatřilo Sokolu, to patřilo někomu, kdo musel platit nájem za to, že
tam promítal ty filmy.

Ludmila (1923) 01.389 1437:1448
Sokol

takže sme brali Řečkovice jako prostě, že tam deme, že se nám to
taky líbilo, ale nebylo to kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), byl byl
to sál em Sokola.

PV: jo.

LH: a ten vypadal jinak, byly tam ee kruhy tam visely, a tak [dále.]

PV: [jo jo jo.]

LH: museli z toho oddělat bradla, a já nevim, co všechno se muselo. a
to se muselo zase zaplatit tomu Sokolu.

Jarmila (1925) 01.389 271:272
Sokol

JH: no Jas, ten byl u Sokola, jestli ho pořídili sokoli, to já
nevím, prostě ten byl vedle Sokola husovickýho

Dagmar (1929) 02.387 390:396
Škola

LR: co co vlastně učitelé říkali na filmy, bavili ste se o nich
nebo]
DB: [nikdy]
LR: vůbec
DB: ne, [to se] to se nenosilo.
LR: [žád-] mhm
DB: ne ne ne ne ne. to ne.

Ludmila (1923) 02.387 766:772
Škola

PV: a můžu se zeptat em učitelé, říkali něco o filmech? nebo...

LH: ee co myslíte o učitelích, že nám něco radili?

PV: no, nebo jestli [jestli nějak mluvili o filmech, nebo]

LH: [ale kdepák. učitelé] neměli zájem o nic [takového.]

Jarmila (1925) 02.387 386:393
Škola

LČ: [a ve] škole se třeba vyjadřovali k o filmu nebo o tom, jestli
[se chodí ( )]

JH: [ne ne,] o filmech se nemluvilo.

LČ: ne?

JH: ne.

Jarmila (1925) 02.387 623:625
Škola

LČ: a kde ste se dozvídala o tom, co se bude hrát?

JH: od spolužaček třeba (.)

Jarmila (1925) 02.387 671:680
Škola

LČ: a takže ste se to dozvídala od spolužaček, od kamarádek s kerýma
[ste pak chodila]?

JH: [ano to vite ve škole] se plká, tak si řeknem jedna druhé,
jestli, jak to je a že se to líbilo nebo nelíbilo, no.

LČ: a chodila ste teda se spolužačkami v té době?

JH: ne, my sme byly na obchodní akademii z celýho Brna, to se
nedalo.