Citát
09.376
734:740
LH: to nám bylo jedno. říkám, až potom teda jako starší, no to už nám
bylo k těm čtrnáct, patnáct, tak sme do toho Králova Pole vyrazili,
teda každý s tou nějakou korunou, a tohle.
PV: hm
LH: museli, tak si musel žít jenom v partách. to se nedalo samotná
09.376
759:760
a když sme šli, už byli mnohem větší, a chodili sme třeba teda do
toho kina, tak to zase parta. to to jeden člověk nemoh tam jít.
09.376
675:697
PV: ee vy ste chodila do kina do Jehnic, když ste byla malá.
LH: no tak ee když šla parta.
PV: když šla parta? jo.
LH: protože samotná tam byly jenom pole,
PV: hm
LH: nahoře škola, na kopci, a dolů se chodilo tohle. takže jenom když
šla parta.
PV: hm
LH: sama bych tam bývala, jak bych došla. to bych musela jít sama mezi
poli a tak dále. takže my sme chodili v partě. my sme chodili parta na
tohle, do Soběšic, a bůchvíkam.
PV: hm
LH: a furt se chodilo přes les, takže, a nebo mezi poli, takže ste
nemohla sama, desetileté děcko někam prostě jít.
09.376
294:305
HH: dokonce mě otec propašoval jednou na film zakázaný pro mládež, to
tak [bylo]
LR: [hm]
HH: pro mládež a j- tak sme na to chtěli jít a pak ři- řikal tomu ee
uvaděči tam, prosim vás, já jedu z venkova, zalhal, kam to děcko tady
mám dat
LR: ((smích))
HH: a on <mě tam pustil teda, víte,
09.376
325:335
LR: mhm a pamatujete si, jaké to bylo kino, kde ste- kam vás [tatínek]
HH: [bylo to] kino Kapitol
LR: Kapitol, v centru.
HH: v centru,
LR: mhm
HH: my sme, to já ty kina tam všechny skoro znám tam, [že].
09.376
423:425
to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem
právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i
na- e na dětsk- na odpolední představení,
09.376
480:483
o Husovic
taky, kino Sibiř a eště jedno, to si nepamatuju, tam už sem chodívala i
potom s mým ee budoucím manželem, protože on byl z Husovic, tak tam
sme, <první film, co sem s ním viděla, byl Pád Berlína>
09.376
516:527
LR: [mhm] dobře. a jaký byl názor vašich rodičů na film, a na kino?
HH: no dobrý tak [jako],
LR: [dobrý]
HH: tak jako, já řikám, tak jak oni-, oni chodili se mnou taky, no,
zezačátku, že.
LR: mhm
HH: dobrý filmy
09.376
582:599
LR: a potom později už ste chodila častěji?
HH: no častěji, byly doby, kdy sme třeba s rodiči, když sem chodila i
dvakrát do týdne,
LR: [dvakrát do týdne]
HH: [když se] nám [něco]
LR: [mhm]
HH: líbilo, tak viděli sme, aha, to bude možná pěkný, tak hup a večer,
já nevim, to se chodilo na šestou, nebo na osmou nebo i do- byly
dokonce i na desátou byly
LR: mhm
HH: představení, ale to už sme jako [nechodili],
09.376
609:627
LR: a když ste byla takhle menší, tak chodila ste s někým jiným do kina
než s rodiči?
HH: n- ee tak někdy na ta dětská představení sem chodila s kamarádkou
[jednou],
LR: [mhm]
HH: to sem chodívala, to byly obyčejně v neděli to bylo, taky od těch
dvou hodin asi,
LR: mhm
HH: a to bylo asi vstupné korunu nebo co, <to sme dostali, a už sme
běželi, že>
LR: mhm
HH: když sme mohli, jako když bylo... když byla možnost, no.