Citát

MK: víte, já sem taky chodila ponejvíc do divadla

LG: mhm

MK: a to musim řict, ponejvic taky do českyho divadla

LG: mhm

MK: proto vám určitě ten herec nic neřekne Juraj Hančevič
((neidentifikováno))

LG: to nee

MK: vám nic neřekne a režisér Karel Smažík

LG: to taky ne

MK: ten byl potom za Hitlera potom byl režisérem na velké operetě v
Praze

LG: ((smích)) a kromě toho divadla, měla ste nějaké jiné koníčky?

MK: jo no v letě sme chodili to už je dneska pod vodó

LG: mhm

MK: tam je přehrada, to sme byli v rokli

LG: mhm

MK: na té lóce vod toho pátýho let- mně bylo pět let

LG: mhm

MK: tak sme tam začli chodit až do roku, páč sme museli pryč, třicet
osum třicet devět sme museli potom pryč, tam už začli tu přehradu
stavět, a tak sme potom měli ee chatu e v tym Údolí oddechu to je e
před Bystrcem

LG: jó já vím kde to je

MK: naproti kamenolomu

LG: mhm

MK: mezi Komínem a Bystrcem a teďka dřív se jezdilo s loďkó na druhó
stranu a teďka je tam must mosteček

LG: jo

MK: a tam sme měli chatu

LG: mhm

MK: a to bylo tedy v letě v prázdninách, to sme měli stan podsadó
napřed napřed úplně jenom stan normálně taktok každou sobotu
postavené a potom stan s podsadó to zůstalo pak chatu a to byly
dycky ty táboráky a tak a tak to...

LG: jo

MK: víte a volejbal a to všechno

LG: mhm

MK: tak to bylo zajímavější než filmy

MK: ponejvíc teda a jó a ještě sem byla v tym ve veslařským klubu

LG: mhm

MK: ee v Jundrově, ale ne v tym druhym sice v tym druhym ta brun to
jedno se menovalo brun ruder ((Brunn Rudder)) klub a pak sem přišli
Češi a pak přišla bruna

LG: mhm

MK: rudr ((Rudder)) klub bruna

LG: mhm

MK: tak tam ale ponejvíc v litě sme byli ponejvíc v rokli

LG: jo

MK: a nebo potom v Bystrcu na té Letné

nebo přijelo divadlo, jako po-
ee pojízdné divadlo. a ee u nás tam byla restaurace, která měla
jeviště, a bylo to jako divadlo taky. bylo em ee taková, prostě to byla
postavená, tak jak třeba na kuželky, když měli, vprostřed zakrytá, no a
tam dali tohle, tak sme chodili tam na do těch divadel.

o těch mých desíti let, no tak to bylo prostě em, to se moc
nechodilo nikam, nebo říkám, když přijelo
nějaký divadlo,

PV: hm

LH: nebo něco, tak sme šli na to. protože nic jiného u nás nebylo.

a pak, my sme, manžel a já, my sme rádi, jako děcko, my sme už
chodívali po lese, sami, teda s partou, né samy holky, ale prostě celá
parta sme chodívávali, no to sme chodívávali tančit, ani nás kino
nezamímalo ((nezajímalo)), a pak sme šli domů, nebo na Vranov sme
chodili, zase, celá parta,

PV: hm

LH: do kavárničky kde byla, kde byly rourky, se dělaly, trubičky,

PV: <jo>

LH: jak sme tomu říkali, <rourky.> no tam byla taková malá kavárnička,
to se šlo potom přes les zase, to ste nemohla chodit sama.

protože to neexistovalo, protože kolem nás je celej les, a my sme
rajzovali, odpoledne sme sebrali se, a šli sme třeba na ten Vranov. a
pak sme šli k večeru, o těch pěti hodinách zase z toho Vranova, zase
sme museli lesama a tohle. takže nás potom už kino taky nezajímalo.

hm takže to už ste pak šli radši někam jinam? jako [do kavárny,]

LH: [no chodili sme] na čaje.

PV: jo.

LH: do, třeba do Soběšic sme chodili na čaje.

PV: hm

LH: tam byla zas tahle, tam byla em jak se tomu říkalo, sokolovna, a do
té sokolovny se chodilo na čaje. a turisti, kteří přišli, třeba šli
odněkud, tak se stavili na tom na tom čaji, se tomu říkalo. čaje. ovšem
bylo to takový taneční, takový sportovní, tam se, tančilo se, prostě
šla ste třeba v kalhotech, v botech v těhle, a tam se tančívalo. tak
tam sme chodili.

PV: hm

LH: no a pak sme chodívali tančit taky do pivovaru v Řečkovicích. tam
taky byly takový ty tanečníky, o těch pěti hodinách pro tu mládež.
takže pak nás kino nezajímalo.

takže a no a pak
už člověk chodil do divadla, neměl zájem na na tó, na filmy.

[ale kino] říkám, kino už potom se nám ee prostě sme neměli zájem.
jak už nám bylo zase těch šestnáct, do těch patnácti snad do toho kina.
ale jak už nám bylo šestnáct, tak už sme měli zase zábavy jedině ty
čaje, který byly o té páté hodině, a takový prostě,

PV: hm

LH: toto nás už zase zajímalo. kina nás už nezajímaly.