Citát
09.376
423:425
to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem
právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i
na- e na dětsk- na odpolední představení,
09.376
480:483
o Husovic
taky, kino Sibiř a eště jedno, to si nepamatuju, tam už sem chodívala i
potom s mým ee budoucím manželem, protože on byl z Husovic, tak tam
sme, <první film, co sem s ním viděla, byl Pád Berlína>
09.376
516:527
LR: [mhm] dobře. a jaký byl názor vašich rodičů na film, a na kino?
HH: no dobrý tak [jako],
LR: [dobrý]
HH: tak jako, já řikám, tak jak oni-, oni chodili se mnou taky, no,
zezačátku, že.
LR: mhm
HH: dobrý filmy
09.376
582:599
LR: a potom později už ste chodila častěji?
HH: no častěji, byly doby, kdy sme třeba s rodiči, když sem chodila i
dvakrát do týdne,
LR: [dvakrát do týdne]
HH: [když se] nám [něco]
LR: [mhm]
HH: líbilo, tak viděli sme, aha, to bude možná pěkný, tak hup a večer,
já nevim, to se chodilo na šestou, nebo na osmou nebo i do- byly
dokonce i na desátou byly
LR: mhm
HH: představení, ale to už sme jako [nechodili],
09.376
609:627
LR: a když ste byla takhle menší, tak chodila ste s někým jiným do kina
než s rodiči?
HH: n- ee tak někdy na ta dětská představení sem chodila s kamarádkou
[jednou],
LR: [mhm]
HH: to sem chodívala, to byly obyčejně v neděli to bylo, taky od těch
dvou hodin asi,
LR: mhm
HH: a to bylo asi vstupné korunu nebo co, <to sme dostali, a už sme
běželi, že>
LR: mhm
HH: když sme mohli, jako když bylo... když byla možnost, no.
09.376
756:765
LR: no že třeba s rodiči ste šla já nevim, do Židenic do Hvězdy
((Hvězda)), s kamarádkou zase někam jinam...
HH: no s tou kamarádkou, vona byla tam ee ze Židenic dóle až u
Zábrdovic, tak s tou sme obyčejně šly do toho kina Světozor.
LR: mhm
HH: anebo Sport a jinak s rodiči třeba tady do té Hvězdy ((Hvězda)),
no.
09.376
815:822
LR: [mhm]. a bavila ste se během projekce filmu s ostatními diváky?
HH: né
LR: ne.
HH: ne ne, to by mně bývali ani naši nedovolili, abych rušila.
((smích))
09.376
874:903
HH: [ne, ne to] ne, tak ta kamarádka, já sem byla větší, taková
silnější něž ta kamarádka, my sme šly spolu a voni řikali, ty né, jako,
a vona se zlobila, my sme stejně starý, jo,
LR: ((smích))
HH: ona byla [menší]
LR: [mhm]
HH: <a slabší taková> jako já, tak mě by pustili třeba, a ji tam někdy
[nechtěli pustit]
LR: [mhm]
HH: ale nakonec pustili, přece jenom, [no.]
LR: [mhm], ale to už ste byly v tom věku, když ste teda mohly.
HH: jó, [jo jo]
LR: [nezkoušeli] ste to,
HH: [ne ne ne]
LR: [samy].
HH: to sme jako nezkoušely, nějak je (.) je obalamutit, nebo tak to ne,
když ne, tak když to bylo nepřístupný, no tak sme nešly, no ale když to
bylo přístupný a jí tam nechtěli pustit, tak sem se jí třeba zastala.
07.374
543:553
LR: a byl pro vás v tomto dětském věku film důležitý?
HH: no jistě, tam se člověk dozvídá kolikrát takový dobrý věci, že.
(..) jak se má chovat, a co je- co je dobré a co je špatné, že tam byl
ten rozdíl vždycky, něco bylo dobrý, no a pak se to třeba zase změnilo,
něco špatného
LR: [mhm]
HH: [a to s-] to bysme si mohli vybrat. tak ee to já... já su teda dost
na film, mám ráda film, no, mám pěkný vzpomínky na to, no.
07.374
733:749
tady byly
taky ee, třeba kina, Čas u [nádraží]
LR: [mhm] [u nádraží]
HH: [tam se], člověk chodil po městě, měl ještě čas, nebo někdo spěchal
na vlak, šel na vlak, tak si šel do kina, kdykoliv si tam sedl,
LR: [mhm]
HH: [a] zase kdykoliv odešel, to bylo výborný,
LR: mhm
HH: a potom bylo, totéž kino bylo taky na náměstí Svobody ((Úderka)),
tak ee taky sem někdy tak, byla sem ve městě, tak sem si tam zašla no a
chvilku sem poseděla.