Citát
01.389
712:732
LG: a jako dítě byl ste někdy na nepřístupném filmu?
JU: no to sme to sme to sme to sme měli takový jako všelijaký kartky
že že se třeba v Sokole tak sme přepisovali to datum aby nás tam
pustili
LG: ((smích))
JU: jo to sme dělali to sme dělali
LG: a tam ste teda chodil s těma se spolužáky na ty nepřístupné
filmy
JU: no s těma staršíma
LG: [jo s těma staršíma]
JU: [ti to nepotřebovali] a ty jak se starej úkol klepl tož se to
tady ze sportovního klubu to sme si napsali ročník že sme starší to
byl českej film my sme na to všeci chtěli jít ten vám něco řekne
poněvadž to je klasika Noční motýl
03.388
958:976
LR: a stalo se vám někdy, že by návštěva kostela zabránila jít do kina?
že třeba někde něco hráli, a vy ste musela jít do toho kostela.
HH: ne tak to se mně [nestávalo.]
LR: [ne]
HH: to ne. že já sem chodila právě vždycky dopoledne,
LR: mhm
HH: a na ty večerní nebo odpolední obřady co byly, to sem nechodila,
tak zase moc nábožensky založená sem nebyla, abych chodila na nějaký
ty, ja nevim jak tomu říkají, ror- ne rorátysovo ráno ((roráty)) ale,
prostě nějaký to modlení,
LR: mhm
HH: tak to né
03.388
982:994
LR: a vy ste byla vyznání [římskokatolického]...
HH: [římskokatolické.]
LR: dobře, a ovlivňovalo vaše vyznání to, jak často ste chodila do
kina, [nebo jaké filmy ste]
HH: [ne]
LR: si vybírala.
HH: ne ne, to to neovlivňovalo, protože já myslim, že tehdy ty filmy
byly takový (.) poučnější a ne tak strašně tvrdý jako teď
03.388
1027:1033
LR: [jesi] si někdy pamatujete, že by se promítaly filmy na faře?
HH: ne,
LR: [ne]
HH: [ne] to si nepamatuji.
03.388
669:671
LS: no já sem do kostela nechodila, i když sem chodila do
náboženství, ta moje první maminka nechodila, ta co zemřela, tak ta
nechodila do divadla tatínek už vůbec ne,
03.388
786:808
LG: ehm stalo se třeba že ste někdy do kostela nešel kvůli tomu že
hráli někde film který ste chtěl vidět?
JU: no tak to to to dopoledne ne se nehrálo
LG: mhm
JU: tenkrát se nehrálo dopoledne
LG: a ke které církvi teda ste se...
JU: římskokatolická [sme byli no]
LG: [římskokatolická] a třeba ten katecheta bavil se s váma nějak o
těch filmech nebo [tak]...
JU: [kdo]
LG: katecheta?
JU: nééé kde pak to toho to nazajímalo
LG: nezajímalo á ee ovlivňovalo to vyznání em výběr filmu nebo...
02.387
386:403
SM: mhm mhm a jaký byl postoj školy k filmům a ke kinům? vyjadřovali
se učitelé nějak ke kinům nebo?
LS: no nevím že by se vyjadřovali, ale eh vím že sme začali chodit
se školou, sme začli chodit až po válce. začli chodit.
SM: na filmová představení?
LS: na filmová předs- samozřejmě do kina. to byly obyčejně jako
vybrané filmy, které buď ideově nebo zajímavé pro děti nebo ne-
někdy také bylo protože ehm to bylo jakoby za odměnu, na konec
školního roku a tak. ale i mezi rokem a pak v době kdy sem já učila
tak sme chodívali nevím tak jednou za čtvrt roku se chodívalo s
dětmi, když dávali nějaký film který doporučilo ministerstvo
školství zřejmě tak sme na to chodili no a to už to už nebyla taková
pohoda, protože to už děti byly mm dost rozjívené a dost neukázněné
to bylo to každý ten učitel měl co dělat, aby je udržel vůbec při
kázni a v pozornosti, to.
02.387
768:776
SM: a ještě někde jinde ste získávala informace o těch filmech?
LS: ne. nikde.
SM: takže vyloženě jenom [z]
LS: [ale] mm někdy mezi dětmi, třeba ve škole ne- nebo to se
hovořilo o tom, my sme byli já nevím, s maminkou na tom a tom filmu,
tak to sem toužila ale obyčejně se mi to nesplnilo,
02.387
1324:1339
SM: mhm mhm mm a jak jako mohla byste třeba říct jak se diváci v
době toho protektorátu v kině chovali? nebo nebo...
LS: no mnohem lépe než bych řekla dneska, ne- protože za své praxe
učitelské sem chodila s dětmi jako povinně sme na nějaký film šli a
to sme měli co dělat udržet teda ty děti, eh ono stačí když ty moje
děti budou poučené, ta moje třída a budou se tam chovat slušně, tak
ale hned za námi třeba sedí třída, eh kde to učitel tak striktně
než- ne- nevyžaduje, aby se dobře chovali, nebo to byly větší děti,
které si taky nedají moc říct, že, nedali, no takže to většinou to
vyznělo dost ne, negativně no to to chování to to to v kině a nevím
jak je to teď, protože teď do kina nechodím vůbec, ale předpokládám
že se musely už nějak uklidnit to je to byly jen chvíle, kdy teda
bylo ticho a kdy eh děti sledovaly opravdu a pak sme si o tom mohli
pohovořit, třeba bylo to zaměřeno i na to abychom rozebrali ten děj,
ale to.
02.387
395:402
LG: a ve škole mluvilo se nějak o filmech o kinu a tak
JU: nu tak oficielně ne oficielně ne, to nebylo v tym ee výukovým
programu.
LG: a nějak neoficiálně vyjadřovali se k tomu nějak učitelé?
JU: no tak ani ani ani ne já