Citát

a potom se nechodilo, potom přišly děti a nechodilo se do kina a
nebyly na to ani peníze.

no tak ale potom mě e že
sem se vdala v sedumaštyrycátým se mně narodil první syn, že, potom
v dvaapadesátým druhý a ty finance

LG: jasně.

EB: to všecko nebylo tak, abychom

LG: mhm.

EB: navštěvovali kino tolik.

JV: a vzpomněla byste si, dobře, zeptám se takhle, vzpomněla byste
si na tu vaši vůbec nejranější, na ten váš nejranější zážitek? na
vaši nejranější vzpomínku? nemusí to být nutně první, ale jenom tu,
kterou si opravdu pamatujete, jakoby ne- nejstarší.

MM: no, já si, já si pamatuji právě s tou mou babičkou, pamatuji si
přesně cestu kudy sme chodívaly, to kino, ale jaký to byl film, to
už opravdu nevim.

MM: vůbec nechodili. a moje maminka, ee moje babička byla velice
společenská

JV: hm

MM: až do vysokého stáři a vlastně mně nahrazovala maminku. já jsem
přišla ze školy a šla jsem rovnou k babičce.

JV: takže vidim, že ste měly takový velice úzký vztah.

MM: ano. ona babička taky, já sem jako dítě byla, a ještě mně to
zůstalo dodneška, já sem hrozně chtěla všechno vědět a babička byla
jediný člověk, který mi nikdy neřekl nevotravuj. a vždycky mně
prostě tu informaci podala.

JV: a později, až ste byla trošku starší, ještě v těch třicátých
letech,

MM: nó,

JV: dejme tomu do roku třicet devět.

MM: no, ne. ne, vždycky jenom s tou babičkou.