Citát

LR: a eště někde jinde? pamatujete si? říkala ste v tom Starém Brně
((pravděpodobně kino Grand)), ale to si už nevzpomínáte ty názvy
[tam se vám to nelíbilo],
VB: [(věřít- mně se t- mně)] se to <kino nelíbilo>
LR: aha mhm
VB: a já sem e dost byla taková nervózní, já nevím proč, ale prostě
nemohla jsem se pořád jsem se někde dívala,
LR: mhm
VB: soustředit že,
LR: mhm
VB: sem byla zvyklá na to jedno kino ((Lucerna)),
LR: mhm
VB: no kdybych bejvala chodila tam a ta možnost, že to nebylo,
LR: hm
VB: jistě že to nebylo, ale prostě to bylo že e sem byla vopravdu e
(.) zvyklá na tu Lucernu ((Lucerna)).

LR: mhm, dobře. tak, a teď už se přesuneme opravdu va- do vašeho
dětství, budeme se bavit o tom, jak ste navštěvovala kina asi do té
doby, než vám bylo těch deset let, jestli ste teda ještě vůbec e v
té době navštěvovala kina, tak mě by zajímalo, jestli si vzpomínáte
na svoji první návštěvu kina,
VB: no to byl Pat a Patachon,
LR: mhm
VB: <to byl cizí film.> protože tam bylo, maminka povídá e
vodpoledne to bylo, prej, pudem do kina. já povídám ee a můžu? no to
víš, no vona, e první tři řady byly za korunu, no tak to nebyl
<takovej problém> ale, to to byl první film, to si pamatuju, protože
to byla samá legrace, no tak.
LR: a kolik vám asi bylo
VB: cože?
LR: kolik vám asi bylo?
VB: jestli deset let,
LR: aha,
VB: no tak nějak.
LR: a [v kině]
VB: [dřív ne],
LR: mhm, a v kině ste byla v těch
Žabovřeskách? ((kino Lucerna))
VB: ano.
LR: mhm [poprvé],

LR: to znamená, to ste asi končila tu obecnou školu, že.
VB: no
LR: a předtím ste do kina moc...
VB: ne
LR: vůbec. mhm
VB: to sme chodili do lesa víc.
LR: mhm
VB: na na procházky a tak, maminka na to pole, takže
LR: mhm
VB: nebyla to taková možnost jak dneska,
LR: mhm
VB: to vůbec ne,

LR: (.) a mě by zajímalo, jestli ste byla ste někdy na němém filmu?
VB: na no to byl ten Pat a Patachon,
LR: pat a patašon ((Pat a Patachon)),
VB: ty to, to bylo němý ještě,

LR: a bylo pro vás důležité, jestli šlo o film němý nebo zvukový?
VB: no tak e e to je to honem přečíst jo, za němé e éry a to mně
vadilo.
LR: mhm
VB: že to se přerušilo, anebo po tym to bylo, a to si člověk
nevěděl, jestli se to má dívat na to nebo na to
LR: mhm
VB: ale jinak teda, no bylo to zlepšení, rozhodně,

to
sem byla ráda, když jako ponejprv sem e jako mohla jít na to, to
byla pohádka nějaká taky a ten Pat a Patachon tak to bylo taky němý,
LR: mhm
VB: no tak e ale jako, jedno no bylo to lepší rozhodně,
LR: mhm
VB: ten němej film ten (.) to sem musela opravdu pozorovat, abyste
něco nepřehlídla, že to bylo takový,
LR: mhm
VB: no trošku náročnější myslím,
LR: mhm
VB: potom když byla u toho hudba, tak to bylo takový veselejší a e
lepší no.

LR: mhm, a stávalo se, že by vám návštěva kostela zabránila v tom,
jít do kina, že třeba v tu neděli zrovna něco dávali v kině,
VB: ne,
LR: ne.
VB: na na zakázaný, to vůbec ne, to bysme si netroufli.
LR: mhm
VB: a tak e e co bylo přístupný, tak ne.
LR: mhm. a stalo se vám naopak, že byste šla do kina, místo do
kostela? ne.
VB: no tak to myslím ne.
LR: mhm
VB: do kostela se šlo v neděli, a ráno,
LR: mhm
VB: jo, na to se vobyčejně šlo vodpolední představení tam bylo,
takže to se šlo někdy na to odpolední, no ale jinak to ne.
LR: mhm, a myslíte, že ovlivňovalo vaše vyznání to, jak často ste
chodila do kina i na jaké ste filmy si vybírala?
VB: no tak já sem měla ráda přírodu,
LR: mhm
VB: a tak co bylo v přírodě a tak, to sem se dycky dívala na
obrázky, jak ti to vystavovali dycky tabuli a, no zamilovaný, to
víte, jako mladí lidi.

LR: mhm, dobře. a pamatujete si, že by se promítaly filmy na faře?
VB: na faře?
LR: na faře,
VB: ne, to si
LR: [ne]
VB: [nikdá nebyla].

LH: ehm. a chodil ste v té době do kostela?

BH: ano.

LH: á jak často?

BH: každou neděli.

LH: každou neděli. ee stávalo se někdy, že by vám třeba návštěva ee
návštěva emm kostela třeba mo- kolidovala, že ste na- najednou
nemohl jít do kina, nebo?

BH: ne, ne, naprosto ne. pač eem v neděli dopoledne sem chodil do
kostela, že.

LH: hm.

BH: a kino bylo až vodpoledne

LH: [(až odpoledne)]

BH: [buďto] ve štyry, v šest, nebo v osum hodin.

LH: ehm.

BH: takže to mně (...)

LH: [nekolidovalo]

BH: [nes- ne- nedělalo] nedělalo problémy.

LH: ée ke které církvi ste se hlásil? (.) ke které církvi ste se
hlásil?

BH: em jsem (.) příslušník Církve československé husitské.

LH: ehm. á e ovlivňovalo vás toto vyznání třeba ňák v to v tom
výběru mm výběru mm výběru filmů? (...)

BH: [ani ne...]

LH: [tím chci říct,] jestli třeba na faře se někdo nezmiňoval o
nějakém filmu...

BH: [ne, ne...]

LH: [nebo...]

BH: ne, ne, ne, ne naprosto ne.

LR: a jaký byl postoj školy k filmům a ke kinu, mluvili učitelé o
filmu vůbec ve škole,
VB: no tak my sme my sme taky e chodili sme plavat, do Šarlotíny,
tenkrát se říkalo, a někdy sme byli taky v ki- e v kině jako e celá
třída.
LR: mhm a na co ste chodili do kina jako celá třída,
VB: no víc takový buďto e vo přírodě, nebo takovýho, a to bylo e
většinou vybrali pěkný, jako že
LR: mhm
VB: pro nás, že jako děcka zají- zajímavý.
LR: mhm, a pamatujete si na ňáký konkrétní zážitek, takhle když ste
byli celá třída i s panem učitelem,
VB: no z kina z kina to ani ne, protože to sme byli jako puťky
[tichučko]