Citát
02.394
1037:1100
LČ: aha. a byly třeba animované filmy byste si vzpomněla, že by tam
byly, nebo to ne?
MS: za nás eště moc animovaný nebyly.
LČ: v kině ne.
MS: za nás ne. to potom začlo až později.
LČ: a a reklamy třeba, že by [se pouštěly]?
MS: [reklamy byly] nějaký, ano. ale ne moc. ne moc.
LČ: a to byly reklamy normálně film a nebo jenom obrázky?
MS: jenom reklamy, jenom reklamy.
LČ: takže [jenom jenom ta-]
MS: [já si nevzpomínám, že by] to byly nějaký krátký filmy. to si
[nepamatuju. to by-]
LČ: [to by byly jen] takové světelné [obrazy vlastně jako.]
MS: [ano, ano, ano,] ano.
LČ: a to by bylo před tím týdeníkem ještě, nebo mezi
MS: myslím, že ten týdeník byl na prvním [místě.]
LČ: [úplně] první týdeník a pak by byly třeba ty reklamy a potom to. a
měls- měla ste o tyhlencty doprovodné části zájem vlastně o ten týdeník,
bavilo vás to sledovat?
MS: ee, mě moc no byli sme zvědaví jak to pokračuje, to sme byli, ale
byli sme rádi, že už je to pryč. mnohdy sme šli až...
LČ: až [na hlavní]
MS: [po žurnále].
LČ: až na hlavní až hlavní (na) hlavní program. [a]
MS: [protože] to se opakovalo třeba v kině podobný
LČ: mhm.
MS: ne třeba úplně stejný, ale určitý části stejný co byly předešlý. [co
tam]
LČ: [takže]
MS: měli dávat?
LČ: takže lidé přicházeli i v [průběhu toho]
MS: [mhm. po žurnále] moc.
LČ: moc?
MS: někdo neměl čas, někdo schválně.
LČ: mhm.
MS: tak po žurnále chodili.
02.394
1102:1117
LČ: a mhm byla ste někdy přítomná tomu, že by se filmy promítaly v
domácnosti, že by někdo [měl vlastní]
MS: [ne, nikdy].
LČ: promítačku?
MS: jo, Kačenka myslím me- eee vnučka, že něco má.
LČ: ale [to už bylo] pozdějc.
MS: [( )]
LČ: [v té době, v té době vůbec].
MS: [teď teď, poslední dobou. ne,] ne, ne, nikdy. nikdy.
02.394
485:545
MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se
rozejít a šly sme do kina Edison,
LS: hm
MH: na Dornychu.
LS: hm
MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za
korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej. ale pamatuju si, že v
těch letech, nevím kdy to bylo, em bylo zajímavé kino na náměstí,
jestli si (pamatuju) Universum. ((Úderka)) nevim. a tam byla
ustavičný provoz, nevím, jestli od rána, ale tož odpoledne sem tam
em mohla jít. a tam se přicháze- perma- stále se opakoval stejný
film, a kdo kdy přišel, tehdy šel dovnitř,
LS: hm
MH: když bylo místo, tak si sedl, když nebylo tak stál, vím, že ti
koně, když proti nám cválali, že sme ustupovali, a když se uvolnilo,
tak si sedl, až došel kon- on třeba začínal v půlce filmu, a zase v
půlce odešel.
LS: hm
MH: žádná kontrola uvádění, nic.
LS: hm
MH: kdes- pak tam byla (narpa) tuším v tom em prostoru. to kino tam
zaniklo.
LS: já myslím, že Universum že je dneska jak je městské divadlo. že
tam bylo Universum dřív. ne?
MH: ne. ne. divadlo bylo Na hradbách, Reduta, Reduta a em to em tam
rozhodně, a na Veveří bylo divadlo. to bylo vybombardovaný. po
válce, po válce to...
LS: ne, já sem myslel teďka, jak ste říkala to kino Universum,
MH: ano.
LS: tak že dneska místo toho kina je tam městské divadlo v těch
místech. je to tak?
MH: no
LS: já mám dojem, že jo, teda. [já se můžu podívat na ulici, jak se
menovala.]
MH: [ne, em u Mrštíků?] ((Divadlo bratří Mrštíků))
LS: (.) já tady mám seznam těch kin, tak se můžeme podívat, jak se
menovala ta, ta ulice,
MH: já si pamatuju prvně Edison, em ed- teda Edison na Dornyhu, to
bylo soukromé fi- em no tu Lucernu ((Lucerna)), sme tenkrát, to si
pamatuju, a na tom náměstí Svobody, bylo to mezi Rašínovou áá
Běhounskou. tam v tom místě. [v tom domě.] ((Úderka))
02.394
673:683
LS: a já sem myslel třeba kdybyste zkusila zavzpomínat ještě před
tím rokem čtyřicet pět, když vy sama ste chodila do školy, jestli se
stávalo, že by učitelé přímo jako k vám se vyjadřovali o těch
filmech.
MH: ne, nikdy ne.
LS: ne.
MH: nikdy ne.
02.394
696:715
MH: a zvlášť na té ob- em pedagogické akademii, to bylo ráno
vyučování, odpoledne vyučování. tehdy v sobotu se učilo, že, a na
gymnáziu, ee my sme třeba v primě měli latinu sedum hodin týdně. a
osum roků, teď deskriptíva byla dva roky, filozofie dva roky, tam
sme se měli co otáčet, takže na ně- na film nebyl,
LS: hm hm
MH: nebylo pomyšlení.
LS: dobře, takže můžeme přejít už k tomu pozdějšímu období, když ste
skončila tu obecnou školu, nastoupila ste na gymnázium, em tak bych
se zeptal, jak často ste chodila do kina v tom období, když ste
chodila právě na to gymnázium.
MH: vůbec ne.
LS: ne?
MH: vůbec ne.
02.394
717:727
LS: a potom, když ste dokončila gymnázium?
MH: pak sem šla na Slovensko, tam sem šla jednou do kina ve Staré
Ľubovně, a to byla taková ratejna, vzadu košťata, vědra, že sem
úplně zírala, jestli je to možné toto, okresní město, dosti velké,
zámek a taková bída, takže kino tenkrát bylo skutečně v plenkách.
LS: hm
MH: a předtím v Trebišově asi bylo kino, ale já sem tam měla sedum
kilometrů. a nebezpečno a vlci a tak dále, to...
02.394
731:731
MH: nešlo se od- to nešlo někam jít.
02.394
858:867
LS: a proč ste tady v tom období začala chodit častěji do kina než
předtím.
MH: no předtím em sem byla na Slovensku, čili nepřipadalo v úvahu, a
domů sem se dostala jenom o prázdninách.
LS: hm
MH: to bylo tak daleko, byly to rusnácké školy, řecko-katolické,
takže neexistovalo častějc cestovat,
02.394
993:1005
MH: a umřela. takže mít přítele v té době bylo nemyslitelný, a pro
mě dvojnásob, protože já sem od kvinty si vydělávala, hodinařila,
LS: hm hm
MH: jo? a pomáhala doma, takže časově neexistovalo. neexistovalo,
maminka byla nemocná těžce, já sem byla zapřažená doma i ve škole,
študovala sem na samé jedničky, takže. ale na to učení nebyl čas, to
je to nejhorší, že sem to musela stihnout úplně mimo. jo?
LS: [a do těch kin teda]
MH: [ani na kino nebyl čas.]
02.394
1756:1763
a eem a ta
Lucerna, tak em ta si už nepamatuju. vím jenom, kde seděl ten
pianista. toho si pamatuju, co se hrálo, dávno nevím.
LS: hm a byl tam jenom ten pianista, nebo tam byl ještě někdo další
z hudebníků?
MH: ne, jenom pianista.