Citát
2.351
301:315
no já si myslím, že sme chodili pořád, protože pak sem ee tam
sem se seznámila s manželem, [a to sme]
JV: [v kině?]
JC: no v tom, no von já sem tam přišla v jednaštyřicátým roce a von
ve dvaačtyřicátém. a to tak, no já sem byla slečna úřednice,
JV: [(do zaměstnání.)]
JC: [a von byl] učeň na drogisty.
JV: hm
JC: a tam to bylo tak zavedený, až se pak stal asistentem,
2.351
370:371
[ano, ano.] v padesátým šestým von by povolanej na to Maďarsko,
jo?
2.351
45:51
JV: rozenou devatenácet dvacet šest, a vy ste se narodila v Líšni,
JC: v Líšni, ano.
JV: v Líšni. ee chodila ste do Sokola a...
JC: do Sokola aj do Skautu.
2.351
901:901
já sem chodila pět let do klášterní školy,
2.351
68:105
LR: ee dále by mě zajímalo, jaké bylo povolání vašich rodičů do toho
roku devatenáct set čtyřicet pět.
EF: no rodiče moji byli staří, ale em ee pracovali v jézédé ((JZD)),
maminka. a otec, ten u dopravních podniků jako dělník. pracoval.
LR: a maminka pracovala?
EF: maminka, v jézédé ((JZD)). jo, počkejte, to ještě byla
v domácnosti.
LR: mhm.
EF: a byla totálně nasazená taky, že. ta pracovala v nějakym v té
závodě, tam jak se de do České, já nevim, jak se to menuje.
N1: Manoušek.
EF: Manoušek, jo, u firmy Manoušek pracovala. no a potom po roce
čtyřicet pět v jézédé ((JZD)).
LR: mhm, dobře. ee dále by mě zajímalo, jestli ste měla bratra nebo
sestru?
EF: ne. nic, nikoho.
LR: mhm a potom jakého vzdělání ste dosáhla? jenom stručně.
EF: středoškolského. [vzdělání].
LR: [mhm.]
EF: no a ehm pracovala sem ehm taky kde sem pracovala?
LR: to mě zajímá taky, jenom opravdu [stručně].
EF: [nó], napřed v Královopolské a pak se z toho utvořil Chepos a
z toho Cheposu sem šla do důchodu.
2.351
126:171
LR: k tomu navštěvování kina ee ve vašem dětství ee teď by mě
zajímalo ee ještě sem se chtěla zeptat, kdy ste navštěvovala tu
obecnou školu?
EF: já sem ji navštěvovala, jó to bylo, původně se menovaly Německé
Bránice, ale pak se přemenovali na Nové Bránice po roce čtyřicet
pět. tam sem měla e tu em obecnou [školu tam. na venkově].
LR: [mhm, navštěvovala ste] jí asi od roku?
EF: prosim?
LR: kdy? v jakých letech ste ji navštěvovala?
EF: ehm.
N1: (když ti bylo) šest roků.
EF: když mně bylo šest roků. no tak to znamená před <osmdesáti
lety>, ((směje se)) [to je (hrozný)].
LR: [mhm, (takže)] devatenáct set dvacet osm (asi to bylo)?
EF: ((směje se)) devatenáct set dvacet dva, no tak bez bez těch
techto, no tak před osmdesáti lety, osmdesát dva.
LR: mhm, takže devatenáct set dvacet osm. a pak se chodilo do obecné
pět let?
EF: no, do obecné ano, pět let. pak sem chodila do
měšťanky kounické, tam do Kounic ((Dolní Kounice)) a mhm em pak sme
se přestě- ve třinácti letech sme se přestěhovali tady sem do Brna.
LR: mhm.
EF: a tady sem pak pokračovala.
LR: a v Brně ste (bydleli kde)?
EF: a pak byla válka.
LR: mhm a v Brně ste bydleli kde přesně?
EF: bydleli? v [Medlánkách].
LR: [mhm], Medlánkách.
2.351
46:174
LČ: a kde jste bydlela do roku devatenácet čtyřicet pět. kde jste se
narodila.
IK: v Brně.
LČ: a kde ste...
IK: já sem se narodila v Brně, v Brně sem vyrostla, a sem tady dodnes.
LČ: a na jaké [ulici]
IK: [v Židenicích,]
LČ: v Židenicích.
IK: a to byla ulice em která me- ména se střídala, takže to byla
Poděbradova, untrtenvajnbergen ((Unter den Weinbergen)), a teď je to
Viniční ulice.
LČ: ano
IK: ale já sem se přestěhovala, tam sem bydlela šedesát roků,
LČ: hm
IK: a pak sem se přestěhovala sem, to je část Židenic říká se tomu
Juliánov.
LČ: ale do roku čtyřicet pět ste pořád bydlela v [těch Židenicích.]
IK: [ano ano.]
LČ: a kde kde jste chodila do školy.
IK: do školy sem [chodila]
LČ: [na měšťanku,]
IK: na obecnou školu v Židenicích,
LČ: ano,
IK: a em od páté třídy sem studovala na dívčím reálném gymnáziu
((Státní dívčí reálné gymnázium)) v Brně na Mendlově náměstí.
LČ: a em později ještě ste...
IK: vysokou školu Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. ovšem s
přerušením, protože já sem maturovala v době hajdrichiády
((heydrichiáda))
LČ: ano
IK: v dvaačtyřicátým roce, školy byly zavřeny, a pak sem teprve,
LČ: po válce,
IK: mohla nastoupit na vysokou školu.
LČ: a kdy ste se vdala?
IK: <počkejte, to si musim trošku uvědomit.> (.) já sem pak
vystudovala, učila sem, stala sem se kantorkou, a já sem byla za války
zraněná při bombardování, takže sem přišla o ňáký prsa, tady sem byla
zraněná a nemusela sem po absolvování Filozofické fakulty nastoupit na
venkov, jak nás potřebovali, kantory, a nastoupila sem na Křídlovické
taky v Brně, tam sem zase jela učit, ačkoliv sem byla vyso-
středoškolská profesorka, tak sem učila na národní škole,
LČ: hm
IK: potom sem přešla na Hybešovu ((ulice Hybešova)) tam sem
ředitelovala, to už sem byla vdaná.
LČ: ale to bylo tedy až po válce ste se vdávala.
IK: ano, po válce.
LČ: v padesátých letech.
IK: padesát myslím.
LČ: hm a jaké bylo povolání vašich rodičů em [když ste byla malá.]
IK: [tatínek byl] voják,
LČ: hm
IK: československé armády, a <později> kupodivu to souvisí s tim, když
válka skončila, tak on šel do civilu, a byl vedoucím kina.
LČ: aha
IK: takže
LČ: kterého?
IK: kina Jadran v Králově Poli.
LČ: aha
IK: no a maminka byla učitelka hudby, měla soukromou na klavír
vyučovala.
LČ: aha a měla ste sourozence?
IK: ne, já sem byla sama.
LČ: a vy ste tedy dosáhla vysokoškolského [vzdělání.]
IK: [ano.]
LČ: a to vaše povolání vlastně bylo celou dobu ste vyučovala.
IK: ano. potom byla základní em já sem ředitelovala na Hybešce ((ulice
Hybešova)), na em pětitřídní národní škole, potom sem em byla na
osmiletce, pak to byla devítiletka, pak sem přešla na Koněvovu, kde sem
dělala zástupkyni ředitele, a odtud sem přešla na Slovanské náměstí na
gymnázium, takže já sem se <z Brna vůbec nedo-> a tam sem skončila. a v
devětasedumdesátém roce.
LČ: hm
IK: tak skoro třicet roků sem učila, a to už na mě čekali v muzeu
moravském ((Moravské muzeum)), kde sem dělala třináct roků lektorku.
LČ: aha, takže potom ste ještě [(vyučovala.)]
IK: [ano, třináct] roků ještě učila.
2.351
54:58
LR: mhm a kdy ste se narodila? [rok?]
EF: [devatenáct] set dvacet dva.
LR: ahá, [opravdu]?
2.351
675:679
LČ: a chodila ste do kostela? nebo...
IK: já sem bez vyznání, ale kostely jako em sem vždycky ráda
navštěvovala. vlastně bez vyznání, no, pokřtěná sem byla, zpočátku sem
do kostela chodila, až později sem z církve vystoupila.
2.351
1994:1998
JV: [takže] váš život za té války byl poměrně normální? zas tak nic
zásadního se třeba nezměnilo?
JC: no tak ee vám to říkám, z toho mýho příbuzenstva nikdo zavřenej
nebyl, jo?