Citát

VP: takže to ale to se nevybíralo podle kina jako takovýho

LR: mhm

VP: podle toho, co tam [hrajou]

LR: [co tam] hráli mhm

VP: jo

LR: dobře

VP: a když to bylo jako zabraný vod Němců nebo nějak tak, tak se tam
nešlo.

VP: no, titulky německý možná byly, ale při čem to

LR: mhm

VP: že by to byl vojenskej film, to myslím si že ne.

LR: mhm

VP: že to byl třeba nějakej takovej s- ee společenskej film, ale že
měl třeba německý titulky, to [to to]

LR: [mhm]

VP: se může stát

LR: a pamatujete si, že by právě v době toho protektorátu se kina
dělila na, nebo byla některá kina německá chodili, tam víc Němci a
zase třeba kina česká?

VP: aha, jo to myslim že bylo.

LR: mhm

VP: nějak tak rozdělený (...) to právě si myslím (...), že to byl
ten Máj nebo tak nějak se (nějak) nějaké kino menovalo a já myslim,
že to právě

LR: mhm

VP: bylo někde tam (...)

LR: a to kino bylo teda německé?

VP: no myslím si, že byly kina, kde se snad víc promítali německy
než česky

LR: mhm a

VP: ale já si [myslím],

LR: [ano]

VP: že já sem to dost ignorovala

LR: aha

VP: že sem se o to nezajímala

JV: no, že ste říkala, že ste chodila do kina méně než před tím protektorátem.

LH: no moc málo, moc málo.

JV: a z jakého důvodu? že teda

LH: no protože sem tu němčinu nenáviděla.

JV: takže kvůli tomu že tam byla něm- ale dyť byly i české filmy.

LH: no tam, tam se zajedno, ze začátku když přišli Němci, tak dole to bylo česky, napsaný.

JV: no

LH: a potom už to vůbec nebylo napsaný.

JV: a když byly i české filmy? tak na české filmy ste nechodila?

LH: no, a tak zajedno to byl taky důvod, a taky oni se hned rušně bavili pouze německy.

JV: hm takže i kvůli těm divákům ste nechodila, ste cho-

LH: a lidi, a vona, počkejte jak vona to. rej rej, Němci jako, rej, hned byl klid.

JV: takže em ste chodila

LH: ne, na, já sem téměř přestala chodit. a všichni dost Češi. málo.

JV: ale

LH: zezačátku ano, ale potom sme se i báli, protože to bylo, dívejte se, to, když sme em em než sme přišli z kina tak bylo dost pozdě, a my už sme se báli, protože potkat Němce, on by něco řekl na nás, oni si umínili, no ten se na mě smál, a toto, a mně vysmíval, a už měl zase, jo, toto, to seš bedlivej a dobrej Němec, a a německy že, a už ste mohla viset.

JV: takže ste chodila do kina méně i kvůli tomu

LH: méně.

JV: i kvůli tomu že ste se cho- bála chodit venku,

LH: bála.

JV: dobře, takže ste říkala, že do toho kina ste neměla, nechodila ráda kvůli té němčině.

LH: ano.

JV: a to myslíte kvůli té němčině v těch filmech nebo kvůli té [že ste slyšela ty diváky.]

LH: [ne němčině, ne] kvůli němčině, ale já sem se bála těch Němců,

JV: takže těch diváků

LH: protože oni byli zlí. obzvlášť takoví třináct čtrnáctiletí.

LR: mhm dobře a když se vám ten film líbil, stalo se vám někdy, že
byste na něj šla víckrát?

VP: (..) no to sem jedině, no jo, já si na toho herce nemůžu
vzpomenout, to je ten francouzskej herec, to byly ty manévry nějak
se to jmenovalo, ale to nebyly manévry, to byl společenskej film.

LR: mhm

VP: (...) no teda (...) hm nevim (.) já sem s nim ty ty filmy, ty
všecky na ty filmy všecky chodila

LR: mhm a na některém ste byla teda i víckrát?

VP: a někdy jo

LR: jo?

VP: na těch manévrech určitě, takový nějaký manévry z lásky ((Velké
manévry)) nebo já nevím, něco takovýho

LR: mhm

VP: se to menovalo, to sem viděla ee aspoň dvakrát, ale jinak tak
sem nechodila víckrát.

VP: no já myslím, že by to tak aji bylo, protože já sem nebyla
takovej velkej milovník nebo já sem byla, ale já sem neměla v té
době tu náladu pro to

LR: mhm

VP: neměla sem tu volnost pro to a hm hm takže já sem to tak jako
[neprožívala]

LR: [mhm]

VP: jo, a pak už byla televize

LR: mhm

VP: tak na to už mi stačila televize [potom]

LR: [jo]

VP: jo, takže už sem potom nemusela [chodit]

JV: hm dobře a teďka bych se zeptala, kdy pro vás skončilo pravidelné navštěvování kina. třeba v padesátých letech nebo v šedesátých letech, kdy ste přestala pravidelně do toho kina chodit.

LH: no, teď když sem přestala vidět. no to je tak šest, tak asi k šestýmu roku. tak asi šest, no.

JV: dobře.

LH: protože je to veliké a mně se to míhá, bohužel.

LH: no my sme to doma potom sme přišli, a my sme to všecko probírali, a říkali to nehrál dobře, nebo hrál, ale já našim hercům velice fandím. všem. takovou Baldovou, ((Zdeňka Baldová)) to je, ona přece nehraje, ta, víte koho myslím.

JV: no.

LH: ta ona nehraje. ona to, jak kdyby to prožívala.

JV: hm

LH: a Růženka Nasková ((Růžena Nasková)) ta má tak ten hlas lahodnej, že ju musíte milovat, doslova, tu její krásu toho hlasu, a ona se na vás tak podívá, jak kdyby byla u vás. a je tech našich, hugo hás ((Hugo Haas)), třeba to Madla z, Madla em ne, Madla z cihelny. von si ji potom namluvil, a a namluvil si ju, a pak si ju vzal, on neměl děti tak hledal ňáký dítě, a oni spolu hráli dost často. a bylo to pěkný. no mohl by člověk namenovat ty naše herce, a em Voska ((Václav Voska)), to byl někdo. naša Ola, teda co je na fa- tak vybral si ju ve škole, myslím že už na gymplu, myslím že nevim teď přesně. no ale von, nebyla tam moc nějak dlouho, nějakejch pár těch ukázek.

JV: a když teďka mluvíme o těch hercích em takže vy ste teďka říkala ty herce které ste měla ráda, a proč myslíte že právě oni vás zaujali, třeba ten hugo hás ((Hugo Haas)) toho ste měla

LH: no, ten hugo hás ((Hugo Haas)) on taky opravdově hraje.

JV: hm takže když někdo hrál, to už ste říkala předtím, takže když někdo hrál tak jako opravdově, autenticky, tak to se vám [líbilo]

LH: [ano.] on ten, někteří ti naši herci, oni úplně, to vidíte na těch očích, ti hrají. a já jako děcko, když sem přišla sem, pořád sem hrála ňáký divadlo, a já su samý takový básničky písničky, a em pořád sem někde přednášela a to. tu poezii já mám pořád v srdci.

JV: dobře, ale třeba vzpomínáte si že by nějaké vaše hry byly ovlivněné filmem?

LH: no, často sem chtěla em často sem chtěla napodobovat taky, ňáký ty em ale přesně teď nevím ale hrozně se mně to líbilo, ty filmy, no a to sem se taky kroutila, třeba potom už taky pozděj, hodně pozděj, už potom byla, už i Věra Ferbasová, to už potom sem byla stará, já povidám já budu taky tak zpívat, dělali sme legraci s manželem. takže ráda, ráda sem měla všechny naše herce,