Citát
2.353
922:1006
LG: a upřednostňostňo- upřednostňovala ste němé filmy nebo zvukové?
LV: [zvukový]
LG: [zvukové]
LV: no jistě zvukový. rozčilovalo mě, protože (sem) vám říkám,
trochu blbě viděla, (že spíš) byly i ty tu- i ty titulky, že? no
LG: [jo]
LV: [no] to to byly, ty německý byly s titulkama teda hlavně, hodně
ty ee to bylo zajímavý, rakouský a nebo že se to točilo teda
v Německu to (teda já už sem teda) jako, byla příliš malá nebo co,
ale ty filmy nám ob- nás ovlivňovaly na voblečení, jaký měly ty
herečky šaty, jo a ( ) to tady měla s bílým, jo? to nás teda
jako jo, holky teda jo,
LG: takže ste se s s kamarádkama o tom hodně bavily [jo o těch (
)]
LV: [jo] no ta- no účes jakej má,
LG: ((smích))
LV: ee Lída Korková ee napodobovala tam ale e e Veselý se menoval (
) ten herec, nevidím neslyším jo, takhle rukama vidím ju před sebou,
vidíte no, sousedku jak byla před rokem si nevzpomenu, a na Lídu
Korkovou, (ale jim) padesát let předem si vzpomínám jak na stupínku
předváděla jak tam Veselý ano, Veselý se ten herec menoval teda.
LG: [a]
LV: [no]
LG: zpívaly ste třeba ňáké písničky [z]
LV: [no šlágry]
LG: ((smích))
LV: no šlágry, protože sme ee začínaly tancovat tenkrát to to
LG: mhm
LV: no tak jistě, ty šlágry sme znaly všecky. ee taky se jich
nedělalo tolik jak teď že?
LG: [jo no]
LV: [dneska] jo no no, dneska (.) s tim (.)
LG: takže ste si třeba přehrávaly i ty scény z těch vašich
oblíbených filmů?
LV: ee no, děvenko, nepřehrávaly, protože e e gramofón [ee]
LG: [ale ne] já myslím já myslím ee
LV: ee zpívaly, ale takhle, ale ee nepře- e žádný todle todle jako
by (jak) dneska si to natočí a hraje, tak todle absolutně nebylo,
tak to byl chudej život teda, kdybych řekla, proti dnešní mládeži,
LG: mhm
LV: té vymoženosti a toho.
LG: já sem ale spíš myslela, když ste říkala, že ta vaše kamarádka
ee napodobovala [toho herce]
LV: [e ano], no
LG: tak to s- to ste dělávaly?
LV: (...) no to (však tak nám to) asi tak utkvělo teda
v paměti, že se o tom [mluvilo teda]
LG: [mhm]
LV: jak hrála teda jak byla oblečená, jak byla učesaná, že? no tak
to jo teda ale no, ale že to teda napodobovala tak (..) ne-
nechodila sem s nikým ee do školy který by měl tak ňáký to, herecký
jako nadání [nebo něco]
LG: [mhm]
2.353
1197:1213
LS: ((smích)) co třeba reklamy? diapozitivy nebo krátké reklamní
snímky? to se tam objevovalo?
ES: objevovalo, ano.
LS: objevovalo?
ES: objevovalo.
LS: a bavilo vás sledovat třeba tady tyhle doprovodné k tomu
hlavnímu programu?
ES: ne. je- kromě týdeníků mě to nezajímalo.
LS: nezajímalo?
ES: ne.
2.353
727:742
LS: dobře, takže teď už přecházíme zase k té další části, což je
vlastně filmy a jejich výběr. (.) teď tady je otázka první. jak ste
si vybírala konkrétní film, na který ste šla do kina?
ES: jak sem vám říkala, já sem si nemohla vybírat. já sem musela se
podřídit tomu, kdo mně zaplatil vstupenku a kdo mě s sebou vzal.
LS: hm, hm. takže ste?
ES: takže sem nemohla prostě projevit, třeba se jí, mně se straně
líbila Hana Vítová, filmy s Hanou Vítovou, to sem nemohla. musela
sem jít na ten film, kterej mně byl prostě ne doporučen.
LS: musela ste se-
ES: podřídit.
2.353
696:725
LS: dobře. a teď tady mám otázku, jestli ste v tom kině potkávala
své známé.
ES: ano.
LS: hm. a hovořili ste spolu v tom kině nebo cestou z toho kina?
ES: cestou z toho kina.
LS: mhm. a o čem ste hovořili?
ES: no o tom filmu.
LS: o tom filmu.
ES: o tom filmu, samozřejmě. jak se to líbilo. (...) jaká byla
spokojenost.
LS: takže se vám opravdu často stávalo, že ste v tom kině potkávala?
ES: známé, ano. spolužačky nebo spolužáky.
LS: takže i třeba s tatínkem když ste šla z toho kina, tak?
ES: tak sem se pozdravila prostě se známýma a zůstala sem chvilenku.
ne dlouho, ale chvilečku, protože tatínek mi to toleroval.
LS: a i s tatínkem ste potom hovořila o tom, co v tom kině bylo?
ES: ano, ano, ano. to vždycky byla debata.
2.353
1215:1219
LS: dobře. byla ste někdy tady v tom období do toho roku čtyřicet
pět přítomná promítání filmů v domácnosti? že by doma měl někdo
promítačku?
ES: nikdy ne.
2.353
1026:1057
LS: hm, dobře. teď tady mám otázku. vlastně už sme taky o tom
mluvili. český, německý film a tak dále. jestli pro vás bylo
důležité, v které zemi ten film vznikl.
ES: ano. samozřejmě. když to byl italský film, tak to pro mě zase
bylo něco jiného, jako třebas rakouský film nebo německý film.
LS: a preferovala ste nějakou tu národnost? z hlediska těch filmů?
ES: rakouskou.
LS: rakouský film ste měla-
ES: ráda, ano.
LS: takže úplně nejradši ste měla rakouské filmy?
ES: ne, to nemohu, nejradši sem měla český. ale na druhým místě byly
rakouský filmy.
LS: dobře. takže ste vlastně nebyla vyhraněná, že byste chodila
vyloženě třeba jenom na rakouský a český film?
ES: ne. chodila sem prostě, jaká byla příležitost. za toho
protektorátu nebylo moc možností.
LS: hm.
ES: to byl buďto český film, nebo německý film, nebo sem tam ten
italský.
LS: tam už se zúžil ten repertoár těch kin.
2.353
591:594
LS: hm, hm. aa takže vlastně to zůstávalo potom tím vaším oblíbeným
kinem, když ste se přestěhovali do té Krpole ((Královo Pole)).
ES: ano, do Krpole ((Královo Pole)), tak ten Union.
2.353
177:182
kdežto excelzior
((Excelsior)), tam byly <jenom takový vobyčejný> židle a a
LG: mhm
LV: a jako s tím, no. (.)
2.353
407:414
LČ: [stejně málo. tak se] možná budeme rovnou bavit o tom, když už ste
byla v Brně, když ste [se sem přestěhovali.]
MS: [to sme chodili každý] týden.
LČ: tak to už ste chodili tedy (.) každý týden.
MS: ano.
2.353
332:349
LČ: a hm ve škole se nějak zmiňovali o kině třeba, že by (.) vám něco
doporučovali nebo...
MS: na obecné škole určitě ne, na měšťance taky ne (..) já nevím. ee to
je, to byla úplně jiná doba to n- nebylo, aby oni nám z- ze školou se
nepamatuju, že bysme celá třída šli na nějakej film. to možná ta místní,
Rosičtí, protože my sme byli tam do té měšťanky chodili Neslovice,
Tetčice, Ostrovačice, Říčany ee m- (.) tady Zbýšov, Babice,
Kratochvílka. to (.) ani školy nebyly tehdy.
LČ: a v tom dětském věku pro vás byl film nějak důležitý? to že ste teda
[mohla ( )]
MS: [no asi že jo, asi že jo], že byl. protože člověk mohl přemýšlet,
uviděl něco novýho, co jako na venkově nebylo. a (.) nemyslete si, já
doposud jak sem stará, tak hlavně přemýšlím na ty starý věci a ty mně,
když nemůžu spát a jako já těžko s- usínám, jenom na prášky, tak ee se
mně promítá jenom to mládí, co sem prožila, a to bylo krásný.