Citát

ale do kina sem teda chodíval strašně
dost často, no když sem byl malé, no chodili sme na Laurel a Hardy
strašně často.

LG: ((smích))

JB: a nebo na šaplina ((Charlie Chaplin)), že šaplin ((Charlie
Chaplin)) Laurel a Hardy, potom na toho Burijána ((Vlasta Burian))
sme chodili hodně, ale na takový ty veselohry hodně, Frigo na
mašině, to byly všelijaký ty americký ztřeštěný,

LG: jo

JB: no takový kreslen-, na Sněhurku sme chodili, Sněhurka a sedum
trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to byl první americké
barevná pohádka.

AV: á, jaký byl postoj třeba, e, školy, kterou jste navštěvoval,
k filmům a ke kinům, jestli se učitelé nějak vyjadřovali

MH: [ne],

AV: [k filmům]

MH: ne.

AV: ne, ne, ne. mhm.

AV: mhm, (...) jak často jste jako dítě, desetileté, tak chodíval do
kina?

MH: no tak jako desetileté, no tak jednou, dvakrát týdně.

AV: mhm, mhm, a do toho kina jste chodil s kým? sám, [s kamarády]?

MH: [sám].

AV: sám.

MH: sám.

AV: ee, a která kina jste navštěvoval tady v Brně?

MH: všechna.

AV: všechna? ((smích)) [aha].

MH: všechna. [i] kerý byly zrušený, já nevím, jesi víte o tom něco,
na na Dornychu bylo kino, (.) eee, (.) teď nevím, jak se to
jmenovalo původně, za války to přejmenovali na Viktoria,

AV: mhm.

MH: a to bylo v listopadu čtyřiačtyřicátým vybombardovaný.

AV: mhm, Edison to byl, mhm.

MH: Edison.

AV: Edison, mhm, mhm.

MH: no pak, na výstavišti bylo kino Luna,

AV: mhm.

MH: to po válce zrušili a udělali tam divadlo z toho.

AV: mhm. a měl jste nějaké oblíbené kino, do kterého jste rád
chodil, anebo [naopak] třeba nějaké, kam jste nerad chodil?

MH: [né]. ne, ne.

AV: ne, všechna.

MH: já jsem je měl podle filmů ((smích)).

AV: mhm, podle filmů.

AV: mhm, (.) vzpomínáte si na svoji první návštěvu kina?

MH: jé, tak to vám neřeknu. počkejte, to bylo ještě před válkou,

AV: mhm.

MH: a vím, že jsem tehdy dostal, už nevím, co to dávali, že jsem
dostal strach, že jsem utekl ((smích)),

AV: ((smích)), takže to jsou vlastně nejstarší vzpomínky na kino?

MH: a vím ale, že tehdy dávali rouzmery ((Rose-Marie)),

AV: mhm.

MH: a to jsem chtěl jít, a na to jsem se nedostal, poněvadž to bylo
mládeži nepřístupné, jo, až asi před patnácti lety to dávali
v televizi, tak jsem si to nahrál.

AV: vůbec to na vás nějak nezapůsobilo... hm, a ten výběr filmů byl
nějaký trošku jiný, pozměněný, třeba ta programová nabídka? po tom
roce třicet devět než předtím?

MH: jo tak předtím, říkám, to moc nepamatuju,

AV: hm.

MH: poněvadž to jsem byl na tom Slovensku, to jenom vobčas, že jsme
přišli do toho kina a...

AV: hm.

MH: konkrétně pamatuju Tři bengálští jezdci ((neidentifikováno)), že
jo, ((smích))

AV: hm.

MH: anglickej film, to jsem chodil málo, až teprve za války jsem
začal chodit.

JB: [no to ty týdeníky] to bylo ve filmech, jo, před každým filmem
byl týdeník anebo krátké film eště a ten krátké film byl kolikrát
dlouhé aj ((smích))

LG: ((smích))

JB: a kolikrát to bylo takový no, že se to lidem nelíbilo, jo a to,
ale obyčejně to mělo ňáké smysl že, no protože to nebyla taková
nejaká hovadina, která se hrála normálně, že,

LG: mhm

JB: to bylo to něco z přírody, anebo nebo něco takovýho poučnýho to
bylo, že,

JB: tak s kamarádama moc sem nechodil, protože moc sem tech kamarádů
neměl, měl sem tady toho, a voni byli chudáci, jo von mu umřel otec
tady tomu kamarádovi a matka ta dělala, bydleli ve sklepním bytě, jo
a peníze neměli, vona jenom měla za uklízení v tym baráku, takže von
nemohl moc chodit do kina, ale von byl strašně uč- von se učil furt,
jo, von je matematik, jo. von se učil a já sem se zase nerad učil,
ja sem chodil radši do kina. ((smích))

LG: ((smích))

JB: a tak otec práci měl, jo, tak já dycky sem e on ně dycky nějakou
tu korunu dal na to kino, no. (.)

JB: taková ta kovbojka, no, a to právě chcu říct to když sem byl ma-
malé, tak sem to samý kovbojky, samý veselohry a český filmy hodně s
Marvanem ((Jaroslav Marvan)), že a s Burijánem ((Vlasta Burian)) a
takový, no.

LG: e jak ste si vybíral ty filmy, na které ste šel potom do kina?
podle čeho ste si vybral?

JB: no podle to byly cedule, to jak aj teďka eště to v kině je,

LG: mhm

JB: a tam byly ty fotky tech filmů, že, a bylo to napsaný tam kdy se
to bude hrát no a teď člověk už aj ty herce znal dost, tak si řikal
to zase bude dobrý, že byl předtím na nějakým filmu, no tak se na to
šlo, no ale to člověk neviděl, jestli to bude dobrý anebo nebude no,
no ale se člověk mohl zeptat někoho, bylo to dobrý nebo nebylo, že.
to je umělý nebo?

LG: já sem si celou dobu řikala, [no to je živý]

JB: [to néni], to je živý.

LG: a em bylo teda důležitější to kino, nebo ten film samotný? jako
[rozhodoval ste se]

JB: [no ten film.]

LG: takže ste když ste chtěl vidět [ňáký film...]

JB: [to kino to mě] ani tak nevadilo jaký bylo, no tak pokud tam
nebyly ty blechy náký no, to člověk dycky dotáhl nějakou blechu z
toho, no to se smějete

LG: [mně to připadá]

JB: [ale to byly blechárny], no vyloženě no, to sme přišli dom a už
sme honili blechy, no ((smích)).

LG: ((smích)) a em vy ste říkal, že ste získával ty em informace o
těch filmech z těch e z těch vývěsek.

JB: no jak byly ty no, to bylo aj dopředu třeba, co se bude hrát až
třeba druhé anebo třetí film, tak už tam byly takový cedule,

LG: mhm

JB: zvlášť tam na té Marxové ((Lido bio)), to byla c- cedula no co
se hraje co se bude hrát teprve bude hrát potom, no. no a to byly
pěkný takový fotky velký tyto z tech filmů, jo,

LG: mhm

JB: na tu dobu jako to bylo pěkný, no, no ty reklamní no takový
fotky. (.)

LG: a měl ste radši němé nebo zvukové filmy?

JB: no zvukový, no měl taky si zezačátku taky si pamatuju,

LG: mhm

JB: jako kluk tak právě tady na té Bratislavské ((kino Orania)), tam
pouštěli k tomu hudbu, jo, no tam hráli ten film a teď k tomu z
gramofonové desky se hrála hudba, no. (.)

LG: a byl ste třeba někdy u na projekci němého filmu, kde hrál ňáký
živý orchestr? nebo ňáká kapela?

JB: no je možný že sem byl, ale kdy to bylo a na čem to nevim, no.

LG: mhm. a první zvukový film, který ste viděl?

JB: jak?

LG: první zvukový film, jestli si vzpomenete

JB: to si nevzpomenu jaký.