Citát
2.351
224:231
eště ten první chlapeček mně ve válce zemřel, vona nebyla von
dostal takovej silnej průjem a nebyla rýže, nebylo nebyla ani nebyl
čaj ani nic no tak tenkrát to mělo strašně moc tech kojenců, tak
zemřel a já jsem potom, to víte, chtěla sem zase hned druhý (.) tak
sem měla v pětaštyrycátém roce, se mně narodil, zase chlapec, ten za
mnou teda chodí tady sem a je moc hodnej a už je taky v důchodě a
eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se
narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně,
2.351
212:218
LČ: a vy sama ste až do důchodu teda byla švadlenou?
LŠ: ano.
LČ: ano.
LŠ: já mám štyrycet roků odpracovaný.
2.351
48:90
LČ: na rok vašeho narození,
LŠ: aj j jako de- em
LČ: [můžete to říct] celé,
LŠ: [jenom rok.]
LČ: jinak stačí rok.
LŠ: devatenáctýho devátý, dvacet. devatenáct dvacet.
LČ: a kde jste bydlela do roku devatenácet čtyřicet pět,
LŠ: v Brně tady, na Kabátníkově ulici.
LČ: na Kabátníkově ulici. a do jaké školy jste do té doby, vlastně
do roku čtyřicet pět, chodila?
LŠ: no já sem chodila na Kotlářskou,
LČ: ano?
LŠ: aj do štvrté měšťanky, jako a pak sem chtěla jít na obchodní
akademiu, jenže byla už jsem přihlášena ale, manžel ee manžel
tatinek mně zemřel, víte, tak maminka by to bývala neutahla sama,
ještě jsem měla bratra, tak sem se šla učit na švadlenu.
LČ: a to bylo kde? v Brně,
LŠ: ano v Brně, tady v Černých Polích u nějakýho ha- Hanákovi se
měli oni měli tu Krkonošskou tržnici na Lidické ulici vedle ee jak
je pasáž tam [víte?]
LČ: [mhm].
LŠ: tam nahoře kavárna bývala, to v té pasáži
LČ: a to ste [začala]
LŠ: [a hned] těsně vedle bylo měli obchod, potom měli ještě obchod
filiálky v Bratislavě a a v Krkonoších, tam měli hotel Morava, tak
tam u nich sem se vyučila.
2.351
104:180
LČ: ne v pořádku. ee v jakém roce jste začala chodit do učení?
LŠ: jó no no tak hned [jak sem vyšla]
LČ: [kolik vám] bylo?
LŠ: no tak bylo mně patnáct roků.
LČ: mhm.
LŠ: ano
LČ: takže v tom pětatřicátém ste začala chodit do učení.
LŠ: ano. ano ano.
LČ: a do to a dva roky ste teda ď- chodila na [tohlecto učení],
LŠ: [ano], dva roky byla tehdy učební doba, já jsem se vyučila jako
na pánský prádlo, u nich.
LČ: a potom jste dělala co, po těch dvou letech?
LŠ: pořád sem šila.
LČ: šila ste u nich ste, nebo...
LŠ: no u nich, ale potom jako to že zrušilo (.) a (.) tak potom jsem
(.) pořád sem šila no tak (.) nejdýl sem napřed bylo Oděvní tvorba,
byla, tam jsem šila a potom se to zase změnilo Oděvnictví města
Brna,
LČ: mhm.
LŠ: no tak jsem tam byla třicet roků.
LČ: takže už od toho roku třicet sedum ste začala šít,
LŠ: ano.
LČ: pro tu, Oděvní tvorbu, hnedka nebo...
LŠ: ne třicet sedum eště né, to sem byla pořád u těch [Hanáků,
víte?]
LČ: [ano.] takže do války ste byla u těch Hanáků?
LŠ: ano a ve válce sem měla sem se vdávala už,
LČ: ano.
LŠ: to mně bylo třiadvacet roků dvaadvacet a v třiadvaceti rokách
roku jsem měla chlapečka,
LČ: takže ste..
LŠ: jsem byla doma jako.
LČ: mhm.
LŠ: ano.
LČ: ano.
LŠ: ano.
LČ: á jaké bylo povolání vašich rodičů, před válkou a v době [války]
LŠ: [maminka] byla em v domácnosti jako, vona mě pak vopatrovala
děti že a, a předtím chodila uklízet, no tatinek, já jsem měla
tatínka, ten byl mědíkovec první brněnské ((První brněnská
strojírna)) jako montér a on jezdil do zahraničí, byl tam mistr a
jezdil do zahraničí tam stavěli cukrovary,
LČ: mhm.
LŠ: takže on byl v celé Evropě víte?
2.351
189:203
LČ: a měla ste sourozence?
LŠ: ano, bratra.
LČ: bratra staršího, nebo kdy se narodil on
LŠ: bratr se narodil ve dvaadvacátém roce [my sme byli]
LČ: [takže byl mladší?]
LŠ: jenom o šestnáct měsíců [od]
LČ: [mhm.]
LŠ: od sebe mladší.
2.351
476:478
LG: mhm a em chodila ste do kostela nebo nějak em?
JK: em ani ne
2.351
786:801
LG: mhm jo a vzpomenete si na první návštěvu kina po osvobození?
nebo jakoby když ste...
JK: to teda ne
LG: em-em, jo [(teď) tu mám mhm]
JK: [já ( )] já byla zavřená a ztratila sem rodiče, že? za války
LG: mhm
JK: tak takové věci mě [absolutně]
LG: [jo jasně]
JK: nezajímaly
2.351
30:161
LG: a na rok narození?
JK: co?
LG: rok narození, kdy ste se [narodila]?
JK: [dvacet] jedna
LG: mhm
JK: devatenáct dvacet jedna
LG: a ee kde ste bydlela ee do konce roku devatenácet štyrycet pět?
JK: no tak (.) narodila sem se na Kozí
LG: [mhm]
JK: [se] menovala ta ulice (.) v Brně
LG: mhm
JK: a (.) já nevím co k tomu ještě chcete [slyšet]
LG: [jo]
JK: nebo co?
LG: em d- do které školy ste chodila?
JK: (do které) do (.) reálné gymnázium
LG: [mhm]
JK: byla ta [škola]
LG: a pamatujete si v které části Brna byla?
JK: prosím?
LG: v v které části Brna ta škola byla jestli si vzpomenete?
JK: (ta) škola?
LG: to gymnázium
JK: ve prospěch e ve prospě ((přeřeknutí, míněno prostřed)) mě-
města
LG: jo jo mhm a em potom z té ulice Kozí pak ste se někam stěhovala
během [(do toho)]?
JK: [no my] sme tam byli dokud nás e jako ee Němci ne- [ne-]
LG: [mhm]
JK: nezavřá- ne nezabásli, [že]?
LG: [mhm] a to bylo kdy?
JK: (to) štyřicet (..) št- (.) štyřicet jedna
LG: mhm (.) em a čím byli vaši rodiče? jaké měli povolání?
JK: e e otec e (.) ( ) to (mu) dělá bude dělat velké potíže tady
toto
LG: jestli si nemůžete [vzpomenout]...
JK: [otec otec] byl právník
LG: mhm
JK: a studoval ve Vídni a s vyznamenáním sko- zakončil tu šk- e to
gymnázium
LG: to musel být [chytrý]
JK: [a potom] prosím?
LG: že m- že musel být jakoby hodně chytrý, když zakončil s
vyznamenáním
JK: j- já vám nerozumím
LG: jo tak t- to je jedno, tak já přejdu k další otázce a a vaše
maminka? em ta byla v domácnosti?
JK: ona byla v domácnosti [ano]
LG: [mhm] a em měla ste nějaké sourozence?
JK: ne
LG: ne e? a em vy ste potom měla jaké povolání?
JK: jak povolání? já sem ( ) tam byla do do té doby [dokud mě nás
Němci]
LG: [jo mhm ale potom]
JK: ne- ne- z- za- za- ne- no tak mi [pomožte]
LG: [nezavřeli]
JK: dokud n- nás n- Němci nezabásli [( )]
LG: [mhm]
JK: nechci (že) nechtěla sem ( ) ten v- výraz použít, zabásli,
(tak) zavřeli, [že]?
LG: [mhm]
JK: dokuď nás Němci nezavřeli do koncentračního tábora
LG: mhm
JK: a tam sem já byla (od) roku štyřicet jedna do roku štyřicet pět
LG: mhm
JK: sem celou tu dobu byla v koncentračním táboře zavřená
LG: a potom ee po válce e ste?
JK: po válce? po válce byl normální život, že? (to) člověk (.) to už
to sme byli potom už normálně ve škole
LG: mhm
JK: už sme byli (na) vysoké (no to) nevím co k tomu bych měla říct
2.351
820:846
JK: já vím jenom že prostě když když skončila válka
LG: mhm
JK: tak (.) část... já sem byla nemocná, já sem měla tuberkulózu
LG: mhm
JK: takže takové věci vlastně mě vůbec nezajímalo
LG: mhm
JK: vůbec ne
LG: jo [a]...
JK: [to] musíte vědět když to o čem co by mohlo zajímat mladého
člověka když když má těžkou tuberkulózu a a a tak co co by ho mohlo
zajímat?
LG: mhm (.) a ještě když se [teda]...
JK: [ten se] jedině zájem je výhradní zájem uzdravit se
LG: mhm
JK: pokud ee ho nezabili ty Němci, že?
2.351
283:290
JV: a se školou německou, že jo vy ste chodil nejdřív do německé školy,
PD: jo jo.
JV: a potom teprve v osumatřicátém do [české, že.]
PD: [sem přešel] do [českého gym-]
JV: [čili tohle bylo] z té fáze (němec-), [když ste chodil do německé
školy.]
PD: [to je fáze německá,] jo,
JV: to je důležitý.