Citát
03.385
117:118
moje em matka byla, tak mě jaksi kulturně ovlivňovala spíš
směrem k muzice, a a vodila mě na koncerty, a na operu.
03.385
402:416
CN: potom posléze teda mě na ten klavír od první třídy myslím nechala
vyučovat, a tak, takže tam se soustředila její snaha ze mě něco
vytlouct, a tak tam to to byla pravidelná abonentní teda účast na
koncertech,
JV: hm
CN: a jak se to slušelo v takové té měšťanské společnosti na ty opery
sme chodili. nevzpomínám si, že by maminka šla třeba na činohru. em to,
to taky může něco říkat, ten film teda nahrazoval asi dramatickou
oblast vůbec u ní.
JV: hm
CN: no a u mě teda patrně tak taky, no.
03.385
594:599
CN: já si pamatuju řadu písniček třeba i z divadla, ale to už je jiná
oblast zase. tady byly dva kašpárci, dvě divadla kaš- dospělých
kašpárků, ne jenom loutková divadla, a tak u jednoho taky, dneska sem
si zrovna vybavil takovou jednu písničku, taky podobně elementární
melodicky jednoduchou chytlavou, pro děti, tak zřejmě sem si písničky
pamatoval
03.385
1490:1508
JV: hm dobře. a ještě bych se zeptala, jaké jiné druhy zábavy ste měl
rád. říkal ste, že ste měl rád tu muziku, takže ste chodil na ňáké
koncerty?
CN: já nevím jestli to dokonce byla pro mě zábava tehdy, možná že to
byla taková jako ukázněně přijatá norma, teda mé maminky řekněme, nebo
některých našich příbuzných, poněvadž to zase sestřenice a bratranci
taky hráli na něco, strejček byl profesionální muzikant, a tak, ale em
ano, to byla taková výplň, no a jistě četba. sportu sem moc nedal,
poněvadž sem byl dost nemocnej, s plícema, no a ale potom zejména v
době vod těch mejch třinácti let dále, to znamená rok devatenácet
čtyřicet čtyři a později, tak ta skupina tý křesťanský mládeže, to byla
taková vohromně teda kulturně a sportovně silně em nabitá forma života,
kdy sme teda vedli spoustu společnejch akcí, a výletů nebo nebo
recitačních pokusů, nebo hudebních, hudebních produkcí v tom kruhu, a
tak dál, to s čím se mládež baví. em dneska se tím baví všudyskde, ale
tehdy to nikde jinde nešlo, to bylo jedině tam ještě byl ten prostor
svobody, takže literatura, a takovýdle zájmy, to se, to se konalo,
právě pro tuto mládež tam.
03.385
220:230
MS: [no, v tom] šestačtyrycátym roce, když přišly děti, to už sme
nemohli oba dva chodit, ale pak sem teda chodila do divadla.
LČ: jo.
MS: (zase.)
LČ: ( )
MS: a jenom teda poblíž (domu) teda, ( ) na Lidické jak bylo, tak tam
sem chodila do kina.
03.385
245:246
tehdy nebylo rádio tehdy nebylo nic. tehdy
se chodilo do kostela, aby se nějaké něco člověk dozvěděl
03.385
880:939
LČ: a kromě toho kina ste měla nějaké druhy zábavy, kterým ste se
věnovala třeba pravidelně, kromě vedle kina prostě třeba?
MS: ee divadlo.
LČ: [divadlo.]
MS: [sem] měla předplatný do divadla, to muž hlídal a já sem měla
předplatný do divadla. to sem chodila.
LČ: a třeba jiné aktivity myslím třebas i sportovní nebo hmm nebo
[turistika nebo]
MS: [hmm já sem] sportovní antitalent.
LČ: ne, [to vás ( ).]
MS: [ne], dřív sem strašně seděli sme na zemi, dívali se na hokejisty,
my sme měli mezi prvníma už v šestapadesátým roce televizi.
LČ: mhm.
MS: [vída-]
LČ: [takže] v té za za [té]
MS: [a]
LČ: války [s vlas- vlastně to byla konkurence s divadlem.]
MS: [ale teď e úměrně věkem] vůbec na sport. jo tak někdy když je
Olympiáda, tak se dívám, ale už ne, už ne, už ne.
LČ: a tehdy tedy ste chodila spíš do divadla do kina, ale jinak vlastně
jiná aktivita [to spíš ne-]
MS: [jinak ne], jinak sem ža- s dětima do parku, nebo do toho dětskýho,
nebo do Radosti ((Radost)) na Bratislavskou do toho
LČ: [divadýlka].
MS: [loutkovýho] nebo co tam bylo, tak sem chodila s dětima. a potom jak
sem byla zaměstnaná, tak ee, když ste měla náročný zaměstnání,
LČ: tak [nebyl ani čas.]
MS: [tak ste] byla ráda, že ste přes celý Lužánky donesla nákup dom,
uvařila v pět hodin dennodenně se vařilo v pět hodin byla večeře oběd,
pak kdo si jako co našel, nebo studená večeře. a už sem byla ráda, že
sem. já třeba v té knihovně sem měla náročný zaměstnání. starosti a tak,
to mě, jo, potom sme našli zálibu ježdění do Jugoslávie, když sme
dostali.
LČ: ale to už bylo později vlastně.
MS: to bylo od [pětašedesátýho]
LČ: [mhm.]
MS: roku.
03.385
816:834
LH: ehm. á jaké druhy jiné zábavy kromě kina ste měl v té v té
[době?]
BH: [hudbu.]
LH: hudbu. á dával ste jí třeba někdy přednost před kinem?
BH: ano.
LH: jakým způsobem? [třeba chodil ste...]
BH: [no protože] v té době, v té době sme měli jako jako mladí s-
svůj taneční orchestr. (..) a tak emm sme mm mívali zkoušky
pochopitelně, (.) že s-. (.) místnost sme neměli kde, tak sme prostě
jezdili po hospodách, kde měli klavír.
LH: hm.
BH: jo, abychom mohli hrát. (..)
03.385
836:855
LH: vy ste říkal, že vy ste se vlastně u toho ee profesora Tomáš-
BH: Tomaštík.
LH: Tomaštík, [Tomaštík.]
BH: [Tomaštík.]
LH: ee že ste se u něj učil na housle.
BH: ano, [osum let.]
LH: [takže tam...] hm, takže v tom tanečním orchestru ste hrál ee
také [na housle?]
BH: [né hrál] sem, hrál sem doprovodnej ee nástroj kytaru.
LH: takžé v podstatě ta hudba vás [em zlákala?]
BH: [ano hudba] mě pro hub- hudba mě provází celej život.
03.385
1022:1029
LH: zhruba tak, že tam j- jako tá návštěvnost těch kin trošku
poklesla, protože nebyla nabídka, nebylo to, co by vás zajímalo.
BH: n- nebyla to co ano, a byly jiný zájmy, už.
LH: tím myslíte co třeba?
BH: co? hudba.