Citát

a války ovšem
už byly propagační, že jo, jak p- přišel protektorát v roce třicet
devět, tak Němci to ovládali a už to buď šla propaganda a to sme
naopak sabotovali jako Češi týdeníky, ale Němci potom to viděli, že
každej de až po ty, že se čekalo před kinem až bude týdeník, protože
tam byly hrdinný armády německý, že jo, a my sme je nenáviděli,
Němce, to bylo úplně stoprocentní skoro, že jo, všichni nenáviděli
sme válku a Němce, tak sme tam nechodili a oni potom řekli, esli
nepudete hn- prostě jak se začaly hrát týdeníky se zastavělo kino a
lístek nelístek, nikoho tam nepustili, když ne tam nebyl od začátku,
no tak sme to museli vidět, no. ((smích)) to byly takové věci,
dneska už těžko pochopitelný, ale to

JV: mhm

MJ: to si člověk tak vzpomíná, no.

JV: mhm á e učitelé se ňák vyjadřovali k filmu v té době?

MJ: no jo, no když nás tam vedli, tak řekli, co tam bude a pak sme o
tom třeba mluvili ve škole.

JV: mhm á

MJ: to bylo v rámci občanské nauky, ale to tam šla celá škola nebo,
to se tedy neučilo nebo tak. můžu se napít, jo?

JV: á zeptala bych se, jak často ste v tomto cho- období chodil do
kina? od těch deseti let výš.

MJ: (..) no, to bylo teda e já to no tak řekněme ee dvakrát za
měsíc, no.

JV: mhm dobře. á (.) e která kina ste navštěvoval? změnil se teda
výběr těch kin? e vy ste říkal, žé s rodiči ste chodil do jiných kin
než s těmi kamarády teda, že ste

MJ: s rodičema?

JV: ano, že ste s ro[dičema]

MJ: [no do] těch dražších.

JV: ano.

MJ: to sme aj když sme e chtěli jít sami tak oni řekli, že nám tu
pětikorunu nedají, že jo, že nám dají dvě koruny a tak sme chodili
do těch kin na periferii a těch míň co dávaly co byly lacinější.

JV: mhm dobře. á měl ste ňáké svoje oblíbené kino, které ste
navštěvoval nejvíc, kam ste chodil nejradši?

MJ: no oblíbené né. no do do Lucerny ((Lucerna)), protože to bylo
nejblíž a bylo to laciný.

JV: mhm, dobře. á bylo ňáké kino, která které se vám vůbec nelíbilo,
do kterého byste třeba nikdy nešel? v Brně.

MJ: ne.

JV: nebylo. mhm. a teďka bych se zeptala ee na chování v kině. jak
ste se v kině obvykle choval? ee takže například jestli ste měl ve
zvyku něco jíst nebo pít v kině, jestli ste...

MJ: ne.

JV: ne- nejedl. á diváci ostatní třeba jedli nebo pili v kině?

MJ: ne.

JV: aha. á eště jestli byl během projekce ňáký hovor, jestli ste se
třeba bavili mezi sebou s kamarády? během filmu.

MJ: to jo. to když někdo a to ostatní je vokřikovali pššš ticho
((hlasová imitace)) a tak.

JV: á stalo se tře-

MJ: pokud někdo to takle vyrušoval.

JV: mhm. a stalo se třeba, že by někoho vyvedl uvaděč? ňákého
člověka, který vyrušoval.

MJ: ee

JV: jestli uvaděč někoho třeba vyvedl z toho kina, když někdo rušil.

MJ: ee ne ale pohrozil.

JV: mhm

MJ: to vim, když sme byli v Lucerně ((Lucerna)), to bylo takový
kino, kde byl děsnej nával, protože oni tam ty lístky ee, to nebylo
podle e sedadel, každý chtěl být vzadu, tam to bylo tak zvýšený, tak
dycky hrrrk a ten nás držel a a toto, ale em že by vyvedl, to né, to
by musel nějak ně- dělat ňákou moc velkou pos- to si nepamatuju.

JV: mhm

MJ: ale chodili a šprycali takovou tu lesní vůni, protože tam byl to
vy- vět- klimatizace nebyla, že jo, když tam bylo narvaný lidma, tak
to byl (.) k zalknutí, ale to to my sme necejtili to em si člověk
necítí, že je toto, že jo, ale tak to patřilo jako em jako sme dycky
vstávali a čuchali honem k <sobě (ty)> ((smích)), šak víte co to je,
jo, ten...

JV: ano.

MJ: sprej. chodil kolem a to patřilo jako, to je dobrý kino, oni nám
tam aj řekněme za eee pokropí a nebo nám tam ee nás tam prostě ee
dají takovej požitek, že je tam vůně, provoní to ten vzduch. a to
jenom tak, to dělali v Lucerně ((Lucerna)), jinak ne.

JV: mhm takže jenom v Lucerně ((Lucerna)) tohle to dělali? to
nedělali i v jiných kinech?

MJ: já sem to nikde neviděl. možná, nevím.

JV: mhm dobře.

JV: že, nebyla ňáká kina chápána jako že to sou pro Němce kino, že
tam chodí hlavně Němci.

MJ: no možná měli v Německým domě ((Německý dům)). to stálo
uprostřed (.) Lažanskýho teďka Moravskýho náměstí ((Moravské
náměstí)), tam měli voni.

JV: mhm

MJ: a e tam možná měli kino, ale jinak né.

JV: mhm. á některé kino, třeba české, že by bylo, že by tam Němci
nechodili.

MJ: no to většina, protože ď- (..) no za protektorátu všichni
němečtí vojáci a b- byly to německé filmy, no tak tam chodili taky,
že jo no.

JV: mhm

MJ: to to se nerozlišovalo.

JV: dobře. ee teďka bych se zeptala, jestli ste chodil do kina více
nebo méně než ee dříve. jestli ste za toho protektorátu ňák ee začal
chodit do kina více než před tim protektorátem.

MJ: no chodil, protože sem b- byl starší.

JV: mhm

MJ: a chodili sme s kamarádama a jako děcko to sem, to byl takovej
víceméně svátek, když sem šel do kina. no málo taky těch filmů,
tolik nebylo, já nevim. no za protektorátu nic jinýho nebylo, ani
divadla e se český opery už moc nehrály, to se muselo, no prostě.
(..) to se chodilo do kina dosť.

JV: mhm

MJ: a byly taky český filmy celou válku, že jo. na německý se moc
nechodilo. to jako, spíš na film, ale do kina e em do kina se
chodilo.

JV: takže ste chodil spíše na české filmy než na ty německé?

MJ: no jistě.

JV: mhm. á takže se teda změnil ten výběr těch filmů. chodil ste
teda spíše na ty české.

MJ: ano.

JV: mhm á takže rozhodovalo teda em

MJ: no a nebo zahraniční, jo, samozřejmě západní nebyly, ale

JV: mhm dobře. a takže, ale na ty německé ste chodil taky, nebo ste
na ně pře[stal]

MJ: [kam?]

JV: na ty německé ste chodil taky nebo ste na ně

MJ: taky.

JV: mhm a tak když ste teda šel na ten německý film, tak na jaký
německý film ste šel, když už ste na něj šel? proč ste na takový
film šel?

MJ: no když to bylo (..) já sem teda Němce samozřejmě neměl rád, to
nikdo tady, ale ale ee oni většinou to zaplavili a když nic jinýho
nebylo, tak sme šli jako za ( ) marika rék ((Marika Rökk)) a
nebo, oni měli taky takový operetní a zábavné filmy. tak to sme
viděli.

JV: mhm

MJ: když nebylo těch českých, no tak sme šli aj na německý, ale
většinou teda český všechny. ono jich taky tolik nebylo, oni taky ee
za války byla bída aj vo ten materiál a vo všechno a em takže těch,

JV: mhm

MJ: německých bylo víc, protože em to byla jejich, doména, že jo. no
tak sme šli aj na německej.

JV: mhm dobře. á eště bych se zeptala, jak se diváci v kině za
protektorátu chovali? jestli se to ňák změnilo to chování. e ee na
rozdíl od té doby před protektorátem. (..) jestli byla třeba jiná
atmosféra v tom kině.

MJ: (..) ani ne, akorát sem říkal už žé na ty e po- ee na týdeníky,
který byly vysloveně propagační ee se lidi ee nechodili a pak teda
oni řekli, pak to <z-> ((smích)), nedovolili zůstat e v e k přijít
do kina pot- po týdeníku, tak se muselo chodit na ty týdeníky.

JV: mhm. takže ty týdeníky německé ste teda neměl rád?

MJ: ne, to nikdo, to bylo ee em jak e německá vojska e útočí a ee
furt a ee propagační, že jo.

JV: mhm

MJ: hitlerjungen ((Hitlerjungend)) jak je to ď- dokonalá mládež, no
celá e propaganda, jak za komunismu byly Rusko, ale toto eště bylo
horší.

JV: mhm takže to na vás ňák špatně působilo? třeba ten týdeník? nebo
s-

MJ: no tak e my už sme byli dost velcí, abychom věděli, že to je šmé
no no šmé, no že to do nás lejou, no, člověk byl ee já sem em neby-,
to člověk musel vidět, protože v novinách to psali a rozhlas, pokuď
byl, že jo, tak taky německy furt, že jo. em nápisy a pochodovaly
tady aj německý armády, aspoň na začátku, potom už teda po ke konci
války b- už né, takže e to sme brali jako nutný zlo. už sme se
těšili, až bude konec války.

JV: mhm á vzpomínáte si třeba, že by se v kině hajlovalo?

MJ: ne.

JV: e ne. vůbec ne.

JV: mhm ee á změnilo se nějak chování diváků v kině nebo četnost
návštěvy kina s blížícím se koncem války? [že byl]

MJ: [když při]š- e za války

JV: když už když už se blížil konec války, jestli se ty diváci
chovali nějak jinak v tom kině, jestli byla jiná atmosféra.

MJ: (.) v kině ne. to ne- nevzpomínám. no em když už tam někdo šel,
tak viděl, že to bude takový nebo vonaký.

JV: mhm

MJ: (.) ale já myslím, že sem ani tolik nechodil. e na český filmy a
na na německý výjimečně teda, fakt. to to člověk dal dycky přednost
českýmu pochopitelně.

JV: mhm a chodil ste třeba více do kina s blížícím se koncem války
nebo naopak méně?

MJ: no spíš méně.

JV: mhm á proč to bylo? to bylo bylo to z ňákého důvodu? bylo to ňák
spojit- mělo to spojitost [s tím]

MJ: [no ne] z důvodu, že já sem em tu em propagaci em neměl rád, no.
no totiž můj otec jako sokol celoživotní ee když sem maturoval
dvaaštyrycátýho, no tak ho tady ee zavřeli aj se sokolama a pak ee
ho odvezli do Osvětimi a skočil v plynové komoře, že jo, tak já sem
ty Němce eště víc nenáviděl než ostatní kluci, nebo spolužáci, že
jo.

JV: mhm

MJ: čili když mi bylo osmnáct, tak sem ztratil otce, že jo. eště tak
potupně, no.

JV: hm

MJ: umučenej v plynové komoře, no tak sem Němce nenáviděl, no ale e
to občas sem e do kina sem chodil a ee tu propagandu t- tak člověk
viděl f- furt em. pochody a vlajky, no tak to nenáviděl, ale <sám
sem přece nemoh chodit a brat> vocel a a strhávat prapor, to bych
skončil špatně, tó zase <takovej> nikdo nebyl takovou vodvahu. pokud
nebyl partyzán.

JV: takže vy ste říkal, jestli sem to správně pochopila, že ste
chodil ke ko- e s blížícím se koncem války, ste chodil méně do kina
kvůli tomu, že tam byla ta propaganda?

MJ: né kvůli tomu, že už potom už těch filmů ubejvalo českých,
německých přibejvalo a na ty sem chodil výjimečně, no, když tam byly
třeba ňáky lyžařský a nebo ee z Olympiády z toho še- to to dávali,
tak to to sem šel, protože to nebyla samá ee propaganda. no ale e
ten týdeník s tou e armádou německou jak ee furt se kasali, to
s člověk přetrpěl, to viděl furt.

LT: [to se] dá taky těžko říct, no byla to zábava ee chodili sme
s dětima, že (.) v sobotu obvykle s otcem (.) potom až sem byla
starší, že, až jako napřed byly do patnácti let nebo dokonce do
osumnácti zakázaný filmy, že, některý.

v tom vašem věku zhruba od desíti let ee od
toho roku teda devatenácet třicet šest, do konce války (.) jak často
ste chodila do kina tentokrát. jestli se to ňák [změnilo od toho
dětství?]

LT: [no tak pravidelně] v sobotu se chodilo do kina.

LČ: na- a byla to polední nebo večerní představení?

LT: no pokuď to bylo pro děti, že tak sem mohla chodit na odpolední,
no až potom už sem byla zaměstnaná, no tak už večer, že.

LČ: a takže poté, co ste nastoupila do zaměstnání (.) tak došlo
vlastně k změně toho počtu návštěv [kina?]

LT: [no tak] jistě podle toho, co jako (.) se naplánovalo
s kamarádama, že (.) potom s mládencama.

LČ: když už ste chodila do zaměstnání, tak ee která kina se ste
navštěvovala?

LT: no to už byly většinou ve městě.

LČ: takže byste si vzpomněla na ňáká konkrétní?

LT: skala ((Scala)) (...) myslím že Art (...) Alfa, hlavně Alfa,
protože tam byla taky kavárna (.) no tak porůznu, no

LČ: a (.) takže tedy došlo k změně v tom, že ste víc navštěvovala ta
kina v centru a ne ta [kde ste]

LT: [no ano]

LČ: kde ste bydlela vlastně (.) a měla ste některá některé oblíbené
kino? a co se vám na něm vlastně líbilo? proč proč pro vás bylo
zajímavé?

LT: to se dá těžko říct, to se vybíralo podle toho, jaký byl program

LČ: a z ee bylo naopak v Brně třeba kino, které ste ráda neměla?
nebo které, do kterého byste nikdy nešla (.) [třeba]?

LT: [no] já mám pocit, že to bylo v Černovicích (.) že tam ee prostě
to byly ee asi dvě ((pravděpodobně Edison a Slovan)), ale ee už vám
přesně neřeknu (.) jak se jmenovaly, tam chodila taková všelijaká
společnost (.) tam se jako ee (.) nešlo no (.) prostě.

LČ: protože ste ee jakoby ste věděla, že tam chodí tak- [že by se]

LT: [no ano]

LČ: vám tam nelíbilo proto (.) a ee chodila ste třeba do různých kin
podle toho, jestli ste šla třeba na představení sama nebo s rodiči
nebo se sourozenci nebo s přítelem, [jestli ste to]

LT: [já sem toho sama] moc nenachodila (.) a šli sme tam, kde se nám
líbil program (.) který film se nám líbil.

LČ: takže to nebylo rozdělené, že [byste]

LT: [ne]

LČ: třeba s kamarády a s přítelem byste chodila jinam třeba [(místo
toho)]

LT: [ne ne ne]

LČ: a jak ste se třeba obvykle v kině chovali? měli ste ve zvyku
třeba (.) pít nebo něco jíst? bavili ste se během projekce?

LT: no tak bavit se nedalo, to by vás byl vždycky někdo hned jako
(.) ale no tak bonbon nějakej, ale takové jídlo, to sem já byla
vždycky proti tomu a doteď su.

LČ: a reagovali ste třeba sami nebo i jiní diváci hlasitě při
promítání nějak na ten film samotný? [že by]

LT: [no tak] já sem chodila do takové společnosti, kde se to jako
(.) takhle neprojevovalo

LČ: a vzpomněla byste si, jestli se jestli se ozýval třeba potlesk
(.) při po představení (.) nebo?

LT: no to ano

LČ: u některých konkrétních [filmů]?

LT: [u něk-] jo tak to vám neřeknu, ale skutečně u některých s tou
lídou bárovou ((Lída Baarová)) a takhle, tam se i ten potlesk někdy
ozýval.

LČ: a potkávala ste v kině třeba známé?

LT: no jistě.

LČ: a hovořili ste třeba (.) spolu v kině nebo cestou z kina?

LT: no o přestávce, to bývaly přestávky.

LČ: a co ste o těch přestávkách konkrétně dělali?

LT: no tak se šlo na limonádu, protože obvykle tam bylo bifé (..)
tak kafe se tehdy tak jako to se (.) to né, to nebylo, no ale
limonáda (.) a a když sme šli s nějakým přítelem, tak koukal koupit
nějaký bonbóny, že (.) takovou pozornost.

LČ: a e takže ste se ho- takže ste hovořili v tom foajé ((foyer)),
kde bylo to [občerstvení]

LT: [ano]

LČ: společný (.) a ee (.) třeba ste ee třeba ste se tam s- s- to při
těch rozhovorech ste se bavili třeba o konkrétním tom filmu, nebo to
to byly rozhovory spíš obecnějšího (typu).

LT: spíš obecný

LČ: (..) potom bych se zeptala na to, jak ste vybírala konkrétní
filmy, na které ste (ste šli) do kina (.) jak ste si vybírala na co
půjdete?

LT: no tak především to byly limonády.

LČ: co to znamená?

LT: no takový ty zamilovaný.

LČ: takže ee bylo pro vás důležitější tedy jaký film se hraje než
to, do jakého kina (.) půjdete?

LT: no ano to určitě (.) ( ) a potom se chodilo na dobrodružný
filmy.

LČ: a kde ste se vlastně dozvídala o filmech ee které hrají? a čím
ste se řídila?

LT: no to bylo na každým kině vyvěšený.

LČ: takže na vývěskách u kina?

LT: ano.

LČ: a jiné vlastně zdroje informací, třeba plakáty nebo (.) [nějaké
časopisy]

LT: [no byly taky] plakáty, no a vzájemně sme si řekli, kde co je.

LČ: a třeba časopisy, noviny to ste to ste ne...

LT: (to tehdy tam ani myslím) nebylo, to nevím (.) no časopisy jo,
to byly zas, to odebírala maminka (..) takový ty různý časopisy pro
ženy, otec noviny,

LČ: ale tam ste vlastně program teda nehledala?

LT: to vám neřeknu, to už si nevzpomínám.

LČ: takže spíš z těch vývěsek (.) [(by to bylo?)]

LT: [áno]

LČ: a ee bylo pro vás při výběru filmu důležité, kdo ve filmu hrál?

LT: no bylo.

LČ: takže ste měla nějaké oblíbené herce, [na které]

LT: [no jistě]

LČ: ste přímo chodila, že byste?

LT: všechny ty milovníky a milovnice, to vite že sme to sme chodili
především na to. lída bárová ((Lída Baarová)), Zita Kabátová (.)
Korbelář ((Otomar Korbelář))

LČ: a byly to hl- ee hlavně čeští herci nebo i [zahraniční]

LT: [hlavně čeští]

LČ: a ee na které filmy s těmi ee s těmi herci nebo herečkami byste
si třeba vzpomněla? [jestli to]

LT: [( )] už moc ne (.) já teda to teď nesnáším ty ty pro
pamětníky, teď už se mně to nelíbí a teď se na to nedívám, tak tím
pádem mně to teda vypadlo z hlavy.

LČ: takže ani nějaký, který by se vám nejvíce líbil, byste si...

LT: no třeba byl Lízin let do nebe, to si vzpomínám, že sme jako
holky do toho byly úplně vedle (.) co já vím který ještě.

LČ: a čím vás ty herečky nebo herci jakoby zaujali?

LT: tak jednak zpívali, že a (.) jednak ten děj (.) a odpovídalo to
našemu věku, že.

LČ: a čím se třeba ta lída bárová ((Lída Baarová)) nebo ostatní
lišili od ostatních, proč vlastně to byli třeba [oni?]

LT: [protože] byli pěkný, pěkně oblečený ee měli vybraný chování
a... no prostě sme je obdivovali.

LČ: a chodili byste třeba, nebo chodila byste na ty jejich filmy
opakovaně, že byste šla víckrát?

LT: tehdy?

LČ: tehdy.

LT: tehdy ano.

LČ: a třeba i jak často nebo...

LT: třeba jednou, dvakrát. víckrát ne, to zas takovej milovník sem
nebyla.