Citát
2.353
835:864
LG: a tu natašu golovou ((Nataša Gollová)) ste měla ráda teda proč?
LV: (...) e proč sem ju měla ráda? asi byla nějak příjemná byla na
mně a [taková blízká]
LG: [mhm jo]
LV: (tak) takhle. (.) a tenkrát teda nebyl bulvár,
LG: ((smích))
LV: <v takovým slova smyslu jak je dneska teda> což je úplně teda ee
jako že se člověku vobrací žaludek
LG: mhm
LV: takže to teda jako nebylo, no škoda že teda holka tak skončila,
no ale
LG: (...) a jak ste získávala ty informace o těch filmech, které se
ee budou promítat (.) z novin
LV: z novin ano, ano, my sme vod- ee odebírali Lidovky Lidový noviny
LG: mhm
LV: a tam byl dycky jako program (.) no a (to- ) šeptandou,
tenkrát se víc nějak e e mluvilo, ee ste šla v domě, pozdravili se a
ně- nějak to bylo takový přátelštější, nebo něco, ee dneska tady
(...) lidi mají jiný teda jako úplně teda jako zájmy a a
2.353
922:1006
LG: a upřednostňostňo- upřednostňovala ste němé filmy nebo zvukové?
LV: [zvukový]
LG: [zvukové]
LV: no jistě zvukový. rozčilovalo mě, protože (sem) vám říkám,
trochu blbě viděla, (že spíš) byly i ty tu- i ty titulky, že? no
LG: [jo]
LV: [no] to to byly, ty německý byly s titulkama teda hlavně, hodně
ty ee to bylo zajímavý, rakouský a nebo že se to točilo teda
v Německu to (teda já už sem teda) jako, byla příliš malá nebo co,
ale ty filmy nám ob- nás ovlivňovaly na voblečení, jaký měly ty
herečky šaty, jo a ( ) to tady měla s bílým, jo? to nás teda
jako jo, holky teda jo,
LG: takže ste se s s kamarádkama o tom hodně bavily [jo o těch (
)]
LV: [jo] no ta- no účes jakej má,
LG: ((smích))
LV: ee Lída Korková ee napodobovala tam ale e e Veselý se menoval (
) ten herec, nevidím neslyším jo, takhle rukama vidím ju před sebou,
vidíte no, sousedku jak byla před rokem si nevzpomenu, a na Lídu
Korkovou, (ale jim) padesát let předem si vzpomínám jak na stupínku
předváděla jak tam Veselý ano, Veselý se ten herec menoval teda.
LG: [a]
LV: [no]
LG: zpívaly ste třeba ňáké písničky [z]
LV: [no šlágry]
LG: ((smích))
LV: no šlágry, protože sme ee začínaly tancovat tenkrát to to
LG: mhm
LV: no tak jistě, ty šlágry sme znaly všecky. ee taky se jich
nedělalo tolik jak teď že?
LG: [jo no]
LV: [dneska] jo no no, dneska (.) s tim (.)
LG: takže ste si třeba přehrávaly i ty scény z těch vašich
oblíbených filmů?
LV: ee no, děvenko, nepřehrávaly, protože e e gramofón [ee]
LG: [ale ne] já myslím já myslím ee
LV: ee zpívaly, ale takhle, ale ee nepře- e žádný todle todle jako
by (jak) dneska si to natočí a hraje, tak todle absolutně nebylo,
tak to byl chudej život teda, kdybych řekla, proti dnešní mládeži,
LG: mhm
LV: té vymoženosti a toho.
LG: já sem ale spíš myslela, když ste říkala, že ta vaše kamarádka
ee napodobovala [toho herce]
LV: [e ano], no
LG: tak to s- to ste dělávaly?
LV: (...) no to (však tak nám to) asi tak utkvělo teda
v paměti, že se o tom [mluvilo teda]
LG: [mhm]
LV: jak hrála teda jak byla oblečená, jak byla učesaná, že? no tak
to jo teda ale no, ale že to teda napodobovala tak (..) ne-
nechodila sem s nikým ee do školy který by měl tak ňáký to, herecký
jako nadání [nebo něco]
LG: [mhm]
2.353
177:182
kdežto excelzior
((Excelsior)), tam byly <jenom takový vobyčejný> židle a a
LG: mhm
LV: a jako s tím, no. (.)
2.353
745:811
LČ: a bylo pro vás potom důležité, kdo ve filmu hrál třeba?
JH: no tak, teď už si na to nevzpomínám ale, určitě teda člověk věděl,
že tam, třeba já nevím ten Oldřich Nový, že to je doopravdy jako herec,
kterej hraje nebo něco takovýho.
LČ: a vy ste měl nějakého herce nebo herečku? když ste mluvil o té
Ondrákové ((Anny Ondráková)), tak
JH: <já vím>, ne, já nevím, že bych někoho jako, teď už mám, když se
hrají ty staré filmy, tak člověk má už nějakého toho oblíbence nebo něco
takovýho, ale v té době myslím že ne.
LČ: a eště k těm písničkám, třeba gramofonové desky s filmovými
písničkami existovaly, nebo to ste znal...
JH: my sme teda bohužel teda gramofon nebyl, já jsem se k tomu nikdy
nedostal,
LČ: anebo v rádiu?
JH: ale v rádiu se hrávaly ty písničky hodně.
LČ: a to ste poslouchal?
JH: no jistě, tak rádio hrálo pořád, esi chcete poslouchat nebo
<nechcete> že jo, že by se člověk jako ani já si nepamatuju, jesi sme
měli program vůbec o rádiu, co se tam hraje, to si nepamatuju, já mám
dojem že né.
LČ: že ste to...
JH: že se pustilo rádio a buď to hrálo nebo to nehrálo, buď se nám to
líbilo nebo se to zavřelo.
LČ: ale byly tam i ty filmové písničky.
JH: určitě. určitě to tak to prostě bylo, řekl bych takový ty hašlérky
((Karel Hašler)) a tak dále tehdy, no tak naše písnička česká ((Ta naše
písnička česká)) a tak dále, to bylo v té době prostě něco, co už bylo
hrdostí to zpívat, že. to byl ten přelom, že jo, osmatřicátej,
devětatřicátej rok.
LČ: a bylo pro vás důležité, jestli byl film černobílý nebo barevný?
JH: barevný tehdy nebyl.
LČ: neviděl ste žádný?
JH: ne. žádnej barevnej film si nepamatuju, že bych. jestli z těch
německých revoálních filmů ((revue))? a víte že jo, nějaký ten němec- ty
německý filmy, že byly, teď si říkám, já si vzpomínám vždycky na ten
film Lili Marleen, to byl jednak to byla teda píseň, která šla celým
světem, že jo, a jednak teda úžasně zahraný, já nevím, kdo tam tehdy
hrál, ale to byl barevnej, a vím, že byl hodně drahej. to bylo v tom
Světozoru ((Světozor)), určitě. ale snad, na ten si tak nějaká, ale mám
dojem, že i některé německé ty revoální filmy ((revue)), že byly, z
našich českejch si nepamatuju, že by byl nějakej.
LČ: a bylo to pro vás důležité, jestli byl barevný, nebo přišlo vám to
něčím zajímavější?
JH: no dovedete si představit, jakej to byl pohled na to vidět barevnej
film? to prostě bylo něco senzačního, jo. já si, vím, že to bylo drahý,
že sme, že sem na tom teda byl a myslím, že i s tou děvčicí a, a to bylo
úžasnýho něco, to si člověk jako teď nedovede představit, když vidí
všecko <barevně> ((smích)).
2.353
813:826
LČ: a jak ste třeba vnímal ty zvukové filmy a ty němé filmy, třeba
jestli...
JH: tak těch němých filmů moc teda sme už, já už sem moc nezažil.
LČ: mhm.
JH: to tak ze začátku, když sem měl, bylo těch deset jedenáct roků a
(..) mám dojem, že ani ne, protože já si představuju, že při tom němém
filmu by měl hrát někdo na klavíru nebo něco takovýho.
LČ: a to si nepamatujete?
JH: a to si nepamatuju, ne.
2.353
107:116
jo, i když teda ty
filmy, si pamatuju ty na na ty rakouský filmy, tak ty jména když
bysme jako mluvili, tak si vyvzpomínám teda na ee na ty ména,
vzpomínám si hans albrs ((Hans Albers)) ee mózr ((Hans Moser)) hans
fríman ((možná Hans Friedmann - neidentifikováno)) ee ehm ehm magda
eh ehm magda šnajdr ((Magda Schneider)) pak ňáká (vesena)
((neidentifikováno)) to byly Francouzky, Greta Garbo, tak tady na
tyto si jako ee vzpomínám. no a potom teda se šlo z kina a vlastně
diski- diskutovalo se o tom. ehm ee byla to určitá osvěta. stačí vám
to takhle?
2.353
1509:1513
JV: [ale možná že jo] aha taklenc na tu na tu Cihlářskou, tam sme
chodili to a nevím jestli to bylo [kino mladých nebo jo?] ((Kino pro
mládež))
PS: ano ano no [Studio, kino mladých]
2.353
1515:1531
JV: [no a pak sem] pak sem si vzpomněla ještě tam na tom na tom Cejlu,
to byla to bylo Radost [myslim]
PS: [ano]
JV: ale jesli se to před tím nějak ještě menovalo, vím že to bylo proti
celnici někde.
(.)
PS: to mělo spoustu jmen eee ješ- Bajkal a [Rádio Rádio ((Radio)) možná
jo méno který]
JV: [aha tak to je možná] mhm mhm
PS: který si pamatujete ještě z z protektorátu to byl Bajkal a za
protektorátu se samozřejmě tyto [ména]...
2.353
256:260
JV: [no né] já sem od roku štyricet dva chodila do gymnázia, jo, [tady]
PS: [jo já] myslím e do toho kina [jestli ste]
JV: [takže pak] už sme chodili po městě i do jinejch kin,
2.353
1232:1302
JV: [takže my] sme chodili my my sme chodili hodně do toho kina Metro,
to je tam teďka na tom to divadlo městský,
PS: divadlo no
JV: to kino bylo pěkný a bylo velký a to se tam dycky brněnský gymply
sešly, jo, víc aji sme se s víc s lidma
PS: mhm
JV: si pamatuju Vlastu Fialovou ((Vlasta Fialová)) vodsuď herečku a pár
lidí takovejch,
PS: (takže tam)
JV: hodně sem kamarádila v Řečkovicích s Edou Cupákem ((Eduard Cupák))
(vám taky říká méno) sme byli velcí kámoši vod dětství,
PS: aha
JV: hrávali sme si spolu jé, byl dobrý kluk (.) dobrej ještě sme spolu
jako tančili o hodech v krojích, jo, takže, taky mu dost uškodili.
(.)
PS: ee takže vy ste chodili s tou školou pravidelně [ee na školní
představení]
JV: [to se chodilo do kin] no ale většinou to byly, říkám, to byly
většinou teda zaměřený vod války ee vod Němců ty filmy, ale i když to
byly ty jejich válečný filmy o jejich vítězství a to ty Ponorky na
západ hráli mladí kluci, to byla parta kluků
PS: mhm
JV: která narukovala pro říši a (to je) ta jejich ideologie tam byla
samozřejmě vnucená, jo, ale tak to si pamatuju, protože to se tenkrát
dalo vidět narozdíl od některých jinejch, ale co měli senzační
přírodovědecký filmy
PS: mhm
JV: vopravdu to měli krásný.
PS: mhm
JV: a tu a to bylo moc takovejch naučnejch filmů a i barevný v té době
toho těch barevných filmů ještě tolik nebylo, tak to se nám líbilo.
PS: á takže to sou filmy, na které ste chodili taky se školou tady ty
přírodní,
JV: no
PS: a to byly skutečně přírodní dokumenty?
JV: ano no byly dobrý filmy, no
PS: mhm takže tam nebyl žádný děj to byly opravdu naučné...
JV: naučný ano ano ano.
PS: a to byl celý program stvořený [ee tady tím naučným filmem]
JV: [mhm mhm]
PS: mhm (.) a v té škole se o té návštěvě kina nějak mluvilo hodnotilo
se to nějak jako [učitelé k tomu nějak se]
JV: [no ne tak každej předmět] byl jinej kantor, každej byl jinak
zaměřeném,