Citát

ML: podle toho, jaký tam byly filmy, to znamená chodilo se na to.
podívejte se <tenkrát žádnej velk- moc velkej výběr nebyl.>

LR: hm

ML: byl jednak byly ňáký český filmy a to muselo bejt mlá- aby to
bylo mládeži přístupný, to je jedna věc,

LR: hm

ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo.

LR: hm

ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly.

LR: hm proč vás nezajímaly?

ML: no to byly německý filmy.

LR: hm

ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě
všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně.

LR: hm

ML: kde bylo Němců jak dobrejch.

LR: ((smích)) dobře. ee teď by mě zajímalo, jak ste si vybíral ten
konkrétní film, na kerý ste šel do kina, co pro vás bylo důležité.

ML: no tak podívejte se, vybíral za prvé, muselo to bejt teda
mládeži přístupný,

LR: hm

ML: to za prvé. jo, no a, a za druhé prakticky to byly ee podle,
podle toho, prostě, těch herců kteří tam hráli, jo,

LR: hm

ML: pochopitelně byly filmy, no Vlasta Burian, ten byl ( )

LR: hm

ML: no a před tou válkou ten Laurel a Hardy, jo, no a a (.) a prostě
podle toho, jo?

LR: hm takže hlavně podle obsazení.

ML: ano.

LR: hm a vy už ste teda řekl, že pro vás bylo důležité, kdo ve filmu
hrál. tak by mě zajímalo, jestli ste měl své oblíbené herce,
herečky. [které ste měl rád.]

ML: [no tak herečky,] tak to ne ani tak, ale ty herci prostě, no tak
byla legrace, no to byl Vlasta Burian, Laurel a Hardy,

LR: hm

ML: já nevim co ještě, tenkrát byli, byli takoví ty komici jo, to,

LR: hm a v té době protektorátu chodil ste do kina víc nebo míň, v
závislosti právě na těch změnách.

ML: ne, to záleželo na tom, jaký byly ty filmy, pochopitelně nebudu
em chodit na ňáký německý filmy,

LR: hm

ML: jo, i když teda na někerý německý filmy se šlo

ML: jo a potom, jo. chodilo se na filmy, kerý hrál hajns rýman.
((Heinz Rühmann)), to byl komik. německej.

LR: takže zase [zvítězilo]

ML: [tak na] hajnse rýmana ((Heinz Rühmann)) to sme chodili.

LR: hm

ML: jo, poněvadž to byla záruka, že bude sranda.

LR: hm

ML: ale nechodilo se pochopitelně takový to, no tak to chodili ty,
to chodili ti dospělí, kde prostě hráli ty, kde hráli takoví ty
němečtí herci, a já nevim, jak von se menoval, vili frič ((Willy
Fritsch)) nebo tak ňák, jo, no to, to byli známí herci, no tak to

LR: hm a změnil změnil se jiným způsobem ten výběr filmů, na ty
německé ste teda moc nechodili, až na výjimky,

ML: no tam byly ty, podívejte se, voni byly německý na který se dalo
jít, a potom byly ty tendenční,

LR: hm

ML: no pochopitelně žid sís ((Žid Süß)) <a podobně> no tak to bylo
jasný, jo.

LS: hm, čili co pro vás bylo vlastně rozhodující, když ste si
vybíral to kino, do kterého půjdete, tak podle čeho ste se
rozhodoval?

JN: no, totiž my sme věděli podle novin, co to co to asi je a mezi
sebou sme řikali, hele, Franto, tam maj pěknej kin- pěkný kino,
pudem tam to bylo laciný, vite? já nevim, za tři koruny bylo kino,
možná i lacinější někerý a to v těch exkluzivních kinech skala
((Scala)) anebo tam to bylo ta štyry za pět korun.

LS: takže vy ste si vybíral podle...

JN: to sem si jednak cenově a em jednak podle co sme si řekli mezi
sebou.

JN: tam sme chodili někdy, jo, ale jak řikám, nejvíc se ch- vono
víte, vono se to kino jed- jeden ten film se promítal v několika
třeba postupně.

LS: mhm mhm

JN: jo, takže my sme si to vybrali, abysme se aby to přišlo
nejlacinějc.

LS: takže ste čekali, až...

JN: až až až to tam příde.

LS: až to příde do toho lacinějšího kina.

JN: potom byl už takovej systém, že třeba voni to promítali tejden,
anebo někerý to sme vědeli, co se tak sme se podle toho sme se
zařizovali.

LS: hm hm, tak teď bych se vás zeptal, už to tady vlastně taky
trochu zaznělo, jak ste si vybíral ten konkrétní film, na který ste
do kina šel.

JN: no, em hlavně že sem se to dověděl vod kamarádů a nebo dyš to to
byly v plakátech bylo a člověk něco věděl z novin, jo, no a tak sme
se to dozvěděli, no, že se tam, že ten film je někde někde dobrej,
nebo, že pamatuju si vel- velký nadšení bylo pro ten švédskej film,
páč to byla rarita určitě, ačkoliv to jako žádná velká kvalita
nebyla, jo, ale to sme na to šli

LS: hm a byla ná- národnost, nebo země vzniku filmu, na který ste
zásadně nechodili?

JN: no na německý sme nechtěli chodit, ale mm někdy byl člověk
nucenej, protože sme taky věděli, že sou někerý dobrý celkem.