Citát
01.386
246:251
BK: no jistě, to byly, nebo potom mě brával tatínek zase
JV: hm
BK: už když na večerní filmy, tak samozřejmě jako policista, tak
zase sme chodívali na detektivky no
01.386
272:299
JV: to ste chodila teda většinou s tatínkem.
BK: ano
JV: (vy) ste říkala, že vás hodně brával právě tatínek,
BK: ano
JV: takže třeba s maminkou ste tak moc do kina [nechodila]
BK: [ne, no] maminka potom zase měla eště mladší
JV: mhm
BK: moji sestru tak ta zase [(dycky)]
JV: [takže ona se starala o děti]
BK: no ta zase víc byla takhle (zase) nebo ty její divadla byly
JV: a tatínek ten chodil myslíte radši třeba do kina než do divadla,
proto právě chodil s vámi? ee
BK: no to ano ano maminka zase do divadla
JV: měla radši divadlo
BK: ano ano (tak) s maminkou do divadla a s tatínkem do kina
01.386
379:394
JV: a vzpomněla byste si, jaký byl rodi- názor rodičů ee na kino ee
jestli v tom se nějak zásadně lišili, vy ste už vlastně tady řekla,
že maminka měla radši divadlo
BK: ano
JV: tatínek zase rád chodil asi do kina
BK: no ano
JV: ale třeba bavili se o tom někdy spolu doma? e nebo ee
BK: no to byly to byly takový zážitek, že že sme to nemuseli taky
nějak (..) (protože) třeba maminka potom šla zase na to se sestrou
nebo mě poslali s tím starším bratrem, takže to nebyl takovej, to
byl to byl (rodinnej)...
01.386
787:799
BK: to ne, to spíš podle toho filmu
JV: mhm
BK: jo se s někým šlo na něco, třeba s tím tatínkem na ty detektivky
JV: mhm
BK: abych se večer nebála, že, potom ((smích))
JV: jo
BK: čarlí čan ((Charlie Chan)) vraždy a takový, takže
01.386
896:902
JV. ještě teda než byl protektorát, už ste nebyla dítě, že jo, ale
za- ještě nebyla válka, ale už ste třeba chodila s nějakým chlapcem
nebo ee e s ostatními kamarády, tak to ste se chovali už asi trošku
jinak nebo ten dozor už samozřejmě nebyl nebo byl tam stále (
)
BK: ne ne za první naši dávali taky pozor s kým půjdu,
01.386
962:992
BK: a tam když tam byli další známí, no tak to sme s- mohli se tak
sejít, ale ale žádný takový velký ne.
JV: jestli to třeba [fungo- no povídejte.]
BK: [opravdu] rodiny, aspoň naše rodina na to dbala, aby věděli o o
všem, buďto můj starší bratr
JV: mhm
BK: mě vzal třeba sebou na to večerní bruslení, ale vždycky s
nějakým dohledem
JV: mhm a chodila ste třeba s bratrem, vlastně on byl starší nebo
nejstarší z vás.
BK: tak o čtyři o čtyři léta byl starší, no.
JV: a tak chodila ste někdy třeba s bratrem do kina, že by šel jenom
bratr a vy a bratr by vám dělal dozor místo tatínka třeba
BK: no to je právě když byl bratr, tak ten měl okolo sebe ty
kamarády a...
JV: mhm
BK: to už byla větší parta, tak to já už sem se s nima radši ani moc
JV: jo
BK: neviděla
01.386
1146:1178
JV: na židenické a šla ste třeba někdy do kina bez placení?
BK: ne to ne to bylo za korunu nebo takhle.
JV: jako třeba z recese jako s děckama.
BK: no tak možná že že ti naši kluci, že to jednou udělali, to vím,
že se potom až sme šli z kina, tak se chlubili
JV: mhm
BK: že měli ty lístky od minule a že že že [prošli]
JV: [a prošli,] ale vy ste nikdy teda to nezkusila?
BK: to né ne to nikdy
JV: nelákalo vás to.
BK: ne ne ne
JV: dobrodružství
BK: já sem byla tak vedená od toho mýho tatínka policajta, že to
bylo všechno
JV: že ste to brala jako něco špatného
BK: no ano, určitě a samozřejmě v náboženství
JV: hm
BK: taky se věřilo, no, že se musí chodit chovat vzorně, že.
01.386
117:124
moje em matka byla, tak mě jaksi kulturně ovlivňovala spíš
směrem k muzice, a a vodila mě na koncerty, a na operu.
JV: hm
CN: a ji- myslím, že jsem teda vztah mých rodičů ke kinu, ňák to se mně
nepodařilo teď si vybavit, asi to nebylo velký téma nějak, takže
pravděpodobně sem byl nějak průměrnej,
01.386
237:266
pravděpodobně s
rodiči, možná sem vo něčem takovým musel mluvit, to určitě jo,
JV: hm
CN: jináč se u nás doma, zejména s maminkou sme vedli rozhovory, jakýsi
její komentáře, nebo,
JV: hm
CN: nebo vysvětlení, asi sem taky hned všemu nerozuměl, protože
vopravdu to byly jedny z mejch prvních filmů, na ty úplně první si
nevzpomínám, možná e to byly tyhlety,
JV: hm
CN: a že to chtělo ňákej takovej interpretační eště po- pokus od
maminky.
JV: a ona vám třeba nějak doporučovala filmy?
CN: to je všecko možný, ale to už si ne- nevybavím. to si nepamatuju.
snad se najde někde někdo starej, kdo eště taky něco o tom, kdo by si
pamatuje více. zejména tam, kde by se v rodině na filmovou kulturu
kladl důraz. u nás myslím že to byla jakoby taková trošku samozřejmá
spontánní věc, která se moc nepromýšlela,
JV: hm
CN: nebo nevyhledávala em ňákým systémem, kterej bychom si stanovili.
01.386
268:278
JV: hm a teďka bych se zeptala na to, když ste byl na těchto filmech,
na které si teďka vzpomínáte, tak s kým ste tam byl, jestli si na to
vzpomenete.
CN: ano, to sem určitě byl s maminkou.
JV: hm
CN: v tomto věku sem chodil asi nejvíc s maminkou. tatínek měl takový
trošku mimo rodinný zájmy, a em jaksi odbočky, ten myslím že se mnou do
kina nikdy nešel, on taky myslím, vůbec nevím,